Recenze (235)
Jaroslav Kučera Zblízka (2019)
Místy jsem u toho to dokumentu usínal a jeho pomalé temto mě iritovalo. Kučera byl samozřejmě génius, mnohé jeho filmy jsou nesmrtelné, ale dokument o něm měl být živější a ne jen vytvořený z filmových ukázek a rozhovorů. Rád bych poznal i něco z jeho soukromého života a nejen tvorbu, kterou beztak všichni víceméně známe. Pro zamilované to ale může být klenot, pro mne čirý průměr připomínající studentský dokument FAMU.
Terezín: Láska za zdí (2023)
Film je místy tak chladný a bezemoční, že přestává být sympatický. Především je příliš dlouhý a rozmělněný pomalý děj vás dostane k nebetyčné nudě. A to by se u filmů o Holocaustu stát nemělo. Kdyby byl příběh o půl hodiny kratší, nebo alespoň o 20 minut, děj by byl napínavější, stručnější a dynamičtější, mohlo by se jednat o zdařilý film. Výtvarně ale i herecky je to nadprůměrné, scenáristicky a režijně je to velmi slabé.
Cimrmani zblízka (2024) (TV film)
Asi jsem se na to příliš moc těšil a možná proto jsem byl trochu zklamán. I přestože to proběhlo jakou si publicistickou dramaturgií, jedná o film, který může uspokojit pouze skalní zaslepené fanoušky. Stylizovaná scénka s p. Svěrákem u klavíru (vůbec celá ta linka s klavírem) byla místy až trošku násilná a spolu s komentářem "ze zpráviček jako z Kouzelné školky" celé dílko stahovalo dost dolů. Oceňuji snahu, nadšení a uchování unikátního zákulisního materiálu.
Zóna zájmu (2023)
Tohle je opravdu velmi drsný a mrazivý film, který na mne působil extrémně pravdivě. Soustředěné herecké výkony společně s vědomím, jak to asi muselo probíhat v plynových komorách a krematoriích vás dostane do absolutního oněmění. Podobně jako u "Chlapce v pruhovaném pyžamu" se mi chtělo místy až zvracet. Děkuji za tenhle film, je dokonalý i co se týče architektury, hudební kompozice a samotného scénáře. Dlouho jsem nezažil v kině tak intenzivní zážitek, kvůli kterému jsem pak celou noc nespal.
Galavečer GRAND Festivalu smíchu 2024 (2024) (pořad)
O něco méně vtipnější a svižnější než vloni, nicméně zase byly lepší zpěváci. Trochu mě otrávilo, že na konci všichni zpívali Třešně zráli, copak nemáme nějaké divadelní, nebo originální písničky? Hudební dramaturgie u těchto galavečerů není moc dobrá. Celkový přenos byl ale moc hezký a úžasný byl miniportrét o Petru Nárožném. Ať žijí regionální divadla a jejich herci a tvůrci, kteří vytváří pestrý divadelní svět poctivé dramatiky, a ne experimentálních úletů ND.
Aristokratka ve varu (2024)
Jen nesmíme zapomenout, že se jedná o dobré herce, kteří v jiných filmech a zvláště na jevišti hrají dobře. Jinak samozřejmě tento film je absolutní nesmysl, dno nejhlubšího humoru pouze s výjimečnou kamerou V. Smutného a fantastickými herci v čele se Stolařovou a Lewandowskou, což jsou skutečně vycházející hvězdy nové herecké generace.
Hudební návštěva v muzeu: Mistři kytary (2022) (koncert)
Virtuózně zahrané i natočené! Dokud bude Česká televize tvořit i tyto vzácné pořady pro "fajnšmekry", tak bude všechno v pořádku.
Zvon Lukáš (2002) (TV film)
V pohádce zazní motiv z písně Na hotelu v Olomouci Petra Hapky a Michala Horáčka. Hapka si zde i zahrál, ale ani on, ani jiní pohádce nijak nepomohli. Je to velmi slabé a nezáživné dílo. Sympatická je hlavní představitelka Klára Lidová.
Poprvé aneb střípky ze života Jaromíra Nohavici (2004)
Filmařsky velmi slabé, místy to vypadá jako amatérský dokument, ale písničky jsou tam skvělé.
Umění jíst a milovat (2023)
TO JE ALE KRÁSNÝ FILM. FRANCOUZI NEUSÁLE DOKAZUJÍ, ŽE KLASICKÝ JEMNÝ A INTELIGENTNÍ EVROPSKÝ FILM STÁLE EXTISTUJE. DĚKUJI.