Simgal

Americký pokus o Lásku nebeskou nedopadl bohužel tak, jak by mohl. I když se mi tento film líbil, tak mám pocit, že svého plného potenciálu nedosáhl. Zajímavých postav je zde dost a hrají je skvělí herci. Nejvíc se mi líbila postava Gigi, kterou Ginnifer Goodwin zahrála bravurně. Uvěřil jsem jí každé slovo, až si říkám, že některé věci snad čerpala rovnou ze života. Je krásná a sympatická, takže jednoznačně největší plus. Ben Affleck, Jennifer Aniston a Jennifer Connelly své postavy také zahráli velice dobře. Koho jsem až tak nemusel, byla překvapivě postava Scarlett Johansson. Jasně, když ze sebe na obrazovce shazuje šaty, tak globální oteplování dostává zcela nový význam. Herecky ale nepředvedla své maximum.

Clint Eastwood se mi jako režisér líbí čím dál víc. Už jeho Million dollar baby mě přikoval ke křeslu a po té, co jsem viděl Gran Torinu, tak mi nestačí slova chvály. Je to prostě po všech stránkách vynikající film. Clint zde hraje starého veterána korejské války Walta, kterému právě zemřela žena. Má dva dospělé syny, se kterými si vůbec nerozumí a jednoho věrného psa. Ze začátku se jeví jako velice uzavřený stařec, kterému jde jen o to, aby ho všichni nechali napokoji. Jak ale příběh pokračuje, a vy se Waltovi dostáváte čím dál tím více pod kůži, tím ho máte radši. Víc o příběhu prozradit nechci, snad jen že je velice lidský a s radostí se do něj necháte vtáhnout. Největší předností Gran Torina je právě Clint Eastwood, který svou postavu zahrál dokonale a vy věříte každému slovu, které vychází z jeho mnohdy dost prořízlých úst. S tímto souvisí i mé další obrovské plus a tím je neobyčejně vydařený český dabing. Je zatraceně příjemné vědět, že kvality našeho dabingu nejsou uplně pryč a že je pořád možné namluvit film, tak jak tomu bylo dřív (ti co znají Willisova Posledního skauta jistě pochopí). Na závěr bych chtěl také vyzdvihnout ehm.. závěr. Často se mi totiž poslední dobou stávalo, že mi zakončení filmu totálně změnilo celkový zážitek a nebo jsem konec odhadl po polovině filmu. U Gran Torina to přátelé neplatí a musím říct, že jsem byl koncem velice mile překvapen.

30% Sienna Miller, 30% Rachel Nichols, 20% akce, 15% bojové scény mezi bílím a černým ninjou, 5% všechno ostatní. G.I. Joe je oddechový film, u kterého se nevyplatí moc přemýšlet. A přesně takový být chce a nehraje si na něco víc, co má nějakou hloubku. Možná i proto se mi tak líbil. Nic jsem od něj nečekal a výsledek mě velmi příjemně překvapil. Siennu Miller jsem předtím nepovažoval za nějak extra sexy herečku, ale musím říct, že v GI. Joe vypadá skvěle a neméně úžasně vypadá i (zrzavá) Rachel Nichols. Když jsou tyto slečny na plátně, tak to ten daný okamžikvelice zpříjemní (vzhledem k tomu, že jsou na plátně skoro pořád, tak bych mohl říct, že sledování tohoto filmu je celkově příjemný zážitek). Akční scény jsou taky velice podařené a jsou daleko přehlednější než například v druhých Tranformers. Co však občas zamrzí je místy pokulhávající kvalita digitálních efektů, kde vás napadne, že by to ještě pár milionů potřebovalo.

Docela jsem se v některých momentech i nasmál, ale napodruhé bych se nezasmál ničemu. Oproti Boratovi je Bruno jen jakési seskupení mini-epizodek poslepované aspoň nějakou hlavní linkou. Neříkám, že komedie mají vždy skvělý hlavní příběh, ostatně to na nich není zdaleka to nejdůležitější, ale aspoň nějaký by tam být měl.

První díl je jednoznačně nejlepší, pro mě hlavně kvůli Pavlu "Čmaňovi" Zedníčkovi. A vůbec je tu ukázáno několik více či méně kreativních způsobů jak utéci z naší socialistické vlasti. Tento film bych někdy pustil těm, co si dnes myslí, jak jsme se v té době měli hezky. 40 let socialismu = nic horšího není.

Filmy s Vinem Dieselem se mi celkem líbí, ale tohle se mu opravdu nepovedlo. Pár dobrých akčních scén, ale kromě toho nic a nuda. Navíc skutečnost, že Babylon A.D. bude v březnu uveden do kin po 2 letech od premiéry ?!?! považuju za vyloženou zhovadilost.

