Svatopluk.Vi

Tenhle poněkud delší dokument nelze jednoduše zhlédnout najednou. Dejte si čas. Je vlastně svým způsobem úchvatný. Jde vlastně jen o líčení všeho, co se v té době dělo z pohledu přímých účastníků. Moc z toho mrazí, protože v mnoha případech vidíte lidi, kteří prošli něčím, co si nedokážete ani představit a oni to líčí poněkud nezúčastněně, protože to je jediný způsob, jak to sdělit a podstoupit tuhle terapii. Pro mou osobu byl tenhle dokument poměrně dost zásadní. Vzbudilo to ve mě hlad po dalších informacích. Pokud chcete získat další info lehčí formou, zkuste komix Maus I a II a ostatně i film Sofiina volba leccos poodkryje.

K filmu jsem zasedl úplně náhodou a nepřipraven. První překvapení je to, že ač film "od Hřebejka", mluví se v něm prakticky pořád jen slovensky (jistě, odehrává se na Slovensku). Další překvapení, že film je hodně vážný a moc se v něm nezasmějete. Z mého pohledu je pro mne docela závažný a inspirativní jako Kawasakiho růže. Příběh je vcelku prostý - za minulého režimu byli lidé, kteří v hierarchii díky příslušnosti ke správné skupině a podlézavosti u jiných "správných" lidí, byli na vrcholu "potravního" řetězce. A pokud se u nich skloubila touha po moci formou ovládání jiných lidí s docela jasnou aplikací metody cukru a biče, je to "ošklivý, zlý, zlý, nepěkná věc" V příběhu vlastně najdete typické chování lidí, kteří v té době žili - podřídili se a za nic nechtěli nést zodpovědnost. Ve chvíli kdy byli konfrontování a mohli by za svůj názor nést nějaké následky, obvykle (a plně je chápu), prostě cukli zpět. V tom byla ta bezmoc. Když se na film podíváte a nějakou dobu jste v minulém režimu žili, dojde vám šíře obludnosti toho zřízení. Film je mrazivý a nejhorší je, že to prostě těm lidem mohlo procházet. A mohli jste křičet, nikdo se k vám nepřidal, aby si chránil svou vlastní rodinu.

Protože pocházím ze Severní Moravy, mám blízko k Polsku. Abych vylepšil svůj skoro (druhý) mateřský (polský) jazyk, sleduju polské filmy. Filmový kanál Film Europe mi odhalil tenhle moc zajímavý příběh točící se kolem toho, že když máte za sebou ne úplně čestnou minulost, najde si vás a řádně si vás poddá. Možná až moc. Protože i když se po letech setkáte se svým nejlepším přítelem z dětství, nemusí to nutně znamenat jen přijemné povinnosti vyplývající ze křtu vašeho čerstvě narozeného dítěte. Víc říct nechci a nemůžu. Navíc je to prý inspirováno skutečným příběhem. Příbeh je silný a v jistém ohledu překvapivý. Ale odpočinkovka to rozhodně není.

Od filmu jsem si sliboval, že se dozvím něco o tom, jak se žije v Barceloně. Příběh se točí kolem grázla, jenž se shodou jistých okolností dostane do situace, kdy musí radikálně změnit svůj život, musí změnit své názory a začne dělat něco úplně jiného, než dělal. Když se na film díváte, začne vám v hlavě hryzat myšlenka, jak sek celé věci postavit. Je to pokrytec, protože to dělá účelově aby došel klidu nebo je to opravdu skutečné a děti jsou nadevše? Až takhle na kost se to dá ohlodat. Film má velmi silný příběh ze současnosti, ve které se pěkně pracuje s obrazem a emocemi. Opravdu to není film na pohodové odpoledne, ale spíše hutný flák, který vás donutí přemýšlet, jak byste se asi zachovali vy ve stejné situaci. K tomu ta nuzné podmínky všude.

Pokud zakotvíte u britského humoru, narazíte na skupinu Monty Python Flying Circus. Pokud je začnete milovat, velmi záhy objevíte film Život Briana. Skupina těch filmů nějak moc nenatočila, tenhle je ale dle mne rozhodně nejlepší. Pokud máte hlubší povědomí o vzniku křesťanství, je to film pro vás. Pokud o křesťanství žádné povědomí nemáte, je film pro vás taky. Doplníte si vzdělání. Jistou paralelu lze spatřit s českým Járou Cimrmanem, který usiloval o slávu, ale všichni mu jí upírali. Brian totiž žádnou slávu nechce a všichni mu ji cpou. Film si velmi nepokrytě střílí z víry jako takové, z historických událostí a faktů a je velmi zábavné v něm odhalovat, co konkrétně autoři zesměšňují. Některé gagy nejsou v ateistické zemi, jako ta naše, možná až tak šokující.Ale i tak to pracuje velmi dobře. Pozor, drobná vsuvka s možností nástinu děje - jak chcete v klidu vládnout, když máte těžkou řečovou vadu a za kamaráda člověka, který se jmenuje Biggus Dickus (alias česky Pijus Čůrus, český překlad je fakt kouzelný)? A jestli si myslíte, že film vůbec neznáte, zapátrejte ve své paměti, jestli jste třeba někdy slyšeli závěrečnou píseň Always look on bright side of life...

Protože si doma platím kabelovou TV ve vyšším tarifu, dostávám po drátě i pár (pro někoho) obskurních kanálů, které určitě nemají masovou sledovanost. Jedním z nich je i kanál Film Europe, kde běží filmy v originálním znění s titulky. A právě tak jsem objevil Řezníky. Příběh se odehrává v malém dánském městečku, kdy se dva řezníci rozhodnou, že se osamostatní. Shodou několika šílených náhod se dostanou do naprosto absurdní situace, kterou lze (s jistými následky) vyřešit. Mají na výběr několik možností, rozhodnou se však vše vyřešit naprosto nečekaně. Pokud máte rádi hodně černý Černý humor, je tohle komedie pro vás. Pokud danou situaci přijmete jako fakt, nezbývá vám, než se královsky bavit. A nemusíte se bát, na konci se vše zase dostane do rozumných a reálných kolejí. Trochu mne úplně nebavila jedna vedlejší linie příběhu, spíše tedy až v pozdější fázi. Ale na celek se opravdu dobře dívá a pokud nejste puritán, dejte Řezníkům šanci... Film obsahuje celkem dost povedených hlášek, nejradši mám tu o Švédovi v parku.

Japonské filmy stylu Manga vůbec neznám a k tomuto filmi jsem se dostal náhodou přes Českou televizi. Film mne na první pohled ohromil. Vše začalo skvělou hudbou s jasným hudebním motivem, který tak snadno nedostanete z hlavy. Grafická stránka filmu je velmi zajímavá, protože spojuje patrně ručně kreslená pozadí s 3D počítačovými modely. Občas to spojení trochu drhne, ale jako celek to funguje skvěle. Myšlenka, kterou nám film podsouvá, je velmi zajímavá. V blíže nedefinovaném čase budeme mít všichni předurčenou specializaci a budeme s ní nuceni žít. Přiběh je takový ponurý, ale moc hluboký a v podstatě říká, že pokud chceme lidstvo udržet ve stavu, kdy jej bude snadné ovládat, musíme udržovat stav konstantní války. A váhu argumentům přidáme občasnými ztrátami na životech.