Sona.K

Nikdy jsem během filmu nepocítila tolik frustrace a po filmu depku. Má to být komedie - já tam ten komediální prvek sice zaznamenala, ale naprosto ho přebil pocit beznaděje. Film ukazuje, co v životě nechci a nesmím zažít.  Opravdu, v některých pasážích mě bolelo snímek sledovat, ale ne tím, že by nebyl kvalitní. Právě naopak, proto si vysloužil vysoké hodnocení.

Malé lásky jsou dokumentem, který očividně rozdělil lidi na dva tábory. Buď jste z toho zhrozeni, a nebo to sledujete, kdykoli to běží v televizi. Já byla náhodou velmi mile překvapena, jak byla tato doku-reality pojata a jedná se o velmi příjemné osvěžení televizního programu vedle všech těch kriminálek.

Dlouho jsem uvažovala, zda hodnotit dvěma hvězdami, či jen jednou. Bohužel mě ale film hodně zklamal, přestože měl potenciál i nápad. Celý film ale odsoudily afektované výstupy některých postav nebo třeba jejich naprosto nelogické počínání. Během filmu jsem se buď nudila, nebo se nevěřícně chytala za hlavu. Strach, který měl film (asi) vyvolat,  se jednoduše nedostavil a já naprosto chápu, proč. Za mě prostě ne.

Film je fajn, pokud od něj příliš nečekáte. Oproti filmu z roku 1981 má lepší snad jen grafiku a za mě také (byť může spousta z vás nesouhlasit) obsazení. K filmu také nesmíme přistupovat jako k dílu popisujícímu báje, pak bychom jen nevěřícně kroutili hlavou. Nejedná se sice o hitovku roku, ale vůbec mi film nevadil, naopak, viděla jsem několikrát.

Narozdíl od mnohých kritiků, já jsem si seriál velmi oblíbila. Samozřejmě je nutné oprostit se od faktu, že by se nic takového nemohlo stát, ale na Vetřelce taky nekoukáme s tím, že by to mohlo být skutečností, že? Atmosféra je velmi příjemná a pohodová, kostýmy dechberoucí a ústřední dvojice má takovou chemii, že ji ucítíte až k Vám skrze obrazovky.

No co vám budu povídat. První dva díly mě neuvěřitelně okouzlily. S těmi posledními to pak šlo trochu z kopce, ale rozhodně bych to nedávala za vinu změně herečky, i když Anna Kameníková byla za mě rozhodně lepší a vášnivější ve svém výkonu. Spíš mi přišlo, že děj už neměl takový spád a ráz, za to ale filmaři úplně nemůžou. Každou neděli jsem netrpělivě čekala, jak se bude Boženin život vyvíjet (přestože její osudy znám), a když po čtvrtém díle série skončila, hodně mě to mrzelo. A podotýkám, že naprosto miluji hudbu, která seriál doprovázela. Myslím si, že seriál měl ještě trochu větší potenciál, ale musím říct, že se mi stejně velice líbil.

Film mě úplně dostal. Původně měl být pouze podkresem k úklidu s tím, že ty tři hodiny fakt nedokoukám. Chyba lávky, okamžitě získal mou pozornost. Děj je krásný a poutavý a přestože mi bylo od začátku jasné, jak film dopadne, minutu od minuty jsem si přála více a více, aby tak neskončil. A co že bylo na filmu nejkrásnější? Dokonalá hudba. Dle mého názoru jeden z nejúchvatnějších filmových počinů.

A víte vy co? Já se bavila od začátku do konce. Nejsem a nepředpokládám, že někdy budu fanouškem DC, ale toto je jeden z filmů, které si můžu pouštět pořád dokola a pořád se budu smát stejným vtipům, pořád budu držet palce hlavní hrdinům, a pořád budu milovat Jokera, který je mimochodem úplně úžasný. V pozadí filmu hrají skvělé skladby, které dokonale podkreslují atmosféru. Velmi bych si přála, aby byl natočen film pojednávající o vztahu Jokera a Harley Quinn, i když po filmu Birds of prey moje naděje pohasínají. Budu stále doufat, protože kdyby se dostal film ke kvalitě Suicide Squad, byl by skutečně parádní.

Velmi se omlouvám všem fanouškům filmu, ale už v prvních minutách mi bylo jasné, jak tohle vlastně ohodnotím. Úžasnou stránkou filmu je bezpochyby obrovský talent pana Phoenixe, který se své role zhostil bravůrně. Problém byl ve filmu. Děj je šíleně ponurý, což se dalo očekávat, ale co jsem nečekala, byla brutalita a zvrácenost filmu. Ne, že by dnešní televize nebyla plná vražd a podobných věcí, ale ve snímku byly tyto scény skutečně hrůzné. Možná to tedy ukazuje na kvalitu filmu, protože je ukázkově realistický, mě ovšem nezaujal.

Asi do půlky filmu jsem vůbec nevěděla, o co vlastně jde, ztrácela jsem se. Neustálé přeskakování časů mě fakt štvalo. Když už jsem to ale pochopila a dostala se do děje, velmi mě chytil. I když konec mi přišel moc tragický. Ať žije deprese :-)