Kdybych měl hodnotit jen první polovinu filmu, tak bych šel klidně i na 4 hvězdy, ale bohužel film ve druhé části ztráci nejen dech, ale i své kouzlo. Na začátku sledujeme, jak se z nějakého neznámého důvodu lidé začnou sami od sebe zabíjet. Poté sledujeme putování Elliota Moora s manželkou a přáteli do stále méně obydlených lokací a postupně se také ze zpravodajství dozvídáme, co se to vlastně všude kolem děje. Námět to není špatný a dokonce i atmosféra je patřičně zahuštěná. Když připočtete několik skvělých scén, kdy se lidé zabijejí mnohdy obvzvláště nepříjemnými způsoby (lehnout si pod sekačku bych fakt nedoporučoval, pokud to nemyslíte opravdu vážně). Navíc solidní jsou i vybraní herci. Mark Wahlberg i Zooey Deschanel hrají dva normální lidi naprosto uvěřitelně. Co ale tento film sráží je to, před čím vlastně všichni utíkají. Jsou to stromy. Ne chodící, mluvící a patřičně naštvaní jak v Pánovi prstenů. Normální stromy, které pomocí větru šíří jakousi chemickou látku, která člověka nutí aby se zabil. To je opravdu až úsměvné. Zvedá se vítr, utíkejte!

Nemám rád názory, že Princ dvojí krve je jen jakousi vyplňovací vatou mezi 5 a 7 dílem, protože to není pravda. V šestce se toho děje sakra hodně. Naplno se tu vyjevý to tajemno kolem Voldemorta, velká pozornost je tu věnovaná Snapeovi (nejlépe propracovaná postava celé série), dozvídáme se tu spoustu věcí o mnoha vedlejších postavách (Lupin s Tonksovou, Bill s Fleur, Smrtijedi...), Harry se začíná smiřovat se svým posláním, rozvíjení vztahu mezi Ronem a Hermionou a samozřejmě vše kolem Brumbála. Tak tedy aspoň vypadá kniha. Film je oproti tomu jen velice slabý odvar, který vyzní dokonce ještě hůř než předchozí díl. Pheonixův Řád má více než 800 stran a je nejdelší z celé série, a přesto jeho filmové zpracování je nejkratší z celé série!!! Ale i tak tam místy nechybí atmosféra, akce nebo dramatické momenty. To ve filmovém Princi dvojí krve se opravdu neděje vůbec nic. Mezi těmi nedostatky pak nejvíc zamrzí absence závěrečné bitvy v Bradavicích mezi Smrtijedy a studenty. Asi nejdramatičtější pasáž celé knižní série je zde totiž naprosto nevyužitá. Tvůrci to zdůvodňují tím, že nechtějí odpoutávat pozornost od té "opravdu" důležité bitvy v Bradavicích v sedmém díle (i když jsou ve svém zpracování naprosto odlišné). To je podle mě jen trapná výmluva a nad tímto rozhodnutím mi opravdu zůstává rozum stát. Vždyť kouzelnické souboje jsou něco, co fanoušci nemají možnost vidět nikde jinde a tudíž by se jim tvůrci zavděčili, kdyby jich tam naopak dali co nejvíc. Vždyť jestli jim jde jen o peníze (což dokázali přesunutím filmu z nabitého období Vánoc na léto), tak to mohli rovnou všechny díly od torjky dělat na dvě části. Na závěr tedy jen dodám, že pro mě se jedná o další zklamání letošního léta (jen Star Trek mě opravdu nadchnul) a doporučuji všem přečíst si knižního Prince dvojí krve, který je ve všech ohledech lepší. p.s. Původně jsem jsem tento film ohodnotil 3 hvězdami, ale po druhém zhlédnutí prostě musím jednu ubrat. Ve chvíli, kdy vážně uvažuju u takového filmu o tom, že některé scény prostě přeskočím, protože je to strašná nuda, tak rozhodně není něco v pořádku.

Nejdřív bych chtěl upozornit, že 4 hvězdy jsou jen co se týče žánru takových těch vulgárnějších a fekálnějších komedií. Rozhodně nechci Sexy párty srovnávat s jinými filmy, kterým jsem dal takovéto hodnocení, a které jsou samozřejmě někde úplně jinde. Tento snímek se mi ale líbili více než třeba Prci, prci, prcičky. V Sex párty je totiž jeden ultra sympatický hrdina, který je navíc výborně zahraný Ryanem Raynoldsem. Oproti němu je tam ten klasický zmetek, kterému přejete všechny ty mnohdy opravdu nepředstavitelně příšerný věci. Přidejte k tomu několik nezapomenutelně zábavných scén a vyjde vám skvělá, ikdyž samozřejmě fekální komedie.

Sandru Bullock jsem měl vždy rád a filmy s Ryanem Raynoldsem začínám mít rád čím dál víc. Podle mě je rozhodně výhoda, když se skuteční přátelé sejdou před kamerou, kde mají zahrát zamilovaný pár. Nemusí se pak uměle navozovat nějaké jiskření nebo chemie mezi nimi. V Návrhu je jak jiskřejí, tak chemie mezi oběma hlavními herci spousta a velice příjemně a přirozeně se doplňují (Ryan a Sandra se znají už téměř 10 let). Celkově se jedná o velice kvalitní a zábavný film, který se v žánru romantických komedií řadí k tomu nejlepšímu, co jsme v poslední době mohli vidět. A ještě jedna poznámka na závěr. Sandra Bullock má 45 let, ale musím říct, že v Návrhu jí to velice sluší a dokonce vypadá mladší a o dost lépe než například ve tři roky starém Domě u jezera.