Slepejsek

Bezprostřední dojem z filmu je velmi silný. Děj je sice dlouho roztříštěný, takže divák musí dávat bedlivý pozor, aby se neztratil nebo neusnul, ale nakonec se všechno protne v jediném odhalení: mocipáni nového světa nejsou o nic lepší než mocipáni včerejší. To mne vede i k hlavnímu otazníku - a tím je samotný název filmu. On totiž onu historickou havlovu amnestii a následnou vzpouru vězňů v Leopoldově zase až tolik neřeší. Vlastně jsou to pro něho jenom takové kulisy, do kterých svůj spektákl zasazuje. Odvolání na skutečné události jakoby mu poskytovalo štít, kterým kryje svůj pohled na revoluční kvas (žádné oslavy, žádná idealizace, jenom sex, prachy a moc - v tom je blízký třeba 10 let starému snímku IrenyPavláskové ZEMSKÝ RÁJ TO NAPOHLED). K zamyšlení pak zůstává, zda název filmu neodkazuje na nějakou hlubší paralelu mezi děním před a za zdmi věznice. PS: 1) Není náhodou, že film jde do kin pár dní před oslavami 17.listopadu 2) Není nic děsnějšího, než Marek Vašut hovořící po slovensky

Něco jako "eastern"? Film velmi přesný a působivý (až děsivě) ve vykreslení stáří (čím blíž jste, tím víc děsí).Po celou dobu sledujeme, jak staříci bojují především se svými věkově-zdravotními omezeními. Někomu to může přijít nudné, někomu úsměvné, ale není to ani nuda ani komedie. Tím spíš, když pod tímhle obalem se skrývá mocná síla, která je nezastavitelně táhne přes všechny překážky: touha vyrovnat staré účty, které společnost vyrovnat nedokázala. Žádné právní kličky, žádná politická korektnost, hezky pěkně po staru, po chlapsku - zub za zub, oko za oko. Trochu to připomíná nedávnou TERORISTKU. Jen s tím, že tady není nic nadsazeno a že tam, kde TERORISTKA uhne před posledním krokem, tady je dotažen. Spravedlnost je víc než zákon. PS: herecký koncert pánů Mrkvičky a Schmitzera (podobnost s Clintem Eastwoodem čistě náhodná?)

Milan jezdí pracovat do Německa. Doma, na slovenské vesnici, tráví pouze omezené chvíle volna. Tentokrát dochází k tragické vnější události (spolužák jeho staršího syna skočí pod vlak), která nabourá idylu a vše otočí naruby. Film je velmi silný v tom, jak postupně stahuje hlavního hrdinu, a s ním i diváka, pod pokličku idyly. Kamenem - chcete-li katalyzátorem - při tom je hrdinův starší syn, který chtě-nechtě platí členské příspěvky v jakési mládežnické domobraně. Ta přitom funguje podle jasného hesla: kdo nejde s námi, jde proti nám. Kdo nejsi náš, zhyň. Falešná/vesnická solidarita, zaslepenost zaštítěná národem a Bohem vs. rozum a svědomí. Přes to, že vývoj je jasně daný, film nás udržuje v napětí. Bohužel v okamžiku, kdy má šanci přejít od obecných proklamací ke konkrétní společenské výpovědi, jakoby mu došel dech a koule. Škoda. Mohla z toho být bomba. Takhle jde jenom o velmi solidní rozehrání...

