Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 376)

plakát

Necronomicon (1993) 

Necronomicon se veze v inspiraci Re-animátorem a From Beyond - tedy snaha přesunout děj do současnosti a předlohu rozvinout. Na efektech a prostředí je znát, že autoři měli ucházející rozpočet, škoda jen, že nikdo z nich není Stuart Gordon. Jednotlivé povídky, režírované každá jiným režisérem, se liší - první povídka Christophera Ganse je vizuálně stylová a připadá mi asi nejvěrnější původnímu duchu povídek, druhá adaptace je něco jako hororová detektivka ve stylu Tales from the Crypt a třetí je obvyklý Yuznův masakr bez nějakého hlubšího zážitku. I přes určité rozpaky je Necronomicon sympatický počin, přestože na první ligu adaptací Lovecrafta díky béčkovosti některých momentů nebo vlastně celé třetí povídky nemá.

plakát

Nech svět světem (2023) 

Velmi zdařilý pochmurný film o začátku konce zažívaného dvěma rodinami střední třídy z New York City, kterému bude zřejmě část publika vyčítat nedoslovnost. Vedle fajn kamery a herců je jeho síla v kvalitním zprostředkování tísně a nejistoty, kterou protagonisté zažívají při dovolené po náhlé ztrátě běžných komunikačních spojení a informací a která zůstává i v závěru, protože pokus vše vysvětlit stojí na domněnkách přeživších a jejich pohledech na svět, nikoliv ve skutečné pravdě, tak jak by to bylo i ve skutečnosti.

plakát

Nejasná zpráva o konci světa (1997) 

Po druhé repríze s čistým svědomím nechávám plné hodnocení. Obrazově skvostná apokalyptická sága s pestrým obsazením, výbornou hudbu a hlavně kvalitním scénářem a režií. I když se považuju za člověka, který ocení hlavně kvalitní komerci (Verhoeven, atd), tenhle film jsem ocenil i přestože má "artovní ambice", zůstává normálním. Scény, kde "hraje" příroda nenudí, naopak navozují atmosféru a plynulost děje, všechno překvapivě odsejpá a nenudí. Děj není vůbec politicky korektní a Jakubisko na osudech odlehlé vesnice a jejích obyvatelích se nebojí ukázat, co umí být lidi zač (a co neradi slyší), v hlavě mi utkvěla silná scéna, kde sexy Švandová s Margot a Fagot ;) pronásleduje se zbraněma v ruce utíkající milence lesem, jaký to úkaz lidské závisti a krutosti, uau. V porevoluční éře českého filmu mám problém vzpomenout si na opravdu vyjímečné silné filmy, ale na po téhle povedené repríze určitě nezapomenu na Nejasnou zprávu. Tleskám. Snad se Jakubiskovi ještě povede nějaká pecka.

plakát

Nejbližší příbuzenstvo (1989) 

Solidní béčko (myslím z dob, kdy béčko znamenalo film s menším rozpočtem nezávislého studia s účastí talentovaných lidí a ne to, co dneska plodí velká studia ve snaze vydělat prachy přes netalentované debily). John Irvin byl v 80. letech solidní nenápadný béčkový řemeslník a obsazení, které sem nacpal, by dneska přišlo na spousta milionů, takže co dodat, přidejme jeho tradiční trademark - přestřelka na hřbitově. Swayzemu sekunduje Liam Neeson jako buran, ale borec, který všechno řeší jednoduše, kéž by v dnešních filmech takových postav bylo víc. Protože tenhle zabedněnej server nezná půl hvězdičky, řeknu to takhle: 3,5hvězdičky a je mi fakt líto, že jsem neviděl Bena Stillera, jak prosím o smilování. :)

plakát

Nejhorší obavy (2002) 

Jeden z nejnudnějších nejotravnějších akčních filmů, které jsem viděl. Velice idiotská zápletka a nepřítel (což přisuzuji politicky-korektní změně oproti literární předloze), otravná postava terminátora Liev Schreibera, naprosto nevýrazný Affleck bez špetky charizma... Film mě prostě ničím neuchvátil, ani ten atomový výbuch mi nepřipadal nějak super, oproti takovému Deep Impactu. Pche.

plakát

Nejkrásnější hádanka (2008) 

Na dnešní poměry celkem dobrá pohádka. Velmi výpravná, herecky odpovídající (v paměti mi uvízla ujetá hláškující Taťána Medvecká a slizce se chichotající radní), Troška si tentokrát odpustil dementní čerty a pohádka je sice v lehké nadsázce, ale neštve. Přiznám se, že mám radši temné pohádky, které zobrazují zlo pořádně a člověk tím pádem víc fandí dobru, ale veselejší pohádky mají také své místo na světě, zvlášť pokud nejde o hrůzu typu Z pekla štěstí.

plakát

Nejlepší přítel člověka (1993) 

Samy super schopnosti psa je komická záležitost, takže jsem film nebral vážně ani na chvíli. Nevím, jestli tvůrci stáli na straně zabijáckého psa, který je obětí vědy (tudíž i na straně pokusných zvířat) nebo na straně vědce (tradičně perfektní Henriksen). Reportérka, co se vloupe do laboratoře, je charakterem naprostá kráva, zločinec, sobecká partnerka a zasloužila by nakládačku - snad jakékoliv její chování ve filmu je nesympatické a nezodpovědné. Henriksen jako zprostředkovaný záporák je potrestán - ale neměla to být reportérka, která se vloupala do laboratoře a způsobila celou záležitost? Agresivní pes je na konci oplakáván jako mučedník, jako kdyby reportérka měla Alzenheimera a sklerózu najednou. Tenhle film je prostě trapas. Buď se tomu budete smát nebo úpět na demencí režiséra. Chudák Lance, měl si vybírat role líp.

plakát

Nejsilnější hlas (2019) (seriál) 

Sérii táhne gumák Russell Crowe, schopný přes rušivě viditelnou vrstvu makeupu sršet charizma, díky kterému je postava chvílemi sympatická. Autoři se moc nezdržují vysvětlování a počítají s tím, že divák fakta zná, nebo si je dohledá, takže v seriálu není moc bizarně významných proslovů typu novinářka básnicky porovnává sexuální obtěžování se spáleninou z pánve. Iritující je pokus o občasný pseudo-progresivní prostřih dvou časových rovin a rychlé popisky postav, které si nestačíte ani přečíst, ale jinak je to příjemný spotřební seriál o vyplácející se výrobě nepravd pro trouby, které takové nepravdy a manipulace z nějakého důvodu potřebují cpát do hlavy.

plakát

Někdo to rád blond (2004) 

Místy solidní bizarní humor (nákupy a Terry Crews), jako celek to ale moc nešlape. Když jsou Wayansovi namaskovaní jako legrační nafukovací panny, gestikulaci a pištění berete, ale bez masek jsou na svojí kariéru dost bídní herci s chabým charisma - zvlášť když vedle nich vidíte nadprůměrný komický výkon Terryho Crewse.

plakát

Nekonečný příběh (1984) 

První film, který jsem v životě viděl v kině, bylo mi asi pět a byl jsem na něm s mladším bratrem a matkou. I jakožto cynický třicátník po letech musím ocenit originální nápad, super soundtrack, efekty a vizuální stránku filmu. Klasika. Jen toho sympatického záporného vlka oddělal Atrej nějak snadno.