Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (676)

plakát

Sněhulák (2017) 

Až srandovně nepovedené. Alfredson vypráví tak klopotně a neobratně, že potenciálně napínavý případ zazdí asi už po dvaceti minutách, a to s prvním flashbackem s Valem Kilmerem, u něhož jsem regulérně vyprskl smíchy. Fassbender je ještě unavenější než v Assassin’s Creed a Sněhulák je přesně tím typem filmu, který je vždy za divákem a otravně kombinuje stupiditu a děravost zápletky s překombinovaností a zmatečností. Chápu, že to asi chtělo vyplnit klasický podzimní slot po Zmizelý, nakonec to ale končí i za Dívkou ve vlaku. 30%

plakát

Nejsledovanější (2017) 

Natažená televizní repka je pořád televizní repka. Tvůrci se bohužel nezmůžou na nic lepšího a objevnějšího než obyčejné rozhovory, filmařsky je to děsná, mechanická nuda. Nejzajímavější "ukončení kariéry" jedné z youtuberek je odbyto titulkem na konci. Chápu, že to chtělo říct, že youtubeři jsou taky lidi, to ale přece nestačí. 40%

plakát

To (2017) 

"Bohužel" se to může spolehnout hlavně na nekonečné charisma party skvěle obsazených dětí, než na invenční, intenzivní děs, třeba z ranku dvou dílů The Conjuring. Výsledek je tak hlavně velkolepou, barevnou coming-of-age empowering pohádkou, která se ani při eRkovém ratingu nechce příliš umazat, a při níž si lze jen domýšlet, co by s pasážemi denního strašení a strukturou vyprávění udělal Cary Fukunaga, nebo jak by vypadal plíživý, pro dospělé neviditelný děs třeba v podání Davida Roberta Mitchella. Také to má smůlu, že to přichází až po Stranger Things, které hrají na podobné struny nostalgie, osmdesátkových propriet a síly přátelství. Pennywise kvůli častým digi boostům trochu přepálený, neosobitý bubák. Finále dojemné. 65%

plakát

Wonder Woman (2017) 

„Co udělám, nezávisí na tobě, chlape.“ Docela se těším na všechny ty diskuze, nakolik je Wonder Woman díky svému ženskému obsazení podvratným blockbusterem a milníkem v žánru mužských superhrdinských dobrodružství. Asi jsme se ale někam posunuli, protože jsem si po projekci říkal, že vlastně vůbec nevnímám, že je v tak tradičně mužsky obsazované roli žena. Částečně je to asi i proto, že Wonder Woman platí za poměrně bezpečný superhrdinský origin, kde pro jiné podrývání žánru moc není místo. Na začátku se řeší rodina a sebeurčení, pak se to trochu rozředí humorem, aby pak nastoupila poměrně intenzivní válečná řežba. Fakt, že je to poměrně hloupoučký a nejen postavami šílených oficírů to připomíná Captaina Americu, mi úplně nevadil, a vlastně jsem se bavil i přes klasické temné DC digifinále. Jinak totiž Wonder Woman vychytala neduhy Batmana v. Supermana i Sebevrahů, hlavně protože směřuje odněkud někam a má fajn postavy. Za mě mise splněna. Jo, a ještě k tomu bourání stereotypů, skoro úplně do naha se nesvlékne Gal Gadot, ale Chris Pine. 70%

plakát

Mumie (2017) 

Nadvláda strojů nastane očividně tak, že stroje začnou točit filmy. Novou Mumií to začalo, protože generičtější a zaměnitelnější blockbuster jsme tu ještě letos neměli, a to počítám i páté Piráty. Tohle monstrum je šité vyloženě horkou jehlou a představuje nezajímavé univerzum, v němž si logika a jakékoliv nápady vzaly dovolenou. Takovouhle akci, humor i postavy fakt klidně může generovat nějaký program: na začátku v temném hrobě to ještě mělo esprit dobrodružství a smrtelného nebezpečí, v Londýně to ale najednou dostane fazónu zmateného tajtrdlíkování a budování něčeho, co vlastně vůbec nechci vidět. Pokud film s větou "Kéž bychom měli víc času", tak určitě Wonder Woman. 40%

plakát

LEGO® Batman film (2017) 

