Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (2 239)

plakát

Barbar (2022) 

Na začátku jsem si myslel, že přesně vím, o čem zhruba Barbar bude a že to pravděpodobně bude povětšinou jen taková ta sázka na jistotu. Režisér a scénárista Zach Cregger mi však dokonale vypálil rybník, jeho snímek je nečekaně plný překvapení, zajímavých scén a nečekaných zvratů. Úvodní cca první třetina je naprosto luxusní. Georgina Campbell i Bill Skarsgård hrají velice přesvědčivě, napětí by se dalo krájet, potěšilo mě i relativně logické chování postav. Děj se následně ubere úplně jiným směrem, než by divák čekal, dojde na spoustu děsivých a nechutných scén, strašidelnou atmosféru pak pěkně umocňuje kvalitní kamera, povedený vizuál a také prostředí, ve kterém se víceméně celý děj odehrává. Na druhou stranu mi přišlo, že postupem času se film stával tak trochu parodií sebe sama, že logika šla čím dál tím víc do kopru, závěr mně nesedl vůbec, působil moc bláznivě, až lehce absurdně. První polovina je jednoznačně mnohem povedenější, s přimhouřením očí je obstojná i ta druhá, každopádně jako celek hodnotím Barbara veskrze pozitivně, Zach Cregger mě dokonale nachytal na švestkách, už dlouho jsem nebyl tak překvapený z toho, co se to vlastně děje. 7/10.

plakát

Případ Stodolovi (2024) (seriál) 

Zdá se, že Voyo se silně inspiruje konkurenčním Netflixem a pomaličku rozjíždí české true crime minisérie zaměřené na české kriminální živly. Ne že by tady podobný formát doteď nebyl, nicméně takto ucelené, detailní a několikahodinové minisérie jsou u nás spíše výjimkou. Tím spíš jsem byl zvědavý, jak tvůrci dané téma uchopí a jak se jim tento dodnes mimořádně silný a znepokojující námět podaří zpracovat. O Stodolových letos vznikl celovečerní hraný film, nicméně ten se vzhledem ke své délce zaměřuje jen na určité segmenty jejich života, proto je Případ Stodolovi vítaným přiblížením celé kauzy. Z mého pohledu je minisérie velmi dobře a moderně zpracovaná, z dobových záběrů místy až mrazí, zajímavé byly i návštěvy inkriminovaných míst společně s detektivy, kteří na případu tenkrát pracovali. Oceňuji, že se tvůrcům podařilo dát dohromady výpovědi jak rodinných příslušníků vrahů i obětí a velké spousty zainteresovaných osob, tak i samotných doživotně odsouzených vrahů. Tvůrci zabrousí i do otázek ohledně chyb ve vyšetřování či potenciálních dalších obětí, což je opět nesmírně zajímavé. Dovedl bych si představit o něco kratší stopáž a lepší hudební podkres, i tak je ale Případ Stodolovi nejdetailnější a nejlépe zpracovaný počin na tohle téma. 8/10.

plakát

Godzilla x Kong: Nové impérium (2024) 

Předchozí snímek Godzilla vs. Kong, který jsem si nedávno dal právě kvůli tomuto pokračování, mě unudil k smrti, z toho důvodu jsem měl velké obavy, aby Godzilla x Kong: Nové impérium nebyl rovněž takový průšvih, vzhledem k prakticky totožnému tvůrčímu týmu. Zpětně jsem rád, že jsem mu i přesto dal šanci a neodsoudil ho. Jinak bych totiž nemohl zažít tuhle krutopřísnou akční řežbu, kde akce je správně monstrózní, neustále se něco děje, je zde hromada fakt šílených momentů (v dobrém slova smyslu), lidé jsou upozaděni na nezbytně nutné množství, takže konečně se film věnuje primárně tomu, čemu má. Abych ale jen nechválil, tak najde se i pár hluchých míst, efekty jsou občas moc umělé a místy je vyloženě přeefektováno, nicméně vzhledem k tomu, že Godzillu x Kong beru jako totální akční výplach, tak za mě velká spokojenost. Bavil jsem se podobně jako u výborného a dosud nepřekonaného Konga: Ostrov lebek. Hurá! 7/10.

plakát

Barvy zla: Červená (2024) 

Představoval jsem si pořádně temnou a drsnou kriminálku à la Skandinávie, tvůrci na to šli ovšem malinko jinak. Zvolený styl mi přišel malinko zvláštní, zbytečně moc předvídatelný, málo napínavý a možná i málo drsný. Přitom atmosféra je příjemně potemnělá, herci jsou opravdu suproví a natočené to taktéž není vůbec špatně, nicméně něco tomu prostě chybí. Ve srovnání s jinými severskými, potažmo polskými kriminálkami je to bohužel docela slabota. 6/10.

plakát

Hitler a nacisté: Zlo na lavici obžalovaných (2024) (seriál) 

V podstatě souhlasím s komentářem kolegy Morholta. Na dokumentu lze ocenit především pěkně kolorované záběry a neurážející hrané pasáže, obsahově dokument nepřináší vůbec nic nového či již několikrát neviděného. Nelíbila se mi ta extrémní zkratkovitost, spousta zásadních věcí je zcela opomenuta nebo nevysvětlena, znalci či fanoušci historie si jistě všimnou i několik vyložených nepřesností, obsahově je to zkrátka nic moc, spíše takový povrchní dokument pro začátečníky, stejně jako loňský netflixovský dokument Druhá světová válka: Na frontě. Kdo by měl zájem o hlubší a kvalitnější pojednání, vřele doporučuji Svět ve válce, Druhou světovou válku v barvě či Hitlerovy bodyguardy 5/10.

