Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (49)

plakát

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024) 

Pořád si stojím za tím, že ten universe má potenciál, ale v tomhle filmu ho nenajdete. Zpomalili ještě více tempo a jak jsem psal, že první část mě vlastně bavilo sledovat, tak tady jsem se celkem nudil. Ta bitevní sekvence je moc dlouhá a vlastně i ty přípravy. A trochu to šustí. Pěkně to vypadá a zní, líbily se mi kontaktní souboje. Líbila se mi taky Kora a James, ale jinak mi jsou postavy celkem jedno, a to je u druhé části už problém. Tak třeba příště.

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

Děkuji všem, kteří se na tomhle jakkoliv podíleli. Ohromující vyvrcholení legendárního příběhu. Už si myslíte, že to znáte nazpaměť a nijak extra vás to nezasáhne a stejně vás to po desítkách let a asi padesátém zhlédnutí zase rozbrečí. Jednu připomínku, asi jediná změna proti knize, která mi vadí, je příjezd posil do přístavu. V knize nejde jen o prokleté, ale také o posily ze zbytku země, ta myšlenka je, že k vítězství na Pelennorských polích se musel Gondor spojit, to tu chybí, ale protáhlo by to děj a otázka je, jak by to přesně fungovalo. Každopádně zažil jsem chvíle vypětí, klidu, smutku, zoufalství, smíchu i euforie. Dílo přesahuje svůj příběh v podobě ponaučení a vzorového chování. Nejzásadnější je pro mě Sam, jeho neutuchající naděje a odhodlání  bojovat i v nejtemnější chvíli a především jeho moudrost. Tyhle filmy lidi učí, jak být dobrým člověkem a vážit si i něčeho tak prostého, jako je dotek trávy. To jsou ty důležité příběhy, které něco znamenaly, i když byl člověk malý a nechápal pořádně proč. Něco mu předaly. To jsou ty příběhy, které v člověku zůstaly.

plakát

Pán prstenů: Dvě věže (2002) 

V dětství jsem si říkal, jaký dvě věže mají na mysli, těch věží tam je daleko víc. Teď už vím, každopádně je za tím celkem vtipný příběh, kdy si sám Tolkien nebyl jistý, jaké dvě věže bude myslet. Moc mě baví linka Smíška s Pipinem, myslím, že by to do nich jeden neřekl, ale předvedli se ohromně. Taky musím vypíchnout příběh krále Théodena a jeho rodiny. A Trio člověka, elfa a trpaslíka si své scény krade pro sebe. Už mají silný vztah, který ještě posílí, ale už tady to je krása sledovat, hlavně mezi Legolasem a Gimlim, jejichž rasy jsou na ostří nože. A Sam tady už dostává svému jménu. Pak samozřejmě jedna z nejúžasnějších bitev kinematografie. Mimochodem to je důkaz, že i v noci můžou být bitvy vidět. Je tam pár míň logických scén, na které zlí jazykové nadávají, ale za mě může být scéna nelogická, když je adekvátně k tomu cool. A nemůžu opomenout příjezd za úsvitu pátého dne, nejlepší scéna filmu.

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Zase jsem šáhnul po Jacksonově trilogii a tentokrát utrousím i nějaké slovo. Nemá cenu asi dělat komplexní hodnocení, většina lidí je stejně přesvědčena o dokonalosti filmu, tak vypíchnu jen pár věcí. Film má skvělý začátek, hned zostra velkolepý konec druhého věku, což vás chytne a dobře vám to poví podstatné. Následuje skok do Kraje plného klidu, krásy a radosti, to podtrhuje i hudba a kamera, která je klidnější, než v dramatičtějších částech. Tahle sekvence filmu je podle mě extrémně důležitá. Protože je tu pořádně vykresleno, za co budou protagonisté následně bojovat, a že sakra mají za co. Pak je tu úžasná cesta hobitů, později společenstva, formování vztahů, jedna legendární scéna za druhou spolu s hláškami. A docela dost humoru, vzhledem k dramatičnosti filmu, ale je ho tak akorát, nepodrývá vážné momenty, jen vše vylepšuje. Taky uvidíme jednu z nejlepších arch vykoupení, která je k parádě dokreslena až v dir. cutu věží, ale i tak. Konec se mi jako malému moc nelíbil, ale když se nad tím člověk zamyslí, nebýt tohohle konce, celé by to skončilo o dost hůř. To je také zajímavé ponaučení do života, kterých tu tedy je daleko víc. Společenstvo je za mě nejlepší. Další filmy jsou taky neuvěřitelné, ale mají výhodu, že už vycházejí z úžasného materiálu. Jednička musela začít s čistým štítem, představit svět, položit základy a s tím dokázala ještě odvyprávět senzační příběh. A to je dost.

