sportovec

Rozverně pojatý život významné francouzské herečky své doby je zasazen do rozporuplného kontextu doby jejího života. Pod leskem života královského dvora a dostavovaných Versailles lze vnímat drsný život lidových vrstev i tenkého rozhraní mezi chudobou a až neřestně pojatým bohatstvím. Sophie Marceau tu předvádí jeden ze svých životních výkonů a režisérka Belmontová obdobně zvládá krajně nesnadné téma a úspěšně se vymaňuje z hrozících osidel levně dobrodružného a zkreslujícího pojetí. Fakt, že film přibližuje i velké dramatiky té doby Racina a Molliéra patří k dalším důležitým přínosům MARKÝZY. "Božský" král Slunce tu sice není představen ve své skutečné podobě ničitele francouzských veřejných financí, ale skutečná tvář tohoto absolutismu se tu dá za zástěnou vnější okázalosti rovněž postihnout.

Brilantní zachycení normalizace a lidí té doby, které je zárodkem polistopadového češství. Sama detektivka má výrazný umělecký přesah a převažuje nad touto výpovědí o zašlé době. Je zajímavé pozorovat jak roste kvalita našeho herectva, má-li co hrát. I v nadprodukci se dají najít perly - někdy až nečekaně. Zvlášť zajímavé je, že normalizační osten v sobě už soustřeďuje jak námět, tak scénář který je režií navíc výborně rozveden a promítnut do struktury tohoto díla. Stejně tak mizí absence ideovosti, tj. konstatace adekvátně, navíc spontánně uplatněné ideovosti a současně i hrabalovské perličky na dně.

Mistrovsky zvládnutý balanc mezi hororem, psychickými postiženími, atmosférou anglické vesnice poslední čtvrtiny   předminulého století pojících znaků  tohoto asi nejlepšího ztvárnění Doylova detektivního díla. Jak předloha, tak scénář i režie tu dokonale souzní.