plakát

Prázdniny s Broučkem (2024) 

Těšil jsem se na pěkně natočený, svižný a vtipný letní road movie, dostal jsem ale nudnou, unylou, hloupou a prázdnou rádoby rodinnou komedii, jež dokáže zaujmout jen a pouze svými líbivými barvičkami. Scénář je plný všemožných klišé a nelogičností, křečovitá snaha o humor je naprostá tragikomedie, drtivá většina jednoduchých vtipů vyšumí zcela do prázdna, snímek neobsahuje snad ani jednu jedinou fakt povedenou scénku, nemluvě o té takřka všudypřítomné nudě. Fakt jsem se snažil, ale film prostě nemá nic, nic co by stálo za zmínku, nic zajímavého, je úplně, ale úplně o ničem. Mrzí mě to už jenom kvůli hercům, kteří se evidentně v rámci možností snažili. Každopádně výsledný počin je úplná zbytečnost, která projde a absolutně nic nezanechá. Brutálně promarněný potenciál. 2/10.

plakát

Godzilla Minus One (2023) 

Na Godzilla -1.0 jsem četl samou chválu, jaká je to pecka, nejlepší film s Godzillou za posledních několik let, jeden z nejlepších filmů loňského roku apod. Očekávání jsem měl teda hodně velká, což byla možná z mé strany trochu chyba. Tak nějak podvědomě jsem čekal intenzivní brutální destrukci spojenou s poctivou akcí, bohužel na mě po většinu času čekalo jen nudné emoční rodinné drámo, kde se emoce ždímají o sto šest. Scén s ještěrkou je v dvouhodinové stopáži zoufale málo, nicméně když už na ně konečně dojde, jedná se o ty nejpovedenější a nejzajímavější momenty celého filmu. Vizuál je vzhledem k rozpočtu ucházející, nicméně že bych z něj byl nějak nadšený, to se říct nedá. Asi budu v brutální menšině, ale ty proklínané nové hollywoodské počiny mě baví o dost víc. 3/10.

plakát

Smršť (2024) 

Předchozí zfilmovaný Karikův román Trhlina (taktéž od režiséra Bebjaka) mě svého času vcelku bavil, nebyla to sice žádná velká hitparáda, ale měl fajn atmosféru a líbil se mi i docela zajímavý příběh. Je tedy jasné, že na letošní novinku Smršť jsem se hodně těšil, doufajíce, že se tvůrci z minulých chyb poučí. No, nepoučili… Nebo takhle, povedlo se jim zachovat určitou tajemnou atmosféru. Tady ovšem s klady končíme. Film je jinak neskutečná ubíjející NUDA korunovaná tím, že zde prakticky nic nedává smysl. Tvůrci si z předlohy vzali jen zlomek, v podstatě se jí jen volně inspirovali a to ne zrovna ideálním způsobem. Příběh je tedy děravý jak ementál, postavy se chovají vskutku prazvláštně, závěr je totálně o ničem a absolutně nic divákovi neosvětlí. V tomto ohledu je celkem vtipné, že knižní předloha je mnohem komplexnější a zajímavější, takže kdo je stejně jako já z filmu zklamaný či rozčarovaný, určitě si knihu přečtěte, dá vám mnohem lepší zážitek než tenhle otřesný pokus o slovenské Osvícení. 1/10.

plakát

Uteč (2017) 

Začátek je standardně „peeleovský“, tj. pomalejší, postupně se buduje atmosféra, seznamujeme se s postavami. Brzy se ale začne dít hromada zvláštních, znepokojujících událostí, z nichž některé až zamrazí. Snímek umně balancuje mezi několika žánry, o humor se stará především výborný Lil Rel Howery, film má místy takový až lehce absurdní nádech, zajímavým způsobem se zde zrcadlí určitá palčivá společenská témata. Musím přiznat, že mi příběh ve finále nepřišel nijak extra promyšlený nebo nějaký světoborný, je však působivě zpracovaný, podmanivý a pomáhá mu i to, že všichni herci hrají výborně. Svůj první celovečerní film zvládl Jordan Peele obstojně, má to sice své mouchy, nicméně jako celek je Uteč velice povedený psycho horor. 7/10.

plakát

Halloween končí (2022) 

Upřímně řečeno pevně doufám, že Halloween Ends je snad už definitivní "end" této nejnovější trilogie, neboť ta neustále díl od dílu klesající kvalitativní úroveň je až děsivá. První díl trilogie, snímek Halloween, mě vcelku bavil, druhé pokračování Halloween zabíjí bylo už skrz na skrz průměrné (ten naprosto dementní závěr se mi doteď nepodařilo vymazat z paměti), závěrečný díl tomu všemu však dal korunu. Jestliže někdo čekal, že se tvůrci z minula poučí a vykašlou se na slasti a strasti nevýrazných vedlejších postav, ten bude koukat, do jakého extrému to tvůrci dotáhli. Ať mi nikdo neříká, že ho místo krvavého řádění Michaela Myerse bavilo sledovat prapodivné romanticko-psychologické drámo nějakých bizarních postav, jejichž jednání je většinu času úplně mimo. Dobrou polovinu stopáže se absolutně nic neděje, Michael je úplně odstaven na druhou kolej, objeví se jen v několika málo scénách, na žádnou pořádnou krvavou zabíjačku nedojde, většina je jen slabý odvar. No, tohle bylo opravdu velký špatný. Až takový úpadek jsem fakt nečekal. I ty dvě hvězdy jsou podle mě moc... 3/10.