Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (2 221)

plakát

Věznice vyvolených (2022) 

Po dlouhé době jsem si zase dal nějakou novější Willisovu pecku, no a dopadlo to tak nějak podle očekávání, bohužel. Jak se dalo čekat, Bruce Willis má klasicky jednu z těch nejméně důležitých vedlejších rolí, kterou by mohl hrát prakticky kdokoliv a kdyby tu nebyl, ničemu by to ani nevadilo. Ostatní herci jsou spíše průměrní až podprůměrní, nebavil mě ani Michael Rooker, na kterého jsem sázel asi nejvíc. Příběh je celkově velmi zvláštní, postrádá jakoukoli logiku, místy je ta hloupost až vyloženě k smíchu. Akční scény nejsou vůbec povedené, ani tohle si tvůrci nepohlídali. Na závěr se sluší zmínit těch pár prvků, díky kterým si Věznice vyvolených zaslouží alespoň nějaké bodové ohodnocení a kvůli kterým má smysl tuhle nezáživnou hloupost vidět, jsou jednoznačně masky a efekty, neboť ty jsou jako jediné na přijatelné úrovni. 2/10.

plakát

Hrana zlomu (2021) 

Že Štěpánu Kozubovi sedí i vážné role, nejen ty komediální, je jasné už od doby, kdy jsem ho spatřil ve Stockholmským syndromu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se objeví v hlavní roli nějakého drsného dramatu či thrilleru. Hranu zlomu jsem zaregistroval již dřív, nicméně až teď se konečně naskytla možnost si snímek pustil v pohodlí domova bez nutnosti pirátství. Na první dobrou mi vyrazila dech atmosféra. Hrana zlomu má hutnou, silně nepříjemnou atmosféru, ze které je člověku až fyzicky nedobře, na české poměry něco zcela nevídaného a ojedinělého. Herecky film stojí a padá na Štěpánu Kozubovi a Pavle Gajdošíkové, oba dva předvádí velice přesvědčivé a dechberoucí výkony. Naproti tomu takový příběh mě nijak zvlášť nezaujal, vadil mi jeho lehce artový styl, občas jsem se v jednotlivých situacích a motivacích postav trochu ztrácel, místy malinko drhla i logika. Přestože jsem čekal drsnější (krvavější) a odvážnější podívanou, Hrana zlomu je i tak solidní psycho, podobné filmy u nás bohužel moc často nevznikají, takže Emilu Křižkovi i všem zúčastněným patří veliké dík. 4/10.

plakát

Mumie (2023) 

Na Mumii jsem narazil čistě náhodou na nějaké VOD platformě, a jelikož neznám snad ani jediný animovaný film ze Španělska, byl jsem moc zvědavý, jak to amigos ve Španělsku mydlí. Pochválit musím především pěknou animaci, na kterou se moc pěkně kouká a za kterou by se nemuseli stydět ani soudruzi z Disneylandu. Snímek jako takový cílí v první řadě na dětské publikum, odpovídá tomu i příběh, který je z mého pohledu málo zajímavý a místy i dost nudný. Postavy mohly být výraznější, tvůrci absolutně nevyužili potenciál, jaký starověký Egypt nabízí. Ačkoliv má snímek necelou hodinku a půl, měl jsem pocit, že má tak dvojnásobek. Velká škoda, potenciál tam byl a rozhodně ne malý. Vizuál je suprový, pro příště zbývá už jen doladit příběh. 3/10.

plakát

Nepolapitelní (2015) 

Upřímně jsem si Nepolapitelní pustil jen z toho důvodu, že jsem už dlouho nikde neviděl film s Taylorem Lautnerem v hlavní roli (naposledy to byl snad v Twilight?), a byl jsem zvědavý, jestli to bude opět takový otřesný akčňák, jako v případě akčního snímku Bez dechu. Nepolapitelní není zas až takový průšvih, avšak do dobrého, nebo alespoň průměrného akčňáku to má opravdu daleko. Příběh balancuje na hraně snesitelnosti, zejména co se logiky týče, originalitu asi ani nemá smysl řešit. Z herců nezaujme nikdo, všichni předvádí silně podprůměrné výkony, jakékoli sympatie k postavám si proto absolutně nelze vytvořit. Akce není vůbec pěkně natočená a vlastně ani moc dobře provedená, celkově mám kameře a střihu velké výhrady. Nuda, nuda, nuda. Už nikdy víc. 2/10.

plakát

Narvik (2022) 

