kOCOUR

Nezvykle rozvláčná a intelektuální sci-fi s drobnou sladkobolnou linkou hollywoodského párování prezentuje, jak by měla vypadat správná sci-fi - s potenciálem pro zamyšlení a zaměstnání divákovy mysli,. Osobně netrpím antipatií vůči slizkým monstrům, ale pouze Kontakt ve mně zanechal jakýsi pocit tajemna, neurčita. Narozdíl od zmiňovaných chapadlových záležitostí, které ve většině vyšumí po závěrečných titulcích do neznáma jako pára nad hrncem, dneska jsem vzal po zhlédnutí dalkohled a vyrazil na obchůzku...

Osobitý vztah diváka k McLanovi už je tatam, ale přestože zbyla jen rambovská výkonost a odolnost, Willisovi role sedne zase jako ulitá. Renny Harlin natočil něco, co můžu směle nazvat drtivou akční smrští, která se v dnešní době už jen málo vidí. Takhle zábavné ničím neřezané čistokrevné zástupce žánru dnes už zkrátka nikdo netvoří. Jaká škoda! Snad se ti ty třetí Vánoce povedou, Johne. Držím palec.

Slzy slunce se nesou tiše a nezřetelně jako mlžný opar vaší myslí, těžko se soustředit na víc než na zelenou barvu džungle a Willisův drsňácký pohled. Hodinu a půl, kterou musí vaše vznešené pozadí zatékat do polstrování obřích sedaček a pachuť popcornu testovat odolnost vašich chuťových pohárků, neposouvá Antoine Fuqua svůj domnělý příběh odnikud nikam, pachtí se v louži nicotnosti a tápe po výhonku který by ho zachránil před drtivým pádem z útesu. Chtyí ho až poslední půlhodinu, kdy žánrová transformace dostává nádech žíznivého gorefestu a olověného berserku a divák dostává alespoň malou porci správného Bruce, kterého přišel do multiplexu navšívit. Je ale plně uspokojen? Nemám ten pocit. Uncle Sam calls you! US Army needs you! And Bruce will kick you...

Známe to všichni nazpaměť a přesto se na to vždycky rádi podíváme znovu. Nestárnoucí klasika a životní role pro Luďka Sobotu, jehož tvorba v současné leží neskonale hluboko pod úrovní. V čekém filmu snad neexistuje vedle Marečku, podejte mi pero větší hláškovací ekvilibristika a více nesmrtelných scén. Jedno z obrovských es Odlřicha Lipského.

Příjemné převapení zejména z hlediska hereckého, příběhová náprava bohužel ke konci značně ztrácí na nosnosti a na úplném konci se vlastně doslova zhroutí. Zamrzí solidně rozjetá příběhová linka s nezaměstaným Václavem Vydrou, která je po pár dílech nekompromisně uťata a ke konci trestuhodně ubita snahou o jakousi uvěřitelnost. V porovnání s Četnickými humoreskami či Životem na zámku dostává Růženka z hlediska dávek zábavy povážlivé KO, nic to však nemění na tom, že česká produkce díky ní alespoň zčásti nabrala nový dech. A dostala Veroniku Žilkovou definitivně na výsluní.

Ještě nedávno jsem prohlašoval X-Meny za nejlepší comicsovou adaptaci a Singer přišel znovu a vnesl mi do očí pokračování, ze kterého mi vytryskly slzy úžasem a dojetím ještě více. Nikdy jsem nebyl na reklamní žvásty typu "ještě lepší, ještě nablýskanější", ale dvojka X-Menů tohle vystihuje naprosto precizně bez ztráty jakéhokoliv potenciálně zábavného aspektu jedničky a navíc přidává chumel nových postav, silný příběh a spoustu originálních nápadů, kam až oko dohlédne. Je z toho cítit radost z filmařiny, bezmezná láska ke comixu a hlavně cit pro diváckou duši. Singer povýšil vedle titulu detektivního mága definitivně i na krále filmového comixu...

Kdyby filmy mohly mluvit, pověděla by 25. hodina dlouhý příběh o svém životě, na jehož počátku se objevil milující rodič a piplal své dítko ladně přes pubertu až do let dospělých, staral se o něj s láskou nevídanou, chodil mu denně pro čerstvé mléko, aby ho pak obratným mávnutím ruky surově znásilnil a zmrzačil a ono ve svých 120 umíralo smrtí surovou a krutou a po dalších 10 let svíjelo se v mukách... Přes toto trapné pochybení byl Spike Lee téměř vzorným otcem a jeho potomek si zalouží ohodnocení nejvyšší...

Velice věrná adaptace předlohy s krásnými comixovými prototypy, úžasně zahraná a trikově zvládnutá. Singer rozložil značně svědomitě 104 minut mezi akci a povídací pasáže přesně podle správného kompresního poměru a nadělil svým hrdinům jasně definovaný rejstřík schopností, díky němuž přesně víte, co můžete od postav čekat. Na množství charakterů a relativně krátkou délku mají navíc všichni ostře vykreslené povahové kontury a nadžánrové divácké přiblížení. Pro mě určitě dosud nejlepší comixový přepis. Uvidíme jak dopadne dvojka...

Neuvěřitelné se stalo skutečným a americké produkci se s podivuhodnou bravurou podařilo znásilnit vesmírné i jiné sitcomy a vetknout do nich takovou dávku humoru, že jsem místy slzel smíchy :-). Nádherně okoukané zvyky posádky spolu s televizními kulisami dávají úspěšně zapomenout na velkorozpočtové nezábavné rádobytrháky a spolu s dokonalými hereckými výkony krystalizují v jeden pevný, nehorázně chytlavý a zábavný celek. Věřím, že pro velikou skupinu lidí bude Galaxy Quest za odpad!, ale v tom případě je mi upřímně líto jejich smyslu pro humor...

Kdyby nevzniklo pokračování Shanghai Knights, prohlásil bych Tenkrát na východě za nejlepší hollywoodský film Jackieho Chana. Takhle titul jednoznačně získává právě jeho mladší bratr. Což neznamená, že tenhle postrádá jakékoliv žánrové kvality! Právě naopak! Po dlouhé době opravdu výborně sehraný a vtipný buddy tandem, typicky Chanovské vynalézavé bitky se vším, jen ne s končetinami, do toho Wilsonův křečkovský ostrovtip, na komedii až příliš dobrý a živý scénář a prima usazení do reáliíí Západu včetně finálního zúčtování v kostele. Je to znamé, je to trochu omleté, ale je to skvěle řemeslně natočené a ještě lépe zahrané! A o zábavu jde přece především...