Svět podle Garpa

Ten príbeh okolo počatia Garpa som vo filme počul viackrát a vždy to bolo úsmevné a zmyselné. Príbeh bol parádne rozvinutý a pútavý. Matka Garpa bola silná žena, plná silných argumentov, len neviem či chránila svojho syna alebo svoje ego. Do doby pokým sa film do značnej časti sústredil na matku, film ma veľmi bavil, ale ako sa Garp osamostatnil, už to stratilo srandovnosť i dôvtip, a začala jazda dramatickou džungľou a to už hraničilo zo silnou klišéovitosťou. Na pozadí vidíme tragédiu, ktorej predchádzalo žiarlivostné vypätie a ľudská malichernosť. Aj tak prvá polovica bola vyspelejšia, lepšie sa na ňu pozeralo. Život nám vie nadeliť šťastie, ale nám ho vie aj vziať no, ale vo viacerých prípadoch si za to môžeme mi sami. (04.03.2016)

Lehká barevná parodie na všechny ty měnící se mezigenderové věci, které hýbaly druhou polovinou min. století. Robin mě nikdy moc nebavil, zato Glenn tedy ano. Její zdravotnici s otevřeným až asociálním přístupem k mezilidským vztahům, jsem jí spolkla i s navijákem. Tak nějak mi připomněla postavu mé oblíbené asociální antropoložky ze Sběratelů kostí. (13.04.2012)

----- " Jde o to užít si svět než zemřeme, může to být velké dobrodružství." ----- Víte ... vyobrazený svět rozhodně NENÍ podle Garpa. Přesto úvod skýtá nepočítaně nadějných vyhlídek ... bohužel pouze do onoho zlomového okamžiku, kdy hlavní hrdina dospěje a vezme na sebe podobu Robina Williamse - najednou mezi svými vrstevníky vyhlíží jako předčasně zestárlý, byť nesmělý "jinoch", v němž jeho přespříliš emancipovaná matka cíleně vypěstovala závislost na své ochranitelské náruči. Od té chvíle se mi z duše protiví ... tudíž je pro mě dosti obtížné dívat se na jeho životní pouť nezaujatě či dokonce (nedej bože) s nějakými pozitivními emocemi. Hádala bych, že OPRAVDOVÝ umělec - ať už malíř, sochař, skladatel nebo třeba spisovatel - je primárně poháněn vnitřní touhou roztáhnout křídla a TVOŘIT, nikoli toliko poněkud přízemnějšími ideami jako zaujmout svou vyvolenou (syn) či trumfnout svého syna (matka). Do komedie má výsledný produkt HODNĚ daleko - černý humor se k němu pro jeho pracně budovanou "laskavost" jaksi nehodí a jakákoli jiná odrůda veselosti naráží na neprostupnou zeď těžko uchopitelné podprahové negace. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Bizarní tragická nehoda pak pouze podrthne moji narůstající skepsi, která přebírá vládu nad všemi ostatními pocity. Slabé 3* P.S.: Kromě toho ... je sice hodno obdivu (a následování), pokud k sobě dva dospělí lidé, kteří jsou zároveň rodiči (!), znovu najdou cestu - navzdory svým pochybením i ranám nepřejícího osudu ... nicméně ... nemůžu se ubránit podezření, že jejich vzájemný vztah má pro ně větší váhu nežli životy jejich potomků, neboť ti jsou v nejhorším případě NAHRADITELNÍ. Vím, že to tak nebylo míněno, nicméně s vlastními nepěknými myšlenkami toho moc nenadělám. (30.08.2017)

Četl jsem knihu a je dokonalá, bohužel to samé se nedá říci o filmu. Ale taková kniha snad ani pořádně natočit nejde, je v ní spousta vedlejších rolí, které až moc ovlivňují i tu hlavní linii a všechno v jednom filmu zachytit je nemožné. Škoda, že nevím, jak bych film soudil, kdybych knihu nečetl, ale přesto je to slušný film a stojí za shlédnutí. (08.09.2007)

Nezaujalo, nenadchlo, nebavilo. Moc mě nesedí ani herectví Robina Williamse, které mě připadá furt na jedno brdo. Film jsem shlédnul v dabingu a ten mě taky nenadchl, jeden hlas daboval třeba tři postavy a to ve více případech, že to bylo velmi špatné. Ani už nemám chuť si film pustit v originálním znění a to je taky špatně. Sorry. (25.10.2022)