Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (1 152)

plakát

Mystery, Aljaška (1999) 

Hokej nemusím. Sice k němu nemám tak velký odpor jako k přihřátému fotbalu, ale nemusím ho. A přesto mám ten film rád a to už je co říct. Oplývá milou a přátelskou atmosférou malého městečka a je okořeněn příjemným humorem. Casting všech těch postaviček skvělý. Viděl jsem to minimálně 10x a většinu replik znám nazpaměť, vždycky si to v televizi pustím minimálně jako kulisu. Samozřejmě, že se tam najdou různá sportovní klišé (tleskání), ale dá se to s lehkostí přejít. Když zkombinuju moje pocity se slovy Mike Myerse: Nejsem fanda těhle parádiček na ledě, ale musím říct, že jde o hodně pohodový film.

plakát

Tři zlaté dukáty (2023) (TV film) odpad!

Co to zas, proboha, bylo?! Celou dobu čekám, že se to nějak rozjede, že tam začne nějaký děj a ono nic. Rozplizlé prázdno, co se plácá odnikud nikam, ale hlavně že borec stále nezapomíná každému vlezle připomínat, že chce do Ameriky. Impotentně odmítá Katku se čtyřkama, furt kecá a kecá a kecá se zakletou Julií, kterou úplně bezdůvodně zaklela nějaká její předabovaná příbuzná s příšerným přízvukem (až poslední dukát zmyzýý, zmyzýýš i tiii). Jediná akční scéna pohádky je, jak jede Jura na kole. Není tam žádná zápletka, teda kromě té, že chce Jura do Ameriky a není tam ani žádné výrazné zlo, které by bylo nějak poraženo. Skoro všechny postavy jsou naprosto ZBYTEČNÉ a pro děj (tedy pro to, aby se Jura dostal do Ameriky) nemají lautr žádný vliv. I ta dějová linka s Katkou se čtyřkama naprosto vyšumí do prázdna. Vůbec nechápu, proč se to má v názvu dukáty, když si z celé zbytečnosti divák odnese jen to, že Jura chce do Ameriky. Pohádka je filmový žánr, který MUSÍ mít děj, jasný tah na bránu, to není žánr jako horor, který zaplácnete gore efekty, katastrofický, který zaplácnete destrukcí, nebo akční, který zaplácnete výbuchy a střílením. Pohádka potřebuje děj, tam prostě hezká výprava nestačí. Hrozný opruz, Janákův Klíč vede o parník. A nemyslím zrovna ten, kterým se dostanete do Ameriky.

plakát

Kingsman: První mise (2021) 

Film se měl jmenovat Kingsman: otravné přízvuky. Jakého debila napadlo, že všechny národnosti (50% postav) ve filmu nebudou mluvit svým rodným jazykem (i mezi svými), ale všichni ti Rusové, Němci a já nevím, kdo ještě, prostě budou blít anglicky(v dabingu česky) s příšernými přízvuky? Jako já už jsem někde v polovině filmu vážně uvažoval, že to nedokoukám, páč mě už z toho skoro bolela hlava. No k věci. Hrozně moc zbytečný film. Jednička byla od prvních minut hravá a napěchovaná nápady, zatímco tady se tahají až z paty. V podstatě řídký děj, na který je nabalované pozlátko, taková šlehačka, aby to jako dobře vypadalo a oblbnulo diváky. Mně však bylo u scén typu padající letadlo či šplhání po skále neskutečně stydno, jak moc šla vidět ta bezradná snaha alespoň něčím prodloužit stopáž. To ale nemá na totálně zoufalou první hodinu, kde se plácá od ničeho k ničemu, tváří se to až trapně důležitě a zasírá to stopáž NEUVĚŘITELNĚ ZBYTEČNÝMI SCÉNAMI S RASPUTINEM, to jsem se brutálně zavrtával hluboko do křesla. Studem samozřejmě. Jediná Kingsmanovsky hravá (a zábavná) scéna byla ta s výtahem, zbytek tragédie. Postavy hrozně nezajímavé, Gemma se tam vůbec nehodila, záporák byl neskutečná buzna, co mi film úplně protivila a syn Finnese hloupý degen (kterého debila by napadlo, měnit si s někým identitu?). Strašně mi bylo líto všech těch herců, kteří se tam snažili extrémně vážně hrát a přitom se jen ztrapňovali v takové chujovině. Na míchání skutečné historie do tohoto typu filmů už začínám být silně alergický. Naleštěná, k uzoufání nudná snobárna. Zasloužený propadák. Vzkaz pro Vaughna: Přuýště to zkus juinak, můj puastuýřui.

plakát

Bláznivý příběh Robina Hooda (1993) 

