CarnTheNunya

Po roce jsem dostal chuť na Demon Slayera a po první sérii následuje zrovna Mugen Train arc, který jsem se rozhodl prvně dát ve filmové podobě. Film jsem si užil od začátku do konce a vlastně tak trochu jsem se při něm zamyslel nad tím, že i když je Demon Slayer dosti tuctový, ne nějak extra originální a taky obsahuje nejednu neustále hulákající postavu, tak ho stejně mám moc rád. Mugen Train je dle mého názoru skvělý blockbuster. Jak jsem již psal, tak příběh je celkem obyčejný, ale to je přesně to, co je na tom tak super - v jednoduchosti je síla, pokud ji tedy použijete správně, což se u Demon Slayera daří. Někoho by mohl možná odradit lehce pomalejší začátek, ale jakmile se film rozjede, tak je to jedno z nejzábavnějších akčních anime a pro mě se jedná i o jeden z nejlepších animovaných filmů, jaké jsem kdy viděl. Je tedy pravdou, že hlavní záporák tohoto filmu je poněkud slabší, poněvadž mu chybí nějaká zajímavá backstory, ale to mi zase třeba vůbec nebaví, protože třeba i takový Naruto a Naruto: Šippúden neměl úplně každého záporáka politováníhodného. Film se tedy zaměřuje jen na obyčejné "dobro vs zlo" klišé, které je zde opět poněkud obyčejně zpracované a ono mi to stejně nevadí, protože film mi přišel svižný natolik, že jsem si toho tolik ani nevšímal. Nejspíš ani nemá smysl se rozepisovat nad vizuálním provedením, které je zkrátka výborné. Po tomhle budu určitě koukat i na pokračování.

Pět dílů mi asi stačilo. Vizuálně asi pěkné, ale jinak to je nudné a člověk nemá šanci pochopit o co tu vlastně jde. Prostě tvůrci přišli, napadlo je udělat anime o potvorách, které se umí spojit s čímkoliv kovovým a mechanickým, ať už to je telefonní budka nebo motorka, pak k tomu jen přidali nějaké nejvíc ploché postavy a úplně nejstupidnější příběh, co jen jde. Tvůrci se na začátku nepokusili vysvětlit vlastně nic a prostě jen přišli, něco vychrstli na diváka a zase odešli. Nemám důvod pokračovat dál ve sledování.

JoJo's Bizarre Adventure je hodně rozporuplný oříšek, který není pro každého. Přeci jen není filmu, seriálu či jakéhokoliv jiného média, které by se mohlo líbit úplně každému. Už jen když se podívám na název předlohy a potažmo seriálu, tak je mi jasné, že se zde v každičké sérii bude vyprávět nějaký bizarní příběh o někom z rodiny Joestarů, přičemž opět opakuji bizarní. Jedná se vlastně jen o přiblbý dobrodružný seriál, což je ale vlastně dobře, protože svůj účel splnil a nakonec i příjemně zabavil, ačkoliv na počátku se bral možná víc vážně než by měl a ačkoliv ke konci už jsem posledním sedmi dílům dával plný počet, tak stále nemohu říct, že se jedná o něco opravdu suprového. Začnu prvně tím, co vadí více lidem a to je animace, jelikož ta aspoň zde v první sérii není ve většině scén moc propracovaná a ještě víc lidem může vadit kresba autora předlohy Hirohika Arakiho, která také nemusí sednout všem, jelikož sedmnáctiletý kluk zde může naprosto v klidu vypadat jako třicetiletá korba, což je poněkud vtipné, ale vzhledem k tomu v jakém období předloha vycházela se není čemu divit a když ještě zůstanu u kresby, tak zde někteří tvrdí, že ženský zde vizuálně údajně připomínají chlapy, s čímž tedy úplně nemohu souhlasit a to ještě není všechno Horste, protože pomluv na tuto značku je ještě daleko víc a raději je nebudu zde vyjmenovávat. Ještě za zmínku stojí stylové textové vyobrazení zvukových efektů, jenž tomuhle seriálu dodává určitý styl, který popravdě není vůbec špatný. Inu, teď bych přešel ke kvalitě příběhu a toho, co se v něm děje. Manga vychází různě, přičemž autor se rozhodl jít stylem takzvaných "partů" (částí), kdy každý part (část) je příběh o někom jiném z rodiny Joestarů a tato první série adaptuje tyto části hned dvě - Samozřejmě tu první (Phantom Blood) a druhou (Battle Tendency), přičemž bych začal tedy s Phantom Blood, který se odehrává po prvních devět dílů. Phantom Blood měl zajímavý počáteční čtyř-epizodní náběh, který ale byl pošlapán nemastným neslaným zbytkem a ve výsledku by nakonec byl jen za lepší tři hvězdy a mohlo to být víc, kdyby se to stále neslo v podobném duchu jako ty první čtyři díly, jenže to co se dělo potom se zkrátka nedalo brát vážně, ačkoliv se to tvůrci v seriálu nejspíš snaží prezentovat vážně a v manze nevím jaké to bylo. No pak následovalo veliké překvapení - druhá část s názvem Battle Tendency a tam už si autor nejspíš uvědomil, že by měl trochu víc do výsledného dílka zapracovat humor, díky čemuž vznikla zábavná a relativně vtipná battle šónen jízda, která se sice taky občas bere vážně, ale aspoň zde vážné momenty působí trochu lépe a hlavně poutavěji, přičemž (už zase opakuju nějaké slovo, asi bych měl rozšířit svou slovní zásobu) druhému partu bych tedy udělil hvězdy 4. Po sečtení, vydělení a zaokrouhlení jsem se rozhodl celé první sérii udělit hvězdy čtyři, jelikož mi nakonec JoJo celkem sedl.