Uuu, čím bylo skyfall pro bondovky, tím je tohle pro filmy s batmanem. kompletní kostičková revize celý batmanovský historie, která láskyplně pomrkává na prastarej film ze šedesátek, aby vzápětí řešila princův soundtrack k batmanovi tima burtona a úlohu jokera a komiksových padouchů vůbec. do toho to ještě zvládá být regulerním dobrodružstvím, i když pro množství vjemů a kadenci střihů je to místy až neusledovatelný. ale kam se hrabe deadpool. wow. 85%

plakát

Padesát odstínů temnoty (2017) 

1) hlavni twist je, ze se Anastasia oholila a uz si tolik nekouse spodni ret 2) nejvic BDSM moment nastane, kdyz da Marcia Gay Harden facku Kim Basinger a rekne ji, at opusti vecirek 3) Jamie Dornan ukaze dvakrat zadek na pul sekundy, zatimco v serialu Bohema ukazali Vladimir Polivka a Jaroslav Plesl zadek po dobu 10 sekund, Michal Balcar 15 sekund a Michal Dlouhy 30 sekund, jak spocital Blesk.cz

plakát

Všechno nebo nic (2017) 

Film, který napsaly dvě ženy a režírovala ho žena, ale celá girl power spočívá v tom, že se s hlavníma postavama (ženama) manipuluje přesně jako v Teorii tygra nebo v Bezva ženský na krku. Takže těm blběnám může chlap nasrat na hlavu, ale ony stejně pokorně přilezou, a to i po znásilnění, které je ve stylu Padesátky a Strašidel pojato humorně. Sázení na stereotypy je o to zvláštnější, že film chce být jakýmsi českým Sexem ve městě, v němž si ženy užívají, mají nevázaný sex a píšou knihy o sexu. Humorný je ale i relikt devadesátek, tedy vykroucený gay jako zdroj srandy, kterýho ale nehraje Lumír Olšovský, takže vlastne progres. Když se tam dlouho nic neděje, tak Klára Issová upadne na šteklích do rybníka, nebo má Táňa Pauhofová sexuální scénu, v čemž po Lídě Baarový "exceluje". Celý to vypadá jako zfilmovanej katalog Asko nábytek s moneyshotama Prahy a Tater aka měli jsme drona. Na premiéře byl Robert Rosenberg. 3/10 Prázdnin v Provence.

plakát

Popelka (2015) 

Nikde žádnej perníček, co říká vyliž mi polevu, ani oslík, co vyřvává, že tohle křoví vypadá jak Halina Pawlowská? Žádná závěrečná mega CGI bitva s obživlýma stromama, kterým by velela zlá macecha Cate Blanchett? Žádnej popkulturní odkaz na Kate Middleton, dokonce ani na Kim Kardashian? Hrozný, co se to dneska s těma pohádkama děje! Ten Disney se v tom hrobě musí fakt neotáčet... Pokud se říká, že se pohádky věčným převyprávěním mění a aktualizují, tak Branaghovo "bylo, nebylo" to úplně popírá. Je především stoprocentním návratem k disneyovským kořenům a bezelstně romantickým a naivně prosluněným opakem všech těch potemnělých či sebeironických pohádkových dekonstrukcí. V Into the Woods macecha svým dcerám usekne palce a paty, aby se vešly do ztraceného střevíčku, tady se jim ty nohy do skleněné manolky prostě jen nevejdou. Nová Popelka je taková pohádková konzerva, nezkažená ve všech smyslech slova a nutící díváka se furt připitoměle usmívat. Ale pozor - přes to všechno včerejší není hlavní postava včerejší: rozhodně pasivně nečeká na záchranu princem a dokáže si i pořádně dupnout. Tak díky, Branaghu, na chvíli jsem na tu Droběnu zapomněl. 70%

plakát

Padesát odstínů šedi (2015) 

Co se týče parafrází na klasický příběh Popelky, Pretty Woman nebo My Fair Lady, víc než Padesát odstínů šedi je mi bližší hra na bondovku Kingsman: Tajná služba, co přijde do kin za tejden. Za Lízu Doolittlovou je v ní agent Eggsy, co má možná stejně chlupatý nohy jako Anastacia, není ale obživlý manipulativní hovězí, co se chce Christiana "vyléčit". Eggsy ovládá parkour, střílí deštníkem, zachrání svět a na úplném konci skončí v análu uvězněný švédský princezny. A to je mnohem víc než tohle jalový vakuum s důtkami.