Celkem zábavný napínák s poněkud bezradným finále. Od začátku je cítit, že všechno je trochu jinak (ach ty rodinné tradice) a že pod dokonale načinčaným povrchem se skrývá cosi, co se má ke svatebnímu veselí asi jako rozpálená pánev ke šťastným a veselým z pohledu mladého dobře narostlého kapra. pokud si načtete plakátované anonce, nemusíte se bát rychlé smrti a o to víc v klidu očekávat, co a jak autoři vymyslí, do čeho svou nevěstu namočí a jak ji z toho zase vytáhnou. Nutno říci, že se jim to vcelku daří bez křečí, zásadních přešlapů a totálních trotlovin (i když tu a tam jim nožka samozřejmě ujede - jakože slyšet někdy je a někdy není, čas je relativní a důsledky zranění jakbysmet). Možná by to autoři nemuseli brát zas až tak vážně a mohli na diváka pomrkávat dřív a častěji (viz třeba tarantinovské OD SOUMRAKU DO ÚSVITU) - některé momenty si o to přímo říkají. Výrazněji mi vadily jen dva momenty: jaksi nadbytečně vnucovaný satanismus (včetně v českých poměrech zcela jinak zapsaného "šém hám fóráš") - a pak ono již zmiňované kečupové finální zúčtování. Jako pěst na oko. rychlé a efektní, ale jaksi úplně mimo, bezradné. Jakoby celý film shodilo se stolu mezi hloupé frašky. Škoda.

Když jsem odcházel z kina, chytl jsem dva bezprostřední ohlasy: "My tak nějak nevíme, jak to vlastně uchopit." "No jak? I takhle žijí lidi." Co třeba LOVE-STORY, vole? Ten chlápek možná v dnešním korektně globalizovaném světě vypadá jako poněkud neotesaný neandrtálec, možná to dokonce měl být antihrdina, ale na plátně dopadá lépe než všechny ty společensky úspěšné amorfní améby okolo. Důvod je až nebezpečně prostý: má totiž něco, co jim chybí - KOULE. A to i tam, kde to bolí. Nebo WESTERN? Takže každej, kdo je má - nebo aspoň chce mít - taky, nemůže, než mu držet palce. PS.: Nevěřte všemu, co do vás valej. A když už nemáte koule, mějte aspoň srdce...

Klasická vztahovka (se všemi klasickými klišé) tu a tam opepřená kolečkovskou nekorektností. Stačí to na letní plážovou oddychovku. Nic víc, ale taky nic míň.

Kult ani klasika z toho nebude. Zápletka není úplně hloupá, ale kousek tomu chybí, aby to diváka chytlo. Hodně nevyrovnané herecké výkony - na jedné straně Preiss a pánské sudičky, ale na druhé ) banda zombíků (Urban a jeho milovaná). Podtrženo-sečteno: nemastné, neslané, ale aspoň tu nikdo nepiští a nekvičí...

Škoda, že není nijak alespoň naznačena minulost hlavního hrdiny. Jak se do své role dostal, jak ke své filosofii dospěl. Před námi se objevuje už uhnětený k obrazu autorovu. Pod přívalem naturalistického gay-porna (místy víc odpuzujícího než šokujícího) se pak poněkud vytrácí naléhavost a věrohodnost a trochu to podkopává i jeho finální rozhodnutí (překvapivě žádné překvapení). Bez efektního prostředí zůstane jenom na dřeň očištěná historka o tom, že štěstí si nekoupíš.

jasný palec nahoru! Černá komedie (s místy krásnými - hudebními - westernovými motivy) místy dovedená až ad absurdum. Bez toho maskování by si asi autoři nemohli dovolit některé věci vyslovit. Některé linky či postavy jsou poněkud kulhavé či bez nápadu, ale v celkovém kontextu to až tolik neruší. Použil bych dokonce označení ANGAŽOVANÝ film, protože otvírá diskusi na téma, které je dnes žhavé, ale jaksi politicky nekorektní - jak se má slušnost bránit zlu, když standardní cesty selhávají...

jednoduchý silný příběh, smutný až depresivní (ne nadarmo ověřený několika předcházejícími verzemi). Tahle hudba není můj šálek kávy, ale přesto mne rozsekala na hadry. Skvěle zahrané (ona i on), takže se jim to nedá nevěřit. Pro mne body navíc i za záběry z koncertů. Problém je tak trochu v celkovém přepozlátkování. Emoce tam jsou, ale bohužel zakrývají to ostatní (motiv hluchoty jde do ztracena, také její hudební kariera je prapodivným stylovým veletočem) - proto zůstávám jen u průměru.