Čekal jsem, že Blood+ bude hodně béčkový, což on sice furt v určité oblasti béčkový je a kupodivu mě i hodně bavil. Samotný příběh tohoto anime seriálu se ze začátku zdá být poměrně prostý, ale pomalu se rozvíjí. No, asi už ani nemám co víc říct, protože zkrátka jsem se příjemně bavil a relativně brzo jsem to měl sfouknuté.

Druhá série sice končí jinak než manga, což je koneckonců běžné u anime adaptací, které jsou v podstatě reakcí na jejich úspěšné předlohy, ale to mi ve výsledku nevadí, protože tak či onak jsem si toto opravdu užil. Jednak tomu napomáhá fakt, že je to tak nějak správně bizarní, šílené, chaotické a zároveň také to, že to adaptovalo studio MAPPA, takže vizuálně to vypadá opravdu pěkně. Mangu jsem tedy nečetl, ale asi se jí někdy podívám na zoubek, protože tohle byla opravdu zajímavá a nespoutaná jízda, která mě občas dokázala celkem pěkně rozesmát. Já tu na rozdíl od jiných lidí ani žádnou velkou hloubku postav nečekal. Jak jsem u první série tvrdil, že si to ten první počet ode mě nezaslouží, tak já ho tomu nakonec dávám, protože má očekávání tento seriál splnil. Je to sice ve výsledku kravina, ale je to výborná kravina a výborné kraviny já mám opravdu rád.

Ono to mohlo být fakt super a ty drinky vypadaly fakt skvěle, ale to nezachrání fakt, že jsem zhruba od poloviny přestal dávat pozor a když v jednom kole projde někdo, kdo vůbec nedodržel stanovené téma místo někoho, který ho dodržel, tak je asi něco špatně.

Stačily mi dvě epizody a už vím, že tohle mě nebude bavit. Občas se tam objeví nějaký dobrý fórek, ale jinak je to spíš dobrý nástroj na uspávání. Přitom samotný koncept zní vlastně dost dobře.

VAROVÁNÍ, TENTO KOMENTÁŘ OPĚT MŮŽE OBSAHOVAT MÍRNÉ SPOILERY: Vím, byly to jen čtyři díly, ale za to se zase jedná o sérii čtyřiadvaceti epizod a vzhledem k tomu, jaký problém jsem měl se sledováním předchozích sérií s výjimkou třetího stage, který je film a ještě k tomu docela zábavný, tak se mi to dokoukávat opravdu nechce. První dvě epizody byly o tom, jak "Projekt D" jde závodit s nějakým dalším týmem plným generických a nezajímavých postav a ty další dvě jsou zase o tom samém a bez ničeho navíc? Žádná zajímavější zápletka, prostě jenom Takumi jede zase nakopat prdel nějakému random protivníkovi? Na to sere pes. U čtvrté epizody jsem už vyloženě usínal a při náhodném probuzení ji popřetáčel, takže opravdu nemám potřebu to sledovat dále, ale když nad tím zase tak přemýšlím, tak jako pohádka před spaním to nemusí být špatné.

