BoredSeal

Solidní detektivka, kde Soderbergh opět předvedl, jak rád pracuje s divákovým očekáváním. Viděl jsem až sestříhanou minisérii a vůbec netuším, jak to mohlo vypadat v původní aplikaci s možností volby. Herecké obsazení je OK a Sharon Stoneová potěší další zajímavou rolí.

Když se na obrazovce jako první objeví digitální zvířátko a není to logo studia, začnete tušit průšvih. Je to paradox, čtyřka stála podle mě ze série nejvíc a některé (nedigitální) scény vypadají draze, ale Spielberg asi zapomněl, že netočí svou verzi Madagaskaru a tak vyplýtval rozpočet na věci jako veselé digitální opičky, pitvořící se hlodavci po výbuchu atomovky, mravenci a asi nejmučivější týrání dospělého diváka všech dob, když se Shia s opičkami po liánách dožene automobily. Z hereckého ansámblu je starší Ford stále v pohodě. Pak si Spielberg nadiktoval do obsazení herce jako John Hurt, Blanchettová, Ray Winstone; aby Ray Winstone hrál úplně nudného trapáka a Hurt dementního starce v deliriu. Beouf je nesnesitelný. Jako ženskou postavu Jonesovi na stáří scénáristi poslali příšernou parťačku z jedničky Karen Allen, která se celou dobu raduje z tučného šeku na stáří jako důchodkyně při výhře binga, ale kupodivu to v porovnání s rozpustilou digi přírodou už tolik nezničí. Jsem si jistý, že potřetí už film dobrovolně neuvidím, možná až budu po mozkové mrtvici sedět se slinou na vozíku v LDNce před erární televizi a moje odumřelé tělo se začne ze zoufalství od-ochrnovat za účelem útěku nebo objeví telepatické schopnosti vypínání TV. Pětka nemůže být horší. Ne, ne, ne.

Spielberg s Lucasem ve špičkové formě servírují skvělými akčními a archeologickými sekvencemi napěchované dobrodružství. Slovní přestřelky se zkrachovalou zpěvačkou byly jedna z nejlepších věcí na dvojce, ale tady nasazují tvůrci ještě vyšší úroveň parťáka pro Forda - Seana Conneryho v roli otce ve špičkové herecké formě. Škoda mdlé postavy doktorky, ale jinak je trojka skvělý závěr trilogie, po které bohužel následovala ještě čtyřka.

Po stránce zábavy nejhorší díl série - oproti zbylým dvěma částem trilogie zestárnul rychleji i přes snahy amerických restaurátorů a má příšernou ženskou postavu. Škoda, že záporáka nehraje někdo lepší. Řada scén má samozřejmě pořád své kouzlo a potěší humor. Viděl jsem ho poprvé až jako dospělý, takže u mě nevyvolává takovou nostalgii jako zbylé dva díly, ale přesto je škoda, že někdo v dnešní době (snad až na playstationovskou sérii Uncharted) nedokáže úspěšně použít formuli Indiana Jonese a zprostředkovat nám pořádné archeologické dobrodružství.

His House by se dal klasifikovat jako strašidelný horor, ale díky využití afrického původu hlavních postav vás nečeká obvyklé klišé. Po draze zaplacené projíždce člunem po Středozemním moři manželům z Jižního Súdánu přidělí v patřičně bídné části Londýna nevábný dům, kde musí přečkat zkušební období. Jazyková izolace a traumatické vzpomínky dělají své a z papundeklového příbytku se stává očistec. Výtvarná úroveň snímku je i přes nižší rozpočet působivá a za tak povedené masky by leckterý štáb béčkového hororu líbal ruce. Co tedy kazí hodnocení kromě módní přecitlivělosti části diváků na snahu nutit divákovi soucit s obyvatelstvem obou Súdánů a pochopení pro postupnou demolici sociálního bydlení, v naší zemi neblaze připomínající zkušenosti s necivilizovanými romskými rodinami? :-) Nevýhoda některých hororů pracujících s prvky halucinace nebo snů je neschopnost přesvědčit diváka, že vize nebo snové zážitky mohou nějak dramaticky ohrozit život oblíbených postav. His House je v podstatě sledem takových (nedostatečně atmosférických) scén, které na vás po nějaké době přestanou fungovat a jen čekáte, až se z abstrakce posuneme v reálném ději nějak dál. Tvůrci nám očividně také chtějí skrze traumata postav vyprávět víc o problémech v Súdánu a sám horor (i přes zdařilé masky a velmi zajímavý původ zla) jede tak nějak v pozadí, díky čemuž se hororový fanda může cítit posláním snímku snadno podvedeně. A to je i můj případ - prostě mě to přestalo i přes originalitu a pěkný vizuál někdy v polovině bavit (a pak se to ještě zhoršilo).

