Enšpígl

Film má určitě velmi zajímavý námět a disponuje takovou sterilní atmosférou bez radosti, bez emocí, přesně tak jak si i já představuju v budoucnosti nějakej ten fašistán. Pardoxně to, co je na filmu nejvíc vvyvedený, tedy ta atmosféra mě i nejvíc vadilo. Chyběl mě tam nějaký prvek dramatičnosti, přišlo mě to bez emocí. Závěr byl pojat velmi netradičně a vydařil se, ale i tak by každej filmař, Françoisa Truffauta nevyjímaje měl dávat příběhům víc než jen myšlenky.

Z počátku mě film absolutně nebavil. Místo děje jsem sledoval nějakou namyšlenou afektovanou krávu a její pitomý chování, které bylo tak degenský, že kdybych rozdával buchtičky se šódou, tak týhle krávě bych na just dal buchtičky bez šódy. V okamžiku kdy se děj příběhu přenese na ostrov, vše dostane neuvěřitelný obrat a film mě začal bavit. Obrazová poetika dávala filmu spolu s hudbou zvláštní melancholickou náladu. Velmi zajímavě se vyprofilují i hlavní postavy filmu, hlavně Xiao, kterou výtečně zahrála Li Gong se začala ukazovat v takovým světle, že jsem si jí pomalu zamilovával. Nevybavuji si, kdy bych na hlavní hrdinku v průběhu několika minut tak radikálně změnil názor jako tady. Až v samém závěru si člověk uvědomí, že vlastně sleduje tvrdou gangsterku a to i přesto, že indicie k tomuto žánru jsem dostával v průběhu celého filmu, ale přes tu obrazavou nádheru a duševní osamělost hlavní hrdinky jsem si to snad ani nechtěl připouštět.

První část byla výborná. Skvěle budovaný napětí, hlavní hrdinové se nechovali jak členové spolku "jdoucí na smrt tě zdraví, diváku" a práce se záběry na detail rovněž kvalitní. I když musím přiznat, že když tam Ashley po baráku hopsala v černejch kalhotkách, tak mě celý slavný strašení bylo u prdele a kdyby jí v tu chvíli ten duch či zjevení zabil a nechal v baráku jen toho kluka, nebetyčně by mě tím nasral. Bohužel v další části se Ashley zcela nepochopitelně oblíkne a i napětí pomalu odchází. Přišlo mě, že tvůrci si tak trošku nevěděli rady kam tu celou pointu nasměrovat a závěrem tomu nasadili korunu.

Hned ze začátku film nastolí vládu totálního humoru, ale postupem času mu jaksi dochází pára, ale moje smíchovody dokázal procvičit, to zase né že né.

Nevzpomínám si, kdy bych viděl takhle realistickej film o policejní práci. Nemít to typické příznaky filmového příběhu, jako třeba herce, nebo hudbu myslel bych si, že jde o nějakej šikovně prostříhanej přímej přenos se života řadovejch policajtů se vším tím voňovaým a hlavně smradlavým co jejich práce nabízí.

Mít možnost vidět v jednom filmu Meryl Streep, Jacka Nicholsona a Miloše Formana, to se věru nepoštěstí každej den, takže když už ta šance je, je třeba na film hupsnout dokud to jde. Ona to není sice v ničem objevná vztahovka, ale může se díky hlavním představitelům vytahovat skvělým herectvím, při společných scénách Jacka s Meryl člověk nad jejich tanetem mlaská blahem. To by byli hosti na výroční 50 MFF v KV, co vy na to pane Jiří ?

Asi nejmrazivější na celým film je kouzlo nechtěnýho a to fakt, že mocipáni i třicet let po uvedení filmu jsou pořád stejný svině a představitelé největšího zla a špíny týhle planety. Film má v sobě reálnou syrovost, která člověka umí slušně ponořit do děje. Horší situace je se scénařem, kterej v některých fázích děje zbytečně kličkuje a ubírá na napětí. Film z obodbí, kdy Gerardova hlava nereagovala na každou filmovou nabídku jak zaseklý jojo a tak se nám předvádí ve výtečné formě a dokazuje že Gerard byl kdysi mistr živočišného herectví.

Příběh disponuje Owenem, jednou z nejpohodovějších postav v dějinách filmu. Především díky němu filmu naláduju tři hvězdovitý. Všechny scény ve kterých se Owen vyskytuje jsou neskutečně příjemný, pozitivní a zábavný. Owen je fakt velefrajer, mýho typu. Jak se Duncana ujme a tichýmu klukovi, kterej si nechá i od holek líbit prakticky cokoli postupně dolejvá do obličeje úsměv a do života radost je parádní. Ostře to kontrastuje s Duncanovým značně dementím okolím, vyjma Aničky, která má o něj zájem a hraje snad jedinou normální ženskou v celým filmu. Film se žánrově nedá zařadit při nekterých scénách mimo aquapark ti bude Duncana líto, ale jak přijde do Owenova vodního králoství valí se pohoda na všechny strany. Po včerejší (25..6) opakované projekci zvedám s nadšením na 5* )

Film mě zpočátku absolutně nesednul. Měl šíleně rychlý tempo a až křlklavě kýčovitej obraz. Naštěstí od chvíle, kdy se ve filmu objeví Leonardo začíná příběh měnit nálady, od snobskýho prázdna k romantice a konečně nabere nějaký směr. Leo je herecky opět výbornej a jeho scény dělaj z filmu přijatelně koukatelnou záležitost. Všechno vyvrcholí skvělou dialogovou scénou v závěru filmu při který jsem ani nedutal a která sama o sobě by se svou kvalitou neztratila ani na Broadway nebo West Endu.

První část je ukázková práce s divákovou zvědovostí. Nepříjmný pocity z nadcházejícího na sebe nenechali dlouho čekat, tady musím pochválit Jirku Černýho z jeho postavy jsem fakt neměl dobrej pocit: V okamžiku, kdy už se nedá nic dělat a příběh musí vyložit karty na stůl, napětí trošku polevuje a jednání postav se pro mě stává méňě reálným, než po většinu filmu, kdy opravdu každá postava fungovala na výbornou. Herecky není co vyčíst, Jirku jsem už zmínil, ještě bych pochválil Aničku, která si udržela nadstandart do poslední minuty téhle kvalitní komorní psychologický záležitosti.