Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (694)

plakát

Půlnoc v Paříži (2011) 

Hemingway, Picasso, Dalí, Paříž, Porter, Marion Cotillard. Absolutně magický.

plakát

Jack a obři (2013) 

Ultimátní Ewan McGregor, sympoš Hoult, hromada humoru, burácivá hudba. Tahle Singerova pohádková fantasy mi sedla mnohem víc, než Sněhurka a lovec. A Eleanor Tomlinson je jako princezna fakt kouzelná. A ten konec - luxus

plakát

Perníkový táta (2008) (seriál) 

Perfektní seriál ukazující přeměnu dobráka od kosti v monstrum. Excelentní finále.

plakát

Pryč od pece (2013) 

Ten film jsem miloval v okamžiku, kdy začali hrát Pearl Jam. Úžasně poctivá žánrovka a tou atmosférou jako kdyby vypadl ze stránek nějakýho románu Dennise Lehaneho.

plakát

Ledová archa (2013) 

Další z filmů, kterého se (nejspíš pro jeho geniální šílenost) všichni čeští distributoři vyhli a tak se tenhle skvost vyhnul českým kinům obloukem. Škoda. Příběh je super, obsahuje hodně silnej filozofickej podtext (osobně jsem tam viděl Hobbsova Leviathana) a některý hrdiny si divák prostě musí zamilovat a zvrat na konci je parádní. Naprostá spokojenost.

plakát

Captain America: Návrat prvního Avengera (2014) 

Marvel už mě přestával po Avengers bavit, skoro jsem nad ním zlomil hůl. A pak přišel druhý Captain. Jedničku mám hodně rád, ale Winter Soldier... je naprostá pecka a věřím, že nám kluci z Marvelu ještě pořád nic neukázali. Co nejdřív si musím dát nášup.

plakát

Záskok (1994) 

Hula hoop, prosťáček, kterej se z poskoka vyšvihnul na šéfa firmy a krásná novinářka, která má pořádně ostrej jazyk. Pro mě nejlepší film od Coenů, co jsem zatím viděl. Naprosto kouzelná záležitost.

plakát

Temný případ (2014) (seriál) 

1. řada Dokonalý ve všech směrech. Finále naprosto parádní a pointa vyrazila dech. Prostě metaseriál. Nic Pizzolatto je talent, takže co nejdřív dám The Killing. A Cary Fukunaga? Dejte mu někdo natočit horor, ten chlap tu předvedl, že na to má. Mimochodem, první věc, kde mi sednul Woody Harrelson. Druhá série ... to bude mít u diváků zatraceně těžké. Pizzolatto nezměnil jen postavy, příběh, způsob vyprávění prostory, ale navíc i žánr. A tak zatímco první řada čerpala z okultní detektivky a hororu, ta druhá se obrací k drsné škole, hraničící s noirem. A pokud se divák od první řady neodpoutá, respektive na ni nezapomene, neužije si to a bude neustále srovnávat. Bohužel první půlka má šíleně pomalý rozjezd a vlastně je to chvílemi nuda - tentokrát jsem neměl nutkání si pouštět jednotlivé díly po týdnu, ale naopak si je pouštět za sebou. Očekávání toho, co bude dál, se najednou vytratilo. Podobným neduhem trpěla i jednička, jenže tenkrát to pohánělo filozofování Matthew McConaugheyho a člověku to tak nepřišlo. I tady se hovoří o zkaženosti světa, ale z úst nových hrdinů to tolik nevyzní. Naštěstí (!) se karta v půlce obrátí a seriál jde hodně nahoru. Kdyby nebylo toho bolestivého začátku, mohlo to být zase za plný počet.

plakát

Vládce knih (1994) 

(Spolu s Hookem) láska mýho dětství.