Poslední recenze (109)
To se mi snad zdá (2023)
Naprosto obyčejný a nezajímavý a přes to ho zná celý svět. A proč ptáte se? Nenápadný vysokoškolský profesor Paul Matthews se totiž ze dne na den začne objevovat ve snech milionů lidí po celém světě a tím pádem se rychle stane globální celebritou. Avšak sláva není vše má totiž i své stinné stránky. Nicolas Cage podal neskutečný herecký výkon a celý film si ukradl naprosto celý pro sebe a jede si ten svůj koncert od začátku až do samotného konce. Černá komedie režiséra Kristoffera Borgliho opravdu nemá chybu.
Arachnofobie (1990)
Pamatuju si, jak jsem tento film viděl jako malé děcko, a od té doby se neskutečně bojím pavouků. Arachnofobii mi už asi nikdo neodpáře a tento film dost přispěl. Ale film to není vůbec špatný, mám ho rád ale pokaždé mám husí kůži když ho vidím, to je nejspíš známka kvality.
Rande na oběžné dráze (2018)
Moc se mi to líbilo. Miluju autorské krátkometrážní filmečky. A tento byl obzvlášť zábavný, ale také k zamyšlení. Kosmonaut a Tampón se vydávají na ,,Měsíc'' aby rozptýlili popel kosmonautové matky. A hlavně kamera a obecně vizuál se mi moc líbil. Režisérka Charbonneau opravdu věděla, jak udělat kvalitní short-film.
Poslední deníček (3)
Hororové snímky aneb proč se rád bojím
Dále si vemu na paškál hororový žánr, který mi je velmi blízký. Protože i když jsem strašpytel tak stejně si nedokážu představit, že tyto snímky nesleduju. Ten pocit napětí a strachu mě baví, a myslím si že mě to jen tak bavit nepřestane. Když jsem poprvé viděl film Sinister z roku 2012 z Ethanem Hawkem v hlavní roli, tak jsem myslel že samým napětím prasknu, tento snímek mě vyděsil natolik, že jsem jó dlouho koukal za sebe, při noční cestě na toaletu, jestli mě nějaký ten boogeyman nepronásleduje. Pak podle toho taky vypadaly mé sny, které byli kolikrát fakt na zbláznění. Ale abych nějak začal od začátku, tak první ''horor'' který jsem jako malý chtěl zkouknout je Vymítač Ďábla, avšak to mě mojí rodiče nachytali, a nakonec jsem se k tomu nedostal. Avšak něco mi zůstalo dodnes, když v televizi dávali film Arachnofóbie, tak od toho osudného dne se bojím pavouků, a i když vím že to byl jen hloupý film, tak i přes to se těch osminohých potvor štítím. Dneska už jen horkotěžko najdeme nějaký kvalitní film, u kterého bych se nějakým způsobem bál, protože už jsem tak obrněný z dob minulých, že si myslím že mě nic nepřekvapí. Ale nebudu předbíhat, možná zase příjde na scénu někdo takový že všem natrhne zadek v hororovém žánru, nu což uvidíme.