Enšpígl

Fotbalové prostředí připomíná spíš pokračování ságy Kmotr, než sport a to žáčkama počínajea přes pralesní ligy první ligou konče. V hledišti zase vládnou lidé s IQ v minusových číslech a tak není divu, že toto téma přitahuje satiristické náměty. Jedním z nich je i Kožené slunce, který dokáže mnohejma scénama a dialogama velmi slušně rozesmát. Nemůže se však zbavit dojmu, že minimálně s dialogama se šlo ještě více vyhrát.

Hodnotit film, který se skládá ze šesti povídek je tak trošku o držku, protože jednotlivé povídky jsou značně nevyrovnané a to i když si vezmu jediný společný prvek, který jsem ve všech povídkách našel a tou je vtipná pointa. 1. povídka - *** : měla ulítlou zápeltku, ale bavila, včetně posledního záběru. 2. povídka - *** : ukazuje typický uděl chlapů, když ženská svým slovním terorem dosáhne svýho. Finálová pointa očekávaná, ale i tak pobavila. 3. povídka - odpad! : nebavila mě, nechápal jsem. 4. povídka - ** : Mírně ironická, ale žádná velké chechtání se nekonalo. 5.povídka - **** : absolutně nejvtipnější. vyborně pojatá a skvělá vypointovaná povídka. Černej humor tady pěkně klepe na vrátka. 6.povídka - *** : Pointa byla msitrovská, ale pokud bych měl být na místě toho chlapa já, zřejmě by se žádná nekonala, protože já bych na tý ženský vykonal smrt-vražda- zabití poměrně záhy, protože nervy mám jenom jedny a ty už jsou beztak těžce zkoušený a když na nich ještě hopsá ženská ultrahysterie, je to jaksi nad hranice jejich funkčnosti. Z hodnocení jednotlivých povídek tak vyplaval překrásněj průměr.

Líbilo se mně to, protože z toho koukal člověk, hlavně při dialozích to bylo děsně příjemný poslouchání. Film má své pomalejší tempo, nemá nějak dramatickou zápletku, ani komediální prvky to se svým výsktem ve filmu nepřeháněly. Výběr hudby při krásných záběrech na přírodu se mě nezdál uplně šťastný u kamery bych taky v některých záběrech volil spíše klidnou kompozici než dokumentární styl, ale jak říkám, v tomhle filmu bydlí normální lidi s normálníma problémama, radostma a starostma a tím mně byl sympatickej.

První část jsem absolutně nechápal. Sledoval jsme postavičky nutno říct že totálně nesympatický a ničemu jsem nerozuměl. Závěrečná třetina sice už dávala smysl, ale zase byla tak nesympatická, nepříjemná a depresivní, že jsem se těšil až tenhle filmovej dýchánek budu mít za sebou.

Film nejde žádný postavě až do kostí, takže příběh se zužuje pouze na boj parytzánů s náckama. Bojový scény nejsou natočený špatně i když samozřejmě vše ve prospěch partyzánů, takže náckové padaj po stovkách. Scéna v lomu mě sice přišla dobře natočená, ale logicky nesmyslná. Vadilo mně, že tvůrci vysrali na titulky, když mluvil němec nebo rus, byli snad tak součástí příběhu a když už jim tvůrci dají dialogy, možná by stálo za to, aby se dostali k divákovi.

Počáteční zábavná lehkost vyprávěcí lehkost mě příjemně překvapila, ale postupně film vážněl a romantizoval a vytvářel ze sebe pytlík přecpanej dialogama, který začaly docela nudit.

Musím se přiznat, že něco podobnýho bych chtěl zažít, ale moc nevěřím, že by se mnou v cizím městě vystoupila z vlaku hezká neznámá holka. Leč film je film a tam je dovoleno všechno, umím si představit, že bych vedl obshaově trošky jiný rozhvory, ale jinak ta atmosféra svobodomyslnosti, spontálnosti a pohodovost obou hlavních představitelů mě těžce dostala.

Né vždycky plány imperialistů zhatí naši vepři boubelatí, někdy je třeba čestně smýšlejících svobodníků naší lidově demokratický armády. Na film jsem se kvůli debutu dvou režisérských ikon pana Kachyni a pana Jasného a nestačil jsem se divit. Ani ne tak z hlediska režie, to je film veden docela dobře i když třeba hudba z toho čajíčku dělá úplný mega drama, člověk měl až pocit, že se Vlastimil Brodský chystá zase zabrat Sudety. Co však bylo až směšný, byly dialogy, takhle nemůže mluvit ani člověk co projel celej svět v tanku, fakt šlágr. Motivy postav stejně jako jejich vykrslení jsou značně odfláklý a jediný co jsme si užíval byla ta báchorka se kterou se tasila Helenka, aby mladýho lapila do svýho plánu.

Složtiost lidských vztahů umocňuje ještě atmosféra poválečné doby a nástupu komoušů ke korytům. Hezká ukázka lidských povah, která rozehrává několik jednotlivých minipříběhů, které spojuje válečná minulost. Nebylo to špatné, ale k větší dramatičnosti se to chtělo více pomazlit se scénařem a nedělat tmavý záběry v případě flashbacků z válečné minulosti hlavních hrdinů, protože když nikomu není pořádně vidět do obličeje, člověk se nemusí vždycky dobře orientovatv otázkách co, kde, jak. Kristýnka kvůli který jsem se na film díval je hrozně hezká herečka, ale zrovna tady si nejsem úplně jist jejím talentem a to měla jasně největší prostor ve filmu. Slovenští kolegové jsou zde až příliš kritický, neříkám že je to na filmový ceny, ale atmosféra nebyla špatná a dialogy taky napsal žádnej pekař ve výslužbě.

Jóóó, tohle je romantka podle mýho gusta. Vtipný dialogy, zábavný scény, originální příběh a někde mezi těma neortodoxníma postavičkama lítá láska. Svěží nenudící haha láska s krásnou Cami jako velmi přijatelným bonusem.