plakát

Ostrov (2005) 

Příklad filmu, který vděčí za nadprůměrné hodnocení především hudbě. Myšlenka světa celkem zajímavá, je tu několik pěkných záběrů a solidní herci, ale v zásadě je to průměrný dobrodružný akčňák říznutý trochou romantiky. Jenže Jablonsky k tomu složil úžasný soundtrack, který klíčové scény i celkové vyznění filmu zvedá a zesiluje prožívané emoce. Prostě hudba dělá divy.

plakát

Spotlight (2015) 

Silný příběh, velice dobře odvyprávěn. Celou dobu jsem upřeně sledoval partii, která se přede mnou odehrávala. Opravdu napínavá detektivní činnost hlavních postav, která postupně odhaluje skládačku. Hlavní linka skvěle graduje až do konce. Vzhledem ke zdrojovému materiálu by měl příběh působit realisticky, působí. Moc tu nevidíme soukromé životy protagonistů, ale na to nebyl čas. Když už jsem u herců, musím především velmi pochválit Ruffala, MacAdams a Keatona, ale James, Schreiber a Slattery odvádí také dobrou práci, stejně jako většina vedlejších postav. Od hudby jsem nic nečekal a celkem mě překvapila. Vždycky jsem rád, když je novinářská profese vykreslena v dobrém světle jejího pravého účelu. Novináři Boston Globe tu jsou ukázáni jako bojovníci za pravdu a spravedlnost. A tento film jim skládá poctu, kterou si jistě zaslouží.

plakát

Gentlemani (2024) (seriál) 

Nevyrovná se to Gentlemanům (2019), ale to je dokonalý film a nejlepší gangsterka, kterou jsem viděl. Ve filmu je každá scéna legendární, seriál má o dost delší stopáž, a tak je tam spousta "jen" nadprůměrných scén. Každopádně esenci si to zanechalo. Šílenství, násilí, absurdní humor, neotřelé pestré postavy, intriky a tráva. Bavilo mě sledovat vývoj jednotlivých postav, zejména Eddieho, jen konec mi přišel trochu uspěchaný oproti první půlce. Všichni herci se ztrácí v rolích, seriál dokresluje dobrá hudba. Dočkáte se Ritchiho specifického střihu, kamery a především jeho božího storytellingu, který miluju. Dejte mi další díly.

plakát

Mladí muži za pultem (1994) 

Pěkný komorní příběh mladých lidí, kteří se v životě hledají a jsou každý v různých fázích procesu. Zažijeme s nimi jeden šílený den, nabitý humorem, krizemi i zamyšlením. Řekl bych, že snad každý, kdo si prošel v dospívání delší fázi hledání, se do postav dokáže vžít. Nakonec mě napadá věta, kterou řekl někdo moudřejší než já. Jsou prodavači a jsou kluci, co zrovna pracují v obchodě.

plakát

Příběh rytíře (2001) 

Tenhle film není žádný ohromný kinematografický počin, ale stejně patří mezi mé nejoblíbenější. Získal si mě. Je velice milý a sympatický. Příběh kluka, co chce změnit svůj osud, už jsme tu párkrát měli, a tenhle není nějak inovativní, ale je vážně dobrý. Vývoj, zvraty, gradace, ponaučení, vše tam je a moc hezky. Je tady neskutečný cást, který spolu velmi přirozeně interaguje. Film je nesmírně vtipný, humor je jednou z předních stránek, určitě. Ale jsou tu i vážné momenty, které taky fungují dobře. A řekl bych nadprůměrná romance s velkou dávkou chemie. Nahoru to tahá i kamera v utkáních a jeden z nejlepších soundtracků, který končí, stejně jako film, úžasnou skladbou od AC/DC You shook me all night long.

plakát

Velké nic (2023) 

Dobrý dokument pro lidi, kteří to nezažili a budou se chtít zpětně podívat, co se sakra dělo. Ale mně to nic nového nepřineslo, akorát mi to připomnělo dobu, kterou si moc připomínat nechci.