fragre

No, myslím, že ten film je velmi informativní. Něco takového, co se děje na ve filmu, museli mít ti studentší revolucionáři v hlavách, takový psychedelický mišmaš neurčitých lákavých obrazů, bigbítu a hesel - a nakonec tu revoluci jako pěkné děvče mávající rudým praporem. Také bych s takovým děvčetem rád sdílel revoluční ideály...... a lože.

pan Brynych, který režíroval několik pozoruhodných filmů v letech šedesátých a dopustil se několika příšerností v letech Normalizace, si v žoldu devizové ciziny střihl mírně erotickou komedii o dospívání děvčete z lepší rodiny. Nemohu si pomoci, ale na mne to působí, že si pan režisér utahoval z námětu i ze svých chlebodárců. Ale má to sličnou hlavní hrdinku, jejíž fantazie převracejí svět, povedenou kameru, ještě mírně pop psychedelickou náladu a vcelku svižný děj.

Sci-fi horor, který je mrazivý dodnes. Dokonalé spojení výtvarné a hudební stránky.

Je to taková pohádka s dobovým hippies koloritem (tedy zdejší hipíci jsou tak dyzajnově vypiplaní, jak asi žádní opravdoví hipíci nebyli). Hlavní hrdina, postarší staromládenecký vědec, náhodou zjistí, že hemžení omladiny za zdí jeho bytu, je snad ještě zajímavější než hemžení prvoků pod mikroskopem, které bylo dosavadní náplní jeho života. Pozdní platonická láska k jedné z dívek vede jej do říše poklesle romantických fantazií a po stezce bláznivosti. Být to drama, mohl by vědátor skončit jako profesor Neřád, ale je to vlídná povídačka, takže jeho bláznivost nakonec jeho milené navýsost prospěje. A on sám je též odměněn, byť ne prvoplánovitě tou kráskou. Tenhle film je asi opravdu jen pro fandy šedesátých let.

S povděkem našinec kvituje, že film je vcelku věrným přepisem Verneova románu, že tedy scénarista děj neprznil žádnými přidanými