Nenápaditá romance profesora a policistky nezdařeně zkombinovaná s nenápaditou detektivkou. Potěší leda jen jako výlet do dnes už idealizované minulosti - zpacifikované antikapitalistické protesty, bílá Paříž bez plotů okolo Eiffelovky, štíhlá kočička oddaná obtloustlým starším milencům, legrační teplý kadeřník v růžové košili, co rozdává zadarmo nové účesy, nefeministická inspektorka, co poslechne profesora, že má přijít na rande s lepším účesem. Jen by ten film nemusel být tak zběsile nudný a blbý.

Vaughn je podle očekávání velmi zábavný, řada (dospělých a občas velmi gay) vtipů je povedená, překvapí velmi solidní masakry (mám toho jako divák hodně za sebou, ale tak zdařilý deep throat s flaškou vína jsem v životě neviděl). Vlastně i mládež Vaughnovi zdařile sekunduje a nápad je všeobecně dobrý (podobně jako u režisérových předchozích hororových Hromnic). O hvězdu míň dávám nakonec kvůli místy drhnoucímu spádu, kazí ho postradatelné scény typu Vaughn v převlékací kabince.

Velmi potěšující kousek ze světa Star Wars, který se nemá za co stydět! Seriál vypadá opravdu pěkně a vůbec nesmrdí CGI bordelem jako nešťastná nová trilogie. Sympatická je i střízlivá stopáž a k flashbackům naštěstí dojde jen jednou. Škoda, že Disney seriál v ČR (kde zatím služba Disney+ není) nelicencoval Netflixu nebo HBO, bylo velmi bolestivé zažívat po letech hledání titulků k, ehm, alternativní distribuci. ;)

Pohodový film, ze kterého se fanoušci disentu nedozví moc nového a který diváky neznalé historie a postav zas tak moc nepoučí. Sympatická stručnost, absence patosu a vysvětlivek, a nápadité zkratky prolínání života s divadelním pódiem totiž laikům moc šancí nedávají. Považuju za zcestné argumenty kritiky, která by zřejmě ráda dokonale vyvážený kompilát portrétu budoucího profi politika, kreativce a intelektuála - to se velmi podařilo v seriálu České století, ten si ale kromě poučených diváků užilo bez předběžného nebo dodatečného rešerše ještě míň lidí, než si užije film Havel. Hodně se mi líbilo zpracování kamarádství Havla a Landovskéh. Vizuální stránka je taky moc fajn a film má pár povedených scén evokujících temnotu komunistického režimu nejen prostřednictvím chování fízlů, ale i mentality lidí - asi nejvýstižnější je v tomhle směru scéna ve vlaku. Asi bych se na místě režiséra vykašlal na lpění na ráčkování, nebyla to ta nejdůležitější historická vlastnost Havla, kterou si nutně potřebuje divák utvrzovat ve filmu.

Solidní oddechovka na večer se spanilou jízdou po Berlíně, nejlepším městě na světě. U Alvarta nepřekvapí zajímavé vedlejší postavy, občasný humor a cit vsadit thriller do dobových témat, což u tohoto filmu znamená developeři a jejich neetičnost. Ke konci, když dojde na nějaké morální dilema postav a začne to zavánět polepšením, tak už jsem se začal mírně svíjet, jinak ale není co vytknout, pěkných 7/10.