BoredSeal

Slušná hororová detektivka, první polovina má výbornou atmosféru a hlavní hrdina je parádně nesympatická svině. Slabina filmu je poněkud uspěchané "psychoteraupeutické" finále, které je občas nechtěně legrační. Velký problém je hlavně to, že nějaká peněz chtivá producentská mrcha nejspíš rychle přepsala cizí scénář, aby se to mohlo pojmenovat Hellraiser a vnutili tam na pár minut Pinheada (zřejmě, třebaže to skřípe a vůbec to nezapadá do barkerovské mytologie. Pokud se přes tohle přenesete, může se vám Inferno zamlouvat.

Pitomost. Konečně chtivé pracky velkého studia získaly za prachy práva na Pinheada a hned nám naservírovaly pitomý párkrát přestříhaný krotký nesmysl, který ignoruje cokoliv, co funguje a se sérií absolutně vyjebal, sorry, ale je to tak. Pinhead ve vesmíru... Princezna pekla... ježiši kriste.

Snímek není jen o titulním hrdinovi objevujícím svojí orientaci a jeho vrstevnících, který slaví narozeniny, ale o pokřiveném světě věřících, ve kterém musí vyrůstat. Režisérovi se nepodařilo nějak budovat napětí, o to tu zas nejde. Pro ateistu a racionálně smýšlejícího člověka je tento film slušná deprese díky přehlídce vygumovaných mozků.

Artové občas-porno se může pochlubit atraktivní kamerou, která oživila kouzlo spojení neřesti s neónovým osvětlením a stylizovanými záběry (úmyslně) připomínajícími obrázky od Tom of Finland. Hlavní postava Sandro je stárnoucí chlápek z brazilského venkova, který žije spíš ve svých erotických fantaziích, ale v reálném životě to s vyjímkou dobrodružství s jedním kolegou moc nerozjíždí. Film nás ze začátku mámí hravými erotickými sekvencemi, až si skoro divák neuvědomí, že nosný příběh je skromný a k posunu dojde až v poslední třetině filmu, ale vůbec mi to první dvě třetiny nevadilo díky atmosféře. Herci jsou přesvědčiví, ale slabinou jsou herecké schopnosti představitele Sandra, který většinu filmu prozírá a promlčí bez nějaké větší proměnlivosti výrazu, která by se hodila v několika klíčových momentech děje, kdy je potřeba nějak chápat vnitřní stav hrdiny. Provedení samotného příběhu a několika vedlejších linií by na čtyři hvězdičky nestačilo (a nedialogové scény vytvářející napětí a dusno jen obrazem debutující režisér rozhodně zatím neovládá tak, jako třeba jeho kolega Marco Berger), ale hodnocení vytahuju výš kvůli kameře a záběrové stylizaci, a odvaze natočit vztahovku takhle porno-otevřeně.

Šíleně natočený béčkový námět s rozpočtem áčka,  do kterého se z nějakého důvodu podařilo natáhnout do menší významné role Seana Conneryho. Tenhle film ale v poslední třetině krade z rukou herecky nemožného Lamberta Clancy Brown s jeho spanilou nihilistickou jízdou v čele. Osmdesátky dokázaly být slušně dementní a tenhle film exceluje intenzitou orgasmického sténání vítězných šermířů nebo zbytečného vřeštění žen v blízkosti zla. Jednu hvězdičku za to zvrácené meta pobavení z bizáru.

(Blu-Ray verze Director´s Cut neboli Renegade) - je to neuvěřitelné, ale přestože jednička nevydělala dost peněz v kinech (až později na VHS, jak to zpravidla s kultovními filmy bývá), našli se šílenci, kteří natočili dvojku už ne za necelých 20 melounů USD, ale rovnou 35 a světě div se, zase to v kinech propadlo. Celá mytologie jedničky (přestože režisérská verze ledacos utlumila) je tady změněná z jediného důvodu a to, aby se vrátil Sean Connery a aby měl Lambert zase s kým bojovat. Šíleného Clancy Browna se snaží zastoupit specialista na zloduchy Michael Ironside, jehož škleby připomínají krajana z Kanady Jima Carreyho. Zápletka dvojky s štítem proti ultrafialovém záření je celkem v pohodě a na kulisách města jsou ty prachy z rozpočtu kurevsky vidět - a za prostředí a nihilisticky násilnou jízdu metrem přidávám hvězdu. Film tentokrát není dostatečně srandovně dementní, aby vás bavil (starý MacLeod je úlet, ale už se tu orgasmicky nesténá jako v jedničce) a už je jen blbý.

Okolnosti vzniku Psycha jsou určitě zajímavé, ale tady se překvapivě musí dělit o místo s (pravděpodobně) vymyšlenými scénkámi z Hitchcockova soukromí a trapným halucinacím s Edem Geinem. Naštěstí to má stejně jakési kouzlo díky hercům a falešné iluzi, že trochu nakukujeme na práci a život samotného mistra, dá se to snést.

Tento film byl zřejmě první, který se odvážil udělat životopisný film o Hitlerovi jako o osobě a na nějaké povrchní úrovni "seznámit diváka s cestou Hitlera k funkci kancléře" funguje. Když tedy tu historii zas tak moc neznáte a přistoupíte na hru tvůrců udělat z Hitlera fest psychozrůdu mlátící pejska ve válce, se kterou by asi moc lidí kamarádit a spolupracovat nechtělo. K tomu se řádící Robert Carlyle hodí perfektně (a respektuji, jak se snaží přetransformovat běsnící projevy v němčině do podobné energie a textu v jiném jazyce). Pokud jste ale fandové dějepisu, tak vás tenhle film svou fantazií na zvláštních místech nebo zkratkami dost potýrá a nezmizí ani ten pocit lehké nevolnosti z toho, že někdo točí film s Hitlerem jako hlavní postavou a považuje za alibi nebo vykoupení to, že z něho udělá něco jako levného komiksového záporáka.

Za hláškujícího kocoura mám skoro chuť dát o hvězdu víc, ale velmi svěží černohumorný film si to kvůli bohužel trapnýmu gumákovi Reynoldsovi nezaslouží.

Mohl to být o dost lepší film. Pro filmové badatele je tu později-hvězdné obsazení, nemocnice je fajn, je tam výborná postava Joshe Brolina se znepokojivou scénou ponižování prostitutky v restauraci, ale z tohohle zvláštního přátelství by dobrý režisér vytřískal víc. McGregor se tu jen leká, a dělá to, co mu kdokoliv řekne včetně submisivního křoví svému kámošovi. Vrah je odhalený v úplně pitomý předčasný moment, hudba je nudná... něco chybí.