VAROVÁNÍ, TENTO KOMENTÁŘ OPĚT MŮŽE OBSAHOVAT MÍRNÉ SPOILERY: Hele já to chápu, bo prostě prachy se hodí a kdo by se občas nechtěl podívat na nějaký ten film ve 3D, jenže tady to je to 3D k hovnu, fakt že jo a ne, na film jsem ve 3D nekoukal, protože ho jednak v kinech nedávají, což je dobře a taky protože jsem se na něho koukal hezky z pohodlí domova na obyčejné obrazovce a ono by se i hodilo zmínit, že jsem se to neobtěžoval dokoukat a v půlce jsem se na to krásně vykašlal, což sice neznamená, že by se na "Návrat do Silent Hill 3D" (hádám, že to 3D v názvu má asi znamenat, že je to sračka) nedalo koukat, jenže on podle všeho popírá jak svoji předlohu v podobě třetí hry, tak i svého předchůdce v podobě prvního filmu, na který má tento druhý navazovat a navíc je to tak strašně tupý, že jsem se rozhodl u toho ten zbytek času neztrácet. Teď přemýšlím, co bych k tomuhle měl vlastně napsat- No abych přešel k tomu hlavnímu, tak tvůrcové zřejmě předlohu nepochopili, jelikož tady sází na to, že se divák bude při tom 3Déčku bát těch nechuťáren, přičemž kdybych já měl slabý žaludek, tak se i tak vůbec nebojím a spíš jen hodím šavli a to je zkrátka prostě takový to, že jednu dobu bylo prostě cool chodit na všechno do 3D a všechno je ve 3D cool, přičemž třeba u tohohle filmu to není cool, ale spíš na kůl. Padající useknuté prstíky ve 3D musí být prej cool a scéna jak chlap nějakému jinému chlapovi odřezává kus z břicha musí být ve 3D prej strašně cool, ale jak jsem psal, tak mně to nepřipadá cool, ale spíš je mi z toho na ten kůl. Filmu ubližuje taky velice krátká stopáž, přičemž v jedné polovině filmu se prakticky nic nestane a až v té druhé se dostanem do Silent Hillu a právě na začátku cca té druhé poloviny filmu jsem usoudil, že pro mě bude lepší se na to raději vysrat.

Ani jediný díl Silent Hillu jsem vlastně vůbec nehrál, ale možná dám některým dílům šanci, jelikož tenhle film byl super. Nebudu tedy asi lhát, že od určitého momentu vám film stihne říct jak končí a to dřív než vůbec skončí, tedy pokud dáváte pozor a posloucháte, co vám určité postavy říkají, ale to je každopádně věc, kterou bych stejně přehlédl, protože i přes tohle je tento film super. Co vím, tak původní čtyři hry se snažily sázet spíše na atmosféru a nějaké ty myšlenky a psychické utrpení a vše tam mělo dávat svým způsobem smysl, což se sice do tohohle filmu zas tolik neobtisklo a spíš se tak jedná o fan-service, což je např. vidět na tom, že v případě tohoto filmu se jedná o adaptaci úplně první hry, ale objevují se tady protivníci z ostatních her, kteří tu ani nemají co dělat. Film také údajně udělal určité změny, které zřejmě fanoušky pobouřily, ale to není nic nového v zábavním průmyslu. Je tu sice dobré, ale ne moc strašidelné vyvrcholení. Nevím jestli to není prostě jenom tím, že se nekoukám na ty správné horory, ale u V zajetí démonů jsem se řehotal jak kůň a i tady u filmu Silent Hill jsem se smíchu neubránil, i když tady spíš jen na konci, ale opět se tu jedná o další chybu, která mi vlastně ve výsledku vůbec nevadí, protože se jedná o naprosto skvělý film. Snad bych mohl jen dodat, že to není vhodné pro diváky se slabším žaludkem, neboť toto je občas opravdu nechutná podívaná.