angel74

Psychologické drama z prostředí dospívající generace ukazuje, kam až zamilovaného jedince může dohnat poměrně nevinná zrada v lásce. Hlavní role se velmi přesvědčivě zhostila talentovaná debutantka Eliza Rycembel. Příběh není divákovi naservírovaný polopaticky, což vyžaduje jeho zvýšenou pozornost a zároveň přidává na napínavosti.

Už od pradávna jsem velkou fanynkou kapely Queen, takže jsem se na Bohemian Rhapsody vyloženě těšila. Bohužel však musím říci, že jsem dost zklamaná. Vizuálně a hudebně jde sice o téměř dokonalé dílo, ale nemá nic moc společného s dobrým životopisným filmem. Skupina Queen to je především Freddie Mercury a já předpokládala, že se o něm skutečně něco dozvím. Odkud pocházel a kde se zformovala jeho osobnost? Sexuální život měl asi dost bouřlivý, to musí být jasné snad každému. Tady to ovšem vypadá, jako by byl skoro neviňátko... Zdá se mi, že film bravurně klouže po povrchu a nechce se ani trochu ušpinit. Když to srovnám se snímkem The Dirt (jak příznačný název) o americké rockové formaci Mötley Crüe, tak nemůžu Bohemian Rhapsody hodnotit lépe než třemi hvězdičkami. The Dirt je totiž opravdu velmi věrohodným filmem mapujícím historii jedné divoké kapely. (50%)

Přiznám se, že mě film zlákal především kvůli představiteli hlavní role. Dar Salim mě zaujal už v seriálu Dicte, vypadá totiž jako Vin Diesel, je však původem z Iráku. Reálné základy příběhu během pomalejšího rozjezdu vtáhnou diváka do děje a pak už to frčí jedna báseň. Tempo se stupňuje, atmosféra v přistěhovaleckém podsvětí je taky slušná a hlavní hrdina si na cestě za spravedlností zrovna dvakrát nevydechne. Po scéně v záměrně nabouraném autě, kdy najednou není jisté, že na to fyzicky má, aby dokončil, co si nadrobil, děj graduje až do úplného opět celkem reálného konce. Prostě tohle akční drama na dánský způsob o pomstě za zabití mladšího bratra opravdu stojí za zhlédnutí.

Příběh jednoho vztahu, co začal až příliš krásně na to, aby mohl být trvalý. Ač je to celé bráno z pohledu ženy, neubráním se dojmu, že jsem sledovala herecký koncert Vincenta Cassela. Jak zvládl přerod z okouzlujícího a vtipem sršícího muže v manipulativního egoistu, to bere dech. Nevzpomenu si, že by někde hrál pozitivnější roli, i když je to tady vlastně on, kdo primárně může za rozpad vztahu a za psychickou labilitu své partnerky. Ovšem ani Emmanuelle Bercot herecky nezaostává, z jejích záchvatů hysterie doslova mrazí. Film dále zdobí zejména brilantní dialogy. Zajímavé je také sledovat střídání šťastných až euforických stavů Emmanuelle a její vyjádření zmaru či deprese. Na konci zůstane nepříjemná pachuť, že realita bývá často dost podobná. (85%)

Přestože Jana Hřebejka uznávám jako režiséra, tak tohle mu fakt nevyšlo. Asi jeho nejslabší film a ještě plný dobrých herců, to mi hlava nebere. Výsledný dojem - trapnost obřích rozměrů. Ovšem je třeba si uvědomit, že tomu všemu marnému snažení předcházel Vieweghův nepovedený scénář.

Velice dobré herecké výkony obou hlavnich představitelů a výborná kamera udržely mou pozornost po celou stopáž filmu. Nevím, zda to bylo nepříliš kvalitními titulky a jejich občasnou absencí, ale bylo dost obtížné orientovat se v jednání hlavních postav. Možná to také bylo trochu jinou mentalitou, kterou Venezuelané oproti nám Evropanům určitě mají. Námět týkající se vztahu staršího muže, který rozhodně netrpí finančním nedostatkem a mladíka, jež má hluboko do kapsy, mě však upoutal. Přikláním se tedy ke slabším čtyřem hvězdičkám.

Těm mladým punkerkám jsem to prostě věřila a to je u podobných filmů asi dost důležité. Určitá rebelie k pubertě patří, ovšem ty tři holky (vizáží skoro kluci) do toho řezaly, co okolí ustálo a já jim fandila. Punk is not dead!

Martu Jandovou budu mít asi vždycky spojenou s kapelou Die Happy, kde mi jako zpěvačka opravdu sedí. Ani její sólová deska nazvaná Barvy není špatná, ale jako moderátorka už párkrát předvedla, že dobrá není. V talk-show Marta se to jen potvrdilo a to celkem brutálním způsobem, který hraničí s totálním nevkusem. Show Jana Krause na stejné televizní stanici to nesahá ani po kotníky a jako celek je to spíš trapné, než jakkoli vtipné...