Amonasr

Ve své době snad odvážná satira, ovšem zpracování kulhá na obě nohy, k opravdovému zasmání tam nebylo nic zřejmě už i tenkrát. Humor je násilně křečovitý, chybí opravdový vtip, vše je těžkopádné, až to bolí. Pozoruhodné je ale nejen množství českých hereckých hvězd ve slovenském filmu, ale i to, že nedošlo k jejich předabování, což se už  později snad nikdy nestalo. Tím se slovenská kinematografie silně odlišuje od české, kde slovenský přízvuk patrný z češtiny slovenských herců snad nikomu nikdy nevadil. Jednou se dal tento film přetrpět možná právě i ze zvědavosti na slovenštinu českých protagonistů, ale víckrát bych to už asi nedal.

Příjemně natočený hořko-sladký, až poněkud kýčovitě zidealizovaný snímek z romantického prostředí krkonošských chalup a dřevorubců. Příběhu nechybí spád a překvapivé zvraty, stejně jako skvělé herecké výkony, exceluje pak především Brodský s Bohdalovou. Na svou dobu lepší průměr,

Česká telenovela omylem natočená jako film. Křečovitě vykonstruovaný a nevěrohodný scénář okořeněný, jak už je v české kinematografii zvykem, tím, že všichni zúčastnění herci hrají jen sami sebe, protože jiné polohy ani neumějí. A happyend přímo po americku, vlastně ještě víc - tohle by nestrávil snad ani sám Hollywood. Jedna hvězdička snad ze soucitu.

Až téměř do poslední chvíle jsem uvažoval o třech hvězdičkách za vcelku standardní televizní ztvárnění, byť Simona Postlerová předvedla tak odpudivě přesvědčivou kreaci psychicky narušené a nebezpečně rafinované mrchy, až z toho běhal mráz po zádech. Ovšem závěr, kdy se očekávaný americký happyend změnil realisticky v neamericky hořkou koncovku, to u mě nakonec vytáhl až na čtyři hvězdy.

Předlohu neznám, takže těžko hodnotit její potenciál, ovšem scenáristické neumětelství zřejmě nejvíc zavinilo celkově slabý dojem. Všechny dialogy šustily papírem a tomu pak odpovídaly i zcela neživotné herecké výkony. To ČT nedokáže zadat tuhle práci někomu, kdo nepíše jako nepolíbený amatér?

Napínavý politický thriller srovnatelný s vyspělými západními produkcemi a bohužel realisticky okořeněný špinavým politickým zákulisím na těch nejvyšších úrovních, kdy za drátky tahají bohaté korporace. Stejně jako západní produkce pracuje s obrovskou nadsázkou v jednání postav i se spoustou stěží uvěřitelných akčních scén a překvapivých zvratů. Pokud to nevadí u zahraničních produkci, proč by to mělo vadit u slovensko - české? Taková už je zkrátka současná tvář tohoto žánru globálně. Dobře profesionálně zvládnutý počin - nic víc, ale ani nic míň.

Výborně natočený film, který se už zcela vymanil z toho, co a jak se točilo v padesátých letech. Nosně realistický Procházkův scénář dostal tehdy avantgardními vizuálními prostředky koketujícími až s jistou surreálností kvalitní  filmovou podobu, na níž se rovnocenně podílely všechny zúčastněné složky - od režie, přes kameru, hudbu, střih až po přesvědčivé herecké výkony.  Svou úrovní tento snímek plně zapadá do vrcholného období čs. kinematografie 60. let, která zcela zastiňuje i současnou českou filmovou tvorbu.

Film je typickým produktem 50. let, kdy se zde prolíná tehdejší špionománie s pracovní tématikou, dokonce dvěma rozdílnými kriminálními zápletkami i milostným motivem. Vše je natočeno trošku schematicky, trošku naivně, charaktery postav jsou čitelné na první dobrou, t.zn. černobílé, ale na druhou stranu jisté nesmělé náznaky originality, které ale ještě nepřekračují rámec své doby, se zde dají také vypozorovat. Celkově spíš mírně podprůměrná záležitost, dívat se na to ale s jistým občasným sebezapřením dá.

Tak tomu by slušel spíš název Zlatá malina pro Emily. Česká televize opět neomylně sáhla po příšerném kýči, jakými dnes bohužel pražské komerční scény jen kvetou, pokud tedy lidská hloupost opravdu kvete. Naprosto plytká, místy až nesnesitelně trapná konverzačka, plná rádoby vtipů, jeden ohranější než druhý. Slaboučkému scénáři s na efekt vypočítaným předvídatelným dějem se bohužel přizpůsobily i téměř amatérsky křečovité herecké výkony a z komedie už na konci nezbylo nic jiného než pocit studu za herce samotné, že měli něco takového zapotřebí. A Carmen Mayerová by tu Zlatou malinu mohla dostat skutečně plným právem.

Film se vypořádává s normalizačním marasmem příliš brzy po pádu minulého režimu, aby si dokázal vytvořit náležitý odstup, což se na něm bohužel ve všech směrech negativně projevilo, jak už to tak bývá. Je plný poměrně neživotných figurek, kterým chybí hlubší vnitřní rozměr, a jsou tak spíš jen dost plochými karikaturami zasazenými násilně do předem vytvořeného schématu. Výsledkem je jakási agitka naruby. Tomu odpovídají i křečovité a nepřesvědčivé výkony herců, deklamujících všelijaká klišé, čemuž se neubránil ani Leoš Suchařípa coby hlavní postava.  Křečovitě teatrální závěr pak jen celému snímku nasadil až trapnou korunu. Holt daň své době, byť svým způsobem pochopitelná...