gombarix

Není to jen parodie, ale možná ještě víc satira. - O skvělých hercích, perlících dialozích a výborných písních škoda ztrácet slova, tohle je jeden z filmů, které by měl vidět každý.

Neukázněná, velmi "šedesátková" ptákovina. Allen se tady teprve rozjíždí, ale rukopis už je jasný. Paula Prentiss mi lehce připomínala Kubišku :) 70 %

Film mě docela vtáhl, párkrát zaujal, párkrát i rozesmál, ale leccos mi v příběhu (místy i dialozích, což u Svěráka není zvykem!) drhlo, plejsment (chápu, no, ale) chvílemi rušil a některé momenty byly skutečně jak z filmařské školky (pověstný pád z kola je fakt epický, to byl humor hodně vysoké ligy). "Odlehčený" epilog spíš otrávil dojem, řeči o Vilhelmové zadku byly ukázkovým případem "frustrační kompozice", a od cimrmanovských zasloužilých dědků jsem čekal víc než čtyři věty dohromady :) Dítěti se ale podařilo otravné nebýt, což je vzácnost a což oceňuju. - Při prvním záběru na horlivého "studenta němčiny" (ne že by ta pointa velice překvapila) jsem myslel, že to je Škromach. :D

Vypočítané tak bravurně, že i halywúd se musel poklonit.

Člověk pomalu začne vděčně vzpomínat na normalizační trilogii o víně; sice to byla agitka, ale aspoň ne tak trapná, aby se styděl že pochází z dotyčného kraje...

Především k tomuto pořadu nelze přistupovat s očekáváním zábavy jako v Divadle Járy Cimrmana (a úplně zcestné je brát to jako nějakého jeho epigona), neboť pak téměř nevyhnutelně dojde ke zklamání. Salón Cimrman je decentnější, sofistikovanější, asi i ryzejší (věrnější počátkům), a tvorba DJC, dosáhnuvší určité komediální rutiny, ve srovnání se Salónem nakonec může působit jako "cimrmanologie pro masy". - Spojovacím článkem obou "škol" je Miloň Čepelka, zatímco mozkem Salónu je Jiří Šebánek, který cimrmanologii v 60. letech se Z. Svěrákem vymyslel. (Dalšími protagonisty pořadu, zde neuvedenými, jsou Karel Bartoníček a Martin Zákravský. Někdejším členem byl i pověstný dr. Hedvábný, alias Karel Velebný.) - "Car potřeboval zajistit, aby se Cimrman na Ukrajinu už nikdy nevrátil. Proto ho nevyhnal na Sibiř, ale do Francie."

Takový trochu remake Esa v rukávu říznutý Vrtěti psem (kde má Hoffman i celkem podobnou roli a vlastně to natáčel skoro zároveň), ale nedosahuje síly ani jednoho. Každopádně překvapivé angažmá klasika evropského politického filmu Costy-Gavrase.

I kdyby nic jiného, tak Tracyho závěrečná řeč je mimořádný zážitek (a mrazí z ní nejen z toho vědomí, že je prakticky "ze smrtelného jeviště"). Za slabé místo považuju roli Joey, která spíš než jako "přitažlivá, sympatická intelektuálka" působila jako káča. (Její představitelka, v reálu Hepburnové neteř, i přes toto našlápnutí žádnou velkou filmovou kariéru neudělala, a zůstala spíš hvězdou divadelní.)

- - - Ještě kdyby to tam ten Irving výslovně nenapsal, jak ty Heleniny brýle vypadají, hergot! No ale buďme vděčni i za to málo, že...

- - - Galerie! (ostatně soudím, že Woody je taky jasný...)