Je strašná škoda, že tak zajímavá událost prvních let druhé světové války je tak nešikovně uchopená a natočená. Snímek selhává snad téměř ve všech aspektech, které má dobrý válečný film mít. Má minimum zajímavých či zapamatovatelných situací, příběhu chybí lepší atmosféra, větší tah na branku, gradace, charismatičtější herci. Pochvalu si naopak zaslouží především prostředí a dobové, místy až velmi detailní, prvky, film je také vcelku slušně natočený. Narvik nicméně jako celek vůbec nefunguje, přitom námět je více než slušný. 3/10.

plakát

Luther: Pád z nebes (2023) 

Drsná kriminálka s Idris Elba v hlavní roli znělo zpočátku velmi slibně. Začátek taky nevypadal vůbec špatně, postupem času však přibývalo čím dál tím víc všemožných nelogičností, absolutně se vytratilo tempo a postupně i atmosféra, z nudy mě dokázali vytrhnout jen a pouze již zmíněný Idris Elba a také výborný Andy Serkis. Luther měl nepochybně vysoký potenciál, který však zůstal nevyužitý, respektive se využil tak napůl. Za sebe musím bohužel konstatovat, že jsem čekal mnohem povedenější podívanou. Čistě jednorázová záležitost, ke které se s největší pravděpodobností už nevrátím. 5/10.

plakát

Jen na skok (2022) 

Dle popisu jsem si říkal, že by to mohl být fajn atmosférický thriller. Příběh není nikterak originální, je to spíše taková kombinace několika žánrově obdobných námětů, nelze mu však upřít atmosféra, hlavní záporák je docela fajn, občas dojde i na nějaké překvapení či na nějaký ten zvrat. Snesl bych však mnohem svižnější tempo, hlavní postavy mohly být sympatičtější, finále mohlo být mnohem důstojnější a povedenější, neboť celý snímek dost kazí. Jen na skok je skrz na skrz průměrný thriller, který měl rozhodně na víc. 4/10.

plakát

Vražda v Londýně (2022) 

Nových dobrých detektivek není zrovna mnoho, proto jsem byl moc zvědavý, jak se Vražda v Londýně povedla a zda se vyrovná například takovému o tři roky staršímu, žánrově podobnému snímku Na nože. Přestože to zpočátku vypadalo více než nadějně, Vražda v Londýně bohužel takových kvalit ani zdaleka nedosahuje, a to především díky příběhu. Ten sice vůbec není špatný nebo nezajímavý, z mého pohledu se ho však nepovedlo naplno využít, zajímavé momenty často vyzní zcela do prázdna, humoru rovněž postupem času tak trochu dochází šťáva. Na druhou stranu je třeba vypíchnout povedený dobový vizuál, herci jsou vesměs sympatičtí, chválím i fakt, že se snímek nebere zas až tak vážně, což mu jednoznačně prospívá. Kdyby se tvůrci trochu víc odvázali, mohlo to dopadnout mnohem lépe. 6/10.

plakát

Škola dobra a zla (2022) 

Netflix se rozhodl rozjet svého vlastního Harryho Pottera, pochopitelně dle svých pravidel a zvyklostí, výsledek je tudíž tak nějak dle očekávání. Škola dobra a zla zaujme především povedeným vizuálem, efekty rovněž nejsou špatné, v těchto ohledech je snímek povedený. Herci mě nikterak neoslovili, zejména od starších herců jsem čekal lepší výkony, žádná z postav mi nepřišla sympatická. Příběh cílí spíše na mladší publikum, není nikterak složitý ani promyšlený, byť zpočátku působil zajímavě. Stopáž mi přišla jako trochu přestřelená, dvě hodiny by dle mého názoru bohatě stačily, snímek by měl alespoň větší spád a nemusel by obsahovat tolik hloupostí a zbytečností. Nebyla to zas až taková hrůza, jako jednohubka Škola dobra a zla ujde, není to však nic, co bych měl potřebu vidět znovu. 5/10.

plakát

Bledé modré oko (2022) 

Dobových detektivek zas tak moc není, mnoho se jich netočí a málokdy se povedou. Lednová novinka Netflixu Bledé modré oko dávala najevo, že by mohla patřit do té skupinky těch povedených počinů, povedlo se jí to však tak nějak napůl. Pozitivně lze hodnotit jednoznačně ucházející vizuál a hutnou atmosféru, ta se totiž opravdu povedla, ať už ta dobová či ponurá. Pochvalu si zaslouží také herci, Christian Bale je výborný, velmi mile mě překvapil Harry Melling. Příběh je zajímavý, z mého pohledu mu však chyběl větší tah na branku, mohl být zajímavější a vlastně i poutavější. Snímku tak podráží nohy především nepříliš povedený scénář, vše ostatní víceméně funguje solidně. Škoda, mohla to být velice silná žánrovka, takhle je to „jen“ lepší průměr. 6/10.