gombarix

- - - B. Seidlová v elegantních brýlích nejspíš bez dioptrií.

Jeden z nejlepších našich filmů 60. let a možná i vůbec... a po opětovném zhlédnutí beru na milost i ty písničky - ano, v podstatě tam k ničemu nejsou a daly by se klidně vystříhat, ale nejsou ani tak špatné, aby srazily hodnocení pod 90 %. A opravdu nádherná role pro pana Kristiána.

V originále zní asi název výstižněji ("lucía" v původním smyslu světlo, zářící), ale "Sex a Lucía" mi připadá dost krkolomné a zavádějící, byť obojího je tam vrchovatě... Mnohem podstatněji je film o síle a kráse lásky, vášně a přírody. Nabízí silný dramatický příběh, plejádu nádherných záběrů, výbornou hudbu i herecké výkony, jakož i sexuální scény, jejichž fyzická otevřenost mi přišla až samoúčelná. 80 %

Bezvýrazný a celkem naivní film, z něhož televiznost a 70. léta čpějí na sto honů, přesto mě upoutal. Larry Hagman v roli diametrálně odlišné od "Džejára" je osvěžující a sociální tématika neotřelá. Velitele Nicholse hraje Robert Culp.

Brilantní dialogy, absence patosu a sentimentu, momenty černého humoru, odborná preciznost, silné (a mnou pozitivně vnímané) sdělení. Sečteno podtrženo, bezchybný realistický film. - - - Laura Vasiliu (Gabriela) má v jedné z úvodních scén "studentské" brýle neurčité povahy.

Vynikající hudba a zajímavá kamera. - - - Autor si mimo jiné vyhrál s pohledy přes různé čočky, ale s brýlemi zachází poněkud divně - postavy si na čtení berou rozptylná skla apod.

Za nápad a jeho úspěšné provedení, za silný závěr a za to, že jsem u toho neusnul.

Nesnáším Björk a muzikály, chvílemi jsem nechápavě zíral (pasáž s "Oldřichem Novým"), Catherine Deneuve byla jako dělnice sice k nakousnutí, nikoli však k uvěření, a ty brýle, co tam matka se synem nosili, působily jaksi jak z čundrcountry show... ale i tak se na to dalo dívat a pár scén bylo dechberoucích. Ale jak došel Triedr na typicky české jméno Selma, to je mi teda záhadou :)

Víceméně to za mě vystihl liborek_. Soundtrack nemá chybu, ale na to stačí si pořídit stejnojmenné album. Přidaná hodnota filmu je tak akorát v dokumentaci toho, kam vede THC, LSD a sláva v hlavě ... a snad i v symbolizaci bezvýchodnosti a vyprázdněnosti ideálů 60. let - což jsou ovšem asi věci vesměs nezamýšlené.

Jediný díl Rockyho, na který jsem se s chutí podíval podruhé (hm, vlastně možná jediný, který jsem vůbec celý viděl:). Naivita a patos některých scén neznají mezí, přesto to nepůsobí trapně - Rockyho přímost a prostota jsou odzbrojující. Výsledek finálního zápasu je evidentně absurdní, ale dojem z Rockyho závěrečného projevu tuto disharmonii přebíjí.