Pan.Antonin

Podobně jako u prvního dílu je to úplně mimo knižní předlohu, což je hrozná a nepochopitelná škoda. S Altenovou Hlubinou to má opět společné pouze Mega, jméno hlavního hrdiny a dojem z díla/atmosféru. Vynechali dokonce i Kronosaury, na které jsem se těšil. Ale podobně jako u jedničky to celkem obstojí samo o sobě. Film se dá rozdělit na dvě části - první, odehrávající se v Příkopě/Hlubině a druhá, kde podmořské obludy zaútočí na Fun Island. První dá vzpomenout na nedávný horůrek Pod vodou, zatímco ta druhá přinese to, na co jsem se nejvíc těšil -> zábavnou a nápaditou akci s obřím žralokem, chobotnicí apod. Pochválil bych také, že hlavní hrdinové jsou vesměs sympatičtí a mají mezi sebou slušnou chemii. Tak to má u pořádnýho blockbusteru být. Logika si sice v tomhle filmu dala letní dovolenou, ale i tak mé hodnocení končí dost vysoko. Přesně na hranici čtyř a pěti hvězd.

Několik vtipů sice zavánělo trapností (hlavně úvod snímku) a Vaughn to možná trošku až přehnal s krvavostí a vulgaritou, nicméně finále snímku byl pořádnej nářez, takže nakonec jsem se rozhodl hodit i pátou hvězdu. Jinak svižný vtipný snímek, kde režisér zvládá akci lépe než v Kingsmanech, Aaron Taylor-Johnson hraje sympatického hrdinu, Strong je celkem ucházející záporák a (jako vždy skvělý) Nicolas Cage se stal mým oblíbeným superhrdinou. Panu režisérovi tak odpouštím nepovedená pokračování Kingsmanů, tohle bylo dobré.

Bláznivé rodinné dovolené s Clarkem Griswoldem kdysi bývali slušná zábava, takže jsem se rozhodl na jednu si zajet také s jeho synem Rustym a jeho skvělou Hondou Tartan Pracer. Moderního zpracování klasické komedie jsem se ale trochu obával. A překvapivě to bylo dobré. Některé vtipy byly dle očekávání trapné, ale velká část byla stále povedená, zasmál jsem se dost. Hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdami a vzhledem k nízkému očekávání hodím větší hodnocení.

Max Schreck v tomto filmu vytvořil jednu z nejstrašidelnějších verzí Drákuly a režisér Murnau ukázal slušnou práci se světlem a stíny, ale mne teda zůstalo bližší "lidštější" pojetí hraběte od Bely Lugosiho a Universalu. Hrabě Orlok totiž vypadá jako pravé monstrum a z jednání s takovýmto rumunským šlechticem bych být Hutterem utekl po prvním setkání. Jinak film je přes své stáří více než 100 let a němost stále koukatelná záležitost, avšak právě titulní upír Nosferatu se tu na plátně ohřeje bohužel pouze chviličku a právě to mi brání jít s hodnocením výš. Když jsem se začínal těšit na nějaké finále, film znenadání skončil.

Nebylo to vůbec špatné, byť očekávání jsem měl ještě větší. Čekal jsem trochu strašidelnější zážitek, ale musím uznat, že napínavé to bylo a vztah rodiče-dítě-okolí v první půli byl zajímavý. Když ale došlo na lámání chleba, vylezlo ze zdi nic moc monstrum, taková pavoučí vlasatice, která se navíc nechá hodně snadno porazit. Byl to rozhodně neurážející koukatelný film a jeden z těch lepších novějších hororů, ale prostě mělo to na víc.

To rostlinné monstrum bylo celkem pěkné a mohl z toho být fajn horůrek, nicméně tvůrci si řekli ne a rozhodli se, že film využijí k tomu, aby pomocí něj mohli vyjádřit nějaké hlubší myšlenky. Ve výsledku tedy máme dost pitomý příběh, hromadu nudných scén a zoufalých dialogů. K tomu hlavní herečka a několik jejích kolegů dost přehrává a působí tak chvílemi jak banda Pollen. Dlouho jsem přemýšlel, jestli si to aspoň hvězdičku nezaslouží (pár scén mělo náznak slušné atmosféry), ale ne. Nezaslouží.

Americký hororový snímek s německým názvem Kinderfanger by měl být, pokud jsem to dobře pochopil, sestříhaný a trochu poupravený stejnojmenný krátkometrážní hororový seriál. Vystupuje v něm bytost Kinderfanger (únosce dětí), který je na první pohled jednoznačně inspirovaný legendárním Krysařem. Ten děti hypnotizuje pomocí flétny, unese, vysaje z nich duši a pak je ovládá. Trochu jsem si u jeho sledování ještě vzpomněl na Pennywise. A film se mi líbil. Tempo sice nebylo nejlepší, ale mělo to chvílemi docela slušnou atmosféru, herci byli ok a speciální efekty s přimhouřením oka také. Až příliš viditelné je ale typické hororové klišé -> absence/neschopnost policie. Film mne nicméně svými kvalitami příjemně překvapil a dávám hodně slušné tři hvězdy.

Jasně je to nízkorozpočtový snímek bez téměř jakýchkoliv efektů a krve a herecké výkony nejsou oskarové. Ale film se mi vlastně docela líbil. Hlavní hrdinka byla sympatická (a i docela dobře zahraná), strašení sice jednoduché (otevírající se dveře), ale chvílemi docela ušlo a celkově jsem z toho cítil sympatickou snahu to natočit dobře. Nejvíc mi vlastně vadil otevřený konec, protože mne zajímalo, jak se zápletka vyvine. A místo toho je to pouze "First Chapter".

Pod trapnou snahou za každou cenu šokovat se skrývá pouze hloupá slátanina s nesympatickým obsazením a ošklivými maskami. Pro běžného diváka nekoukatelný odpad. Je to jako některé verbalovy komentáře: ošklivá forma, snaha o chytře znějící obsah, ale často problém to vůbec dočíst do konce.

Nepřekvapuje mne, že právě Dánsko, rodná země kvantového fyzika Nielse Bohra, přišlo tento rok s psychologickým thrillerem s nadpřirozenými/hororovými prvky s názvem Superpozice. Následující část obsahuje SPOILERY. --- Přejít od hektického života ve velkoměstu do přírody mimo civilizaci může být romantické, osvěžující a ideální nový začátek, dost věcí se však také může pokazit. Málokdo by však čekal, že se poblíž vás objeví na chlup stejná rodinka, která má stejný dům, stejné zájmy, stejného psa, stejné dítě. Právě malý Nemo se v lese ztratí a matka pak při hledání Nema najde jeho druhou verzi. Pak konečně hlavní duo narazí i na ostatní a dostaneme kritickou situaci, kdy máme dvakrát otce, dvakrát matku, ale pouze jednou dítě. A teď co s tím. - - - Právě s tím už si film, který měl po pomalejším rozjezdu v jednu chvíli fantastickou napínavou mrazivou nadpřirozenou mysteriózní atmosféru, nedokázal úplně poradit a od té doby šel kvalitativně dost dolů. A samotný závěr už se pak nepovedl vůbec. A tak i přes slušný herecký výkon hlavní hrdinky musím jít s hodnocením dost dolů a spadnout až na lepší dvě hvězdy. Promarněný potenciál.