hous.enka

Ne že by Sanctum byl vyloženě špatným filmem, to ne. Ale chyběl mi tu alespoň jeden hrdina, s jehož příběhem bych se tak nějak ztotožnila a fandila mu. Jasně, scény ponorů a pátrací akce po jeskyni jsou fajn, ale k tomu mi stačí jakýkoli lepší dokument z podobného prostředí.

Oba herce moc nemusim, ale celá řada scén stojí zato,takže ve výsledku s nimi nemám až takový problém. Motorkářský tátové z dob minulých zřejmě frčej.

Poetickým loutkovým filmům držím palce a Až po uši v mechu je jedním z takových filmů. Příjemný hlas vypravěčky (Anna Polívková) vás provede jedním dnem a nocí na malé pasece. Žádné násilí, žádný křik, žádná vražda nebo podlost. Tohle mi po všech těch hororech, dramatech a detektivkách chybělo. Takže ve výsledku je Až po uši v mechu velmi příjemným večerníčkem pro malé i velké děti.

Tenhle film o vyváženém manželském vztahu a jeho paralely ke vztahům, které, ehm, poněkud nevyšly (bota, šperk a cestovatelka? Vážně?), pojídá sám sebe. Hraje si na to, jak analyzuje manželské vazby, ale přitom je to film o ničem. Všichni jen chlastaj, fetujou a přemýšlej o tom, kudy dál. Pro mě je to nepochopitelné, zavádějící a nebýt skvělých herců, Hledače ohně (strašný překlad) bych nedokoukala.

Nemám ráda filmy se zombie tématikou, ale na druhou stranu postapokalyptické vize světa mě něčím velmi přitahují. U Světové války Z mě bavila zejména druhá část, když se Brad seznámil s tou vojačkou v Jeruzalémě. No a akce, kdy se vydali pro sérum do budovy B, to bylo opravdu něco. Tenhle snímek neberte tak vážně, už od počátku je nutný k tomu přistupovat s nadsázkou, protože jinak byste mohli být zklamaní, neb Brad se zdá být dítětem štěstěny - všichni kolem padaj jak mouchy a jen on kráčí se svou zbraní neohroženě dál (cesta městem až po střechu paneláku, letadlo v Asii, jízda na kole v Asii, mise v Jeruzalému, letadlo z Jeruzaléma, výzkumák...). Mně se tahle jeho neohroženost ale líbila a svým způsobem by z Brada mohl být nový Avenger, mnohem zábavnější než ta nová generace Avengerů.

Tenhle film dokazuje, že vášeň vždycky vyhrává a že ani dobře zaplacené holywoodské hvězdy ze špatného scénáře dobrý film nevykřešou. Nuda.

Celý příběh kolem Dyatlovy expedice je velmi zajímavý, strašidelný a dává ohromný prostor nejrůznějším spekulacím a dohadům. Bohužel to, jak to uchopili Američani (v koprodukci s Brity a Rusy), je trochu nešťastné a jakmile se dveře otevřou, jde to celé do háje včetně poctivě budované tajemné atmosféry. Neříkám, že se na Záhadu Hory mrtvých koukala špatně, to vůbec ne. Ač jsem film sledovala v pozdních nočních hodinách, byla jsem stále ve střehu a napnutá, jak si s Dyatlovem tvůrci poradí, ale čekala jsem od toho asi něco víc, než to, co fakt za těmi dveřmi našli.

Snad jen ty zápasy v ringu nebyly zmatené, protože jinak to celé bylo opravdu naprosto šílený, nereálné, přitažené za vlasy a ač tam byly jen dvě dospělé herečky, mám dojem že bijci mluvili minimálně o třech. S El Santem mám asi problém zejména proto, že ty zápasy trvaly tak dlouho a já chtěla víc akčních scén s vlkodlakem a Drákulou. Dabing na Otrlci v tomhle případě dost pokulhával.

Vidět tenhle snímek jinde než na Festivalu otrlého diváka božskou Samanthou Bifidus, byla bych mnohem míň nadšená. Takhle snímek o doktorce Ťapákové, která chce vyhladit lidstvo skrze dinosaury, dostává nový rozměr a mám z celého filmu skvělý pocit.

Zhrzený herec horší jak zhrzená milenka, který ale nakonec dokáže nemožné a postaví se děsuplným strašidelným pavoukům, kteří plivou lávu. Mohlo to dopadnout buď skvěle, nebo katastrofálně. Výsledek je takový na půl cesty k výbornému béčku. Ano, scéna se Stevem z Beverly Hills, co kosí létající žraloky motorovou pilou, je prostě báječná, ale ten zbytek byl málo násilný a málo sebeparodizující na to, aby mě to zaujalo. Žraloci trhaj lávovým tarantulím zadky.