Gekidžóban Kimecu no Jaiba: Mugen Rešša Hen

Čekal jsem dlouho, ale přeci jen dívat se na Kimetsu no Yaiba, nebo na cokoli od studia Ufotable, v kino rip verzi, nebo s rozlišením 480p a nižším je podle mě zločin proti estetice, dílu samotnému i jeho autorům. Chápu, že nedočkavost u tohohle filmu může hrát svojí roli, ale pokud to nemáte alespoň v HD, pak přicházíte o jedno z největších kouzel celého tohohle filmu a to je grafické zpracování. Od prvních záběrů na impozantní vlak, kde autoři dokazují, že se dá udělat výborný CG model dopravního prostředku, který sedí s klasickou animací aniž by nějak rušil, až po jeho průjezd krajinou, dokáží ukázat tvůrci nádhernou krásu okolního prostředí v kombinaci s kvalitní prací kamery, kdy při náhodném několikavteřinovém záběru na koleje, po kterých vlak jede a kde vedle roste tráva, máte skoro až vizuální orgasmus a chcete si ten záběr zkopírovat do svého PC a dát si ho na pár dní aspoň jako spořič obrazovky. A pak je tu třeba zimní krajina s vichřicí, která je natočená tak, že jí skoro až cítíte, prostě působí tak krásně a do jisté míry i realisticky! No a pak jsou tady souboje, už ten první je senzační a kamera si opět hraje, je neskutečně dynamická, předvádí vše z nečekaných úhlů a já vzpomínám na hlavní důvod, proč se mi vlastně tak líbil seriál. O tom, jaký je souboj poslední, se ani bavit nebudu, závěr samotného filmu je po stránce akce, dynamiky a estetiky na úrovni toho nejlepšího ze seriálu a díky levelu obou soupeřů působí snad ještě víc šíleně a efektivně. Konečný souboj byla 5* podívaná! Vlastně asi celá animace a hudba by za mě byla na 5* (i když je tu jedna část, kde musím přivřít obě oči, pro ty co již viděly řeknu jen SPOILER ruce a chapadla SPOILER END). Co ale už taková pecka není je ten zbytek. Ze začátku a snad i na konci jsem měl z filmu dojem, že si někdo myslí, že čím víc budou postavy křičet a brečet, tím snáz jim všechny ty silné emoce uvěřím. OK, dělá to tak spousta shounenů, ale tady to byl na začátku a na konci fakt extrém a u mě osobně se kýžený účinek bohužel nedostavil. Necítil jsem to ani z poloviny tak silně, jak bych si přál a jak bych díky všemu tomu křiku a breku cítit měl. Možná jsem s přibývajícím věkem cynik a nebo možná opravdu nefunguje to, co se mi mnozí snaží namluvit posledních pár let - tedy že čím hlučnější, tím lepší (vtipnější, dramatičtější, smutnější = emotivnější)! Kromě starých známých, kde milujete Nezuko, protože jako jediná má roubík, tu máme v popředí jednoho z řad Hashirů, co má tolik energie a entuziasmu, kolik má síly v hlasivkách (takže asi proto je to opět o level víc uřvané) a ze začátku na mě působil takovým tím dojmem ukázkového idealistického hrdiny, který se pořád směje a dokud neusne, tak snad ani nemrkne (pamatujete třeba na Miria z Boku no Hero Academia - same feel!). Pak jsou tu hned dva záporáci s tím, že první dostane prostor, ale nějak mi tam chybí zajímavější uzavření jeho příběhu, složitější a sympatičtější motivace, přeci jen v seriálu byl každý záporák i tak trochu k politovaní, tenhle mi byl buřt. Druhý se zase zjeví bez jakéhokoli antrée a tak jeho příchod působí tak nějak, nebudu říkat divně, protože něco podobného v tu chvíli vlastně očekáváte, takže jde spíš o klasické shounen klišé, kdy si jen uvědomíte - to jsem čekal... A to samé (žádné překvapení) přijde i u samotného finále, kdy navíc opět u mě ta hlasitost všeho prostě nezabírá, snad zase až na jeden moment (nápověda pro ty co již viděli SPOILER You're a coward!!! SPOILER END). Celkově jsem rád, že jsem si počkal na HD verzi, na cokoli dalšího ze světa Demon Slayera (hlavně druhá řada seriálu) se pořád těším, ale stejně jako u seriálu jde pořád především o to blýskavé pozlátko, ta řemeslná práce s grafikou, kamerou, nebo hudbou, co mě tu tak bere. Obsah toho obalu je však jen trochu lepší průměr. Osobně mě potěšilo, že Zenitsu tu nedostal až tak moc prostoru a když ano, tak byl v "sleep modu". Zklamalo celkově málo Nezuko... 7,5/10 (28.04.2021) (méně) (více)