Gwilwen

Pěkně zpracované historické drama pojednávající o počátcích vlády Alžběty I. a její lásce k hraběti z Leicestru v podání koho jiného než Josepha Fiennese, který je zřejmě pro filmaře prototypem muže alžbětinského věku. Cate Blanchett umí role panovnic vystřihnout na jedničku - ať už je to její Galadriel nebo Alžběta - vždy má dostatek elegance a charizmatu. Skvělý je v roli věrného rádce Walsihghama Geoffrey Rush. Kostýmy a výprava také na jedničku, historická autenticita místy pokulhává, kvalit Panenské královny tento film nedosahuje, nicméně se na něj pěkně dívá.

Není všechno zlato co se třpytí. A to by přesně mohlo platit pro Kletbu zlatého květu. Tolik skvostu a barev pohromadě se jen tak nevidí, možná působí někdy příliš kýčovitě. A možná tento film až moc spoléhá na to, že diváka nádhera císařského paláce zcela pohltí. Tolik blyštivého pozlátka, až by se z toho člověk udusil. A ten příběh ... Mohl mít velký potenciál, jenomže jednotlivé linie příběhu nám byly prezentovány příliš pod rouškou. A pak jako celek působí studeně jako ten kov. Je to spíš na 2,5*, dala bych i 3* - jenomže by to bylo nefér k ostatním filmům.

Další film z prostředí lidové armády 50. let. Pro mě daleko lepší než Škvoreckého Tankový prapor. Skvělý Pavel Landovský, Miroslav Donutil a v neposlední řadě můj oblíbenec Ondra Vetchý. Perfektní hlášky. "To by mě fakt zajímalo koho si ta Šternberková bere. Nějakýho Valdštejna, znáte ho?"

V tomhle filmu mi jaksi kamsi ulítla ona poetičnost a milost, která byla zobrazena například ve Slavnostech sněženek nebo Postřižinách. Dívat se na Čecha, který je víc Němcem a na stoly naložené horou jídla a obložené nahými slečnami (nebo snad opačně?) mě fakt nebaví.

Sympatický "zelenáč" se nám vrátil, ale třetí pokračování za svými úspěšnými staršími bratříčky poněkud pokulhává. Po 40 minutách začíná Shrekovi docházet dech. Merlin je postava, která by se dala z filmu úplně vypustit a ani řešení "problémů" s Artiem není příliš zábavné. Výsledný dojem však zlepšuje komando princezen, rodičovské povinnosti Shreka a Fiony a v neposlední řadě Kocourův moon walk v titulkách. Nicméně i tak mě baví se do Shrekova graficky dokonalého světa se všemi jeho postavičkami vracet.

Moje oblíbené zpracování Tři mušketýrů. Filmu nic vytýkat nebudu - je zábavný, skvěle obsazený, nádherné kostýmy. Zaměřím se spíš na pana Dumase. Ten ve Třech mušketýrech stvořil dobrodružný příběh tak věrohodný, že někteří lidé bohužel zaměňují Dumasovy příběhy se skutečnou historií a to mě štve. A jako milovnici Francie a její historie mě to štve dvojnásob. Ludvík XIII. nebyl žádný neschopný panovník jak ho nastínil Dumas, ale spravedlivý král a skvělý válečník s velmi pohnutým životním osudem. Richelieu sice královnu rád neměl, proti králi však neintrikoval a byl mu spíše druhým otcem a se správou království mu významně pomáhal. Toť vše - chtěla jsem to uvést jen na pravou míru.

Shakespere se nám zamiloval a díky jeho múze Viole se z předpokládaného "pirátského" příběhu stala hra Romeo a Julie. Takhle to alespoň vymysleli páni tvůrci - a nápad je to vskutku dobrý. Takto nastíněný Shakespearův život se střídá se záběry z připravované hry. Nádherné kostýmy, slušná hudba, zaznívají shakespearovské verše a k tomu křehká Gwyneth Paltrow.

Velmi příjemná záležitost, prodchnuta typickým (ne)herectvím Zdeňka Svěráka. Svěrák jako stárnoucí učitel nachází své místo pro důchodový věk za pultíkem výkupu lahví. Z jeho okénka pozoruje lidské duše a příběhy, ty osamocené svým rozhovorem vytrhuje z jinak již všedního koloběhu života, aby nakonec sám poznal, že ani jeho život s manželkou v podání Kolářové zase tak všední není...

„Vykradili obchod s žertovnými předměty – 15 euro a prdící polštářek.“ Perlička do klenotnice francouzské komedie. Koncert povedených skečů a hlášek („Viděl jsi ty dvě tlustý baby?“ – „To jsme my, pitomče.“) v podání dvou pánů herců Depardieua a Rena.

Hvězdně obsazený film, s průměrným příběhem, zato však se střapatým a tak sladce zoufale bezradným Jerrym alias Bradem Pittem, že musím dát alespoň ***.