No nesmál jsem se. Důvod to má jediný. Ne, nejsou to nevtipné vtipy, dost vtipů bylo povedených a měly zaděláno na to, abych vybuchl smíchy, nebo se alespoň nahlas řechtal. Co je tedy za problém? Ten film se prostě SMĚJE VLASTNÍM VTIPŮM. Někdy úplně doslova. Většina vtipů je doprovázena pitvořením, rozpustilým hudebním doprovodem, prostě takovým tím způsobem jako když pro velmi malé děti hrajete besídku a dáváte jim všemi způsoby najevo, že se jedná o vtip, aby se tedy smály. Jeden příklad za všechny - Robin bojuje s Malým Johnem s velkými klacky a postupně se jim ulamují, až jim oběma zbydou kratičké kousky, se kterými už nejde šermovat a tak si jen navzájem klepají po prstech. A Robin se u toho směje. Vím zcela jistě, že když by se u toho Cary Elwes tvářil smrtelně vážně a do toho hrála opravdu vážná dramatická hudba, řezal bych se na celé kolo. Takto zabitých vtipů je tam hromada, což by možná nevadilo v komedii, ale v parodii by to být nemělo. Stačí si vzpomenout na Franka Drebina, zápasícího v koupelně s vrahem (zubní kartáček + fén) a jejich vážné tváře. Hned jak jsem si to na youtube pustil, vyprskl jsem smíchy. Když vezmu Spaceballs, které jsou od stejného režiséra, tam to podávání funguje správně, tak proč je Robin Hood dělaný takhle?

plakát

Cruella (2021) odpad!

Někde za polovinou vypnuto. Nevím, jestli byl v nějakém filmu víc vlezlejší písničkový doprovod než tady. Ti degeni tam cvakali songy jak Baťa cvičky neskutečně na sílu. Když začal hrát asi dvacátý song, vypnul jsem zvuk, aby mi z toho nehrabalo a když jsem ho po asi dvou minutách opatrně zapnul, s nadějí, že už nehraje, hrál song jiný. Na přesdržku. U muzikálu by se to dalo pochopit, ale OST ve formě toho, že prostě sedíte u CD přehrávače a valíte tam jedno CD za druhým jak dýdžej, bylo hrozně otravné. K tomu připočtu syndrom Ďábla nosícího pradu - rozuměj nějaká snobská despotická šéfka, která má kolem sebe jen ty nejubožejší slabochy, z nichž nikdo není schopný ji prostě a jednoduše jednu pořádnou natáhnout. A co se týče Cruelly samotné, nějak jsem nepochopil smysl, dělat samostatný film zrovna o této nezajímavé postavě, zvlášť když pro to neměli vhodnou půdu - zoufale se to dějově plácalo od ničeho nikam (ke vzniku postavy bohatě stačil úvod). Úplně zbytečný, rádobystylový shit.

plakát

Final Level: Hra začíná (2019) odpad!

Řekl jsem si, že si pustím jeden z těch filmů, který je tak špatný, až je zábavný. Při scéně, kdy několik nehereček utíká jalově po pláži a na zem padají nepovedeně počítačoví žraloci, jsem ale věděl, že tohle je taková ta kategorie braku, která už je svou brakovostí přes čáru a vám je za sebe stydno, že na to vůbec koukáte. No a při následující scéně, kde jakože ve stylu virtuální reality na ty neherečky nepovedeně počítačoví žraloci nalétávají a ony do nich neuvěřitelně jalově boxují, jsem to s maximálním zhnusením a smrtelně vážnou tváří vypnul. Hrůza mě jímá, že tohle tvoří a vypustí do světa dospělí lidé, co mají občanky a volební právo. Respekt těm, kteří byli zhnuseni jako já a přesto vydrželi až do konce.

plakát

Klíč svatého Petra (2023) (TV film) 

Nebylo to nic extra, ale velký palec hore za dva aspekty. První, že tam byla pro děcka výrazná morální ponaučení, často to v současných pohádkách chybí, nebo je naopak ještě zvrácené. Druhá věc: snad první česká pohádka, ve které vodník nepůsobí jako retard, nebo bukva, nebo retardovaná bukva. Co se týče pohádky jako celku, prvních 20 minut bylo zmatených, že jsem ani nevěděl, kdo má být hlavním hrdinou a jak se to zařadilo do "kolejí", tak už to bylo fajn. Logika sice občas dost haprovala (kouzelný Svatý Petr není schopný si prostě pro ten klíč dojít sám?) a někdy střih nenavazoval (při učení plavání to jde vidět na vodníkovi), ale celkově mě to nijak neuráželo. Každopádně ten Solomon Kane.... ehm vodník fakt potěšil.

plakát

Hra na oliheň: Výzva (2023) (pořad) odpad!

Neskutečná sračka. Ne, nebojte, nehodnotím tuto ubohost odpadem jen proto, že se tam neumírá, byť tím totálně doslovné kopírovaní stejnojmenného seriálu úplně ztrácí smysl. Hlavní problém je jinde. Tohle totiž NENÍ reality show. Nedovedu si představit, jak moc velký degeš musí být divák (čti pěti a čtyřhvězdičkář), aby hned během první hry nepoznal, že toto celé je jen nahrané divadýlko. Ty vole, obrovská prázdná hala, kde jsou hladké zdi, hladký strop, prostě široko daleko ŽÁDNÁ kamera/kameraman a přesto je během akce milion záběrů ze všech možných i nemožných úhlů, protagonisté zabíráni zblízka v detailu uprostřed davu, což samozřejmě není ani fyzicky možné, protože i kdyby byly kamery zabudovány ve zdech, nezvládly by tak kvalitní zoom a ještě by jim výhled blokovali ostatní "soutěžící". Schválně se podívejte třeba hned na první tři střihy úvodního rozběhu "soutěžících". Záběr č.1 - z dálky celá hala, záběr č.2 - najíždí proti běžcům (nájezd je viditelně fyzický, tzn. na kolejích nebo závěsném rameni), záběr č.3 opět celá hala z dálky. Správně by tedy v záběru 1 a 3 měla jít vidět pohyblivá kamera, která točila ten druhý záběr, samozřejmě po ní není ani vidu. A aby to nebylo málo, udělal jsem si několik screenů za sebou z další fáze hry a lidi se na nich prostě teleportují na úplně jiná místa. Ubohá šaráda, která je bez nadsázky na stejné úrovni jako Soudkyně Barbara či Nebezpečné vztahy s Honzou Musilem. Nebo Wrestling. Připomíná to taková ta současná prank videa, kde se jakože nachytává pár lidí na skrytou kameru, ale namísto 1-2 statických kamer někde v křoví, jsou protagonisté zabíráni taktéž z 10ti různých úhlů i zblízka bez jakékoliv autenticity (i na tohle se bohužel hloupí lidi nachytávají). Něco, co se prezentuje jako realita, ale je to jen prachsprostě sepsaný, zahraný, naaranžovaný produkt, si nezaslouží ani jednu ušmudlanou hvězdu a nechápu, že tenhle PODVOD není v černých číslech. Tfuj.

plakát

Největší dar (2022) 

Místo toho, aby se natočila pohádka a na ni se naroubovala valašská kultura a zvyky, tak se natočila přehlídka valašské kultury a zvyků a na to se naroubovala pohádka. První půlhodina ještě jde, ale pak se to rozplizne tak moc, že mi úplně utíkaly myšlenky pryč, nedokázal jsem udržet pozornost a vůbec už nevím, o čem to vlastně bylo. Postavy dost tragické, např. ze Smrťáka udělali naprostého debílka, nebo Dvořák byl stylizovaný tak, jakoby vypadl z nějaké laciné školní besídky a vlastně všichni ostatní Bohové působili spíš jako bezďáci. No a pak je tu jeden nechutný dvojí metr. Poslední dobou se úplně ve všem, co se natočí, seriály, filmy, dokonce i v dabingu zahraničních filmů mele o so šest pepíkovsky. Pražský slang je snad už úplně všude, mluví jím všechny typy postav (i ty, které by tak v reálu věbec nemluvily) a mě vždycky vytáčí, že žádná z nich nemluví spisovně. Teď tu máme v podstatě valašskou pohádku, kde by rozhodně měli mluvit valašským nářečím a BÁC! Najednou všichni spisovně mluví? Jako budete mě ještě dlouho srát?

plakát

Dokonalá bouře (2000) 

Ten typ filmu, který funguje jen do té doby, než ho dokoukáte. Pak už totiž zjistíte, že z vás v podstatě dělal vola, čímž mizí jakákoliv chuť do další projekce. Všechny ty romantické linky, šarvátky na lodi a jiné vylomeniny se stávají abnormálně zbytečnými výkřiky do tmy. Kdysi jsem tu druhou projekci prubnul a opravdu všechny ty dramatické okamžiky šuměly do prázdna jako voda která vám protéká mezi prsty. Něco jako když stavíte namakaný hrad z písku, i když víte, že za 10 minut přijde liják, který vám ho zničí. Kvalitní posty jako režie, herci, hudba či triky tak získají nulovou hodnotu, byť jsou sebelepší. Nechápu smysl toho filmu a stále se snažím přijít na to, o co těm lidem tam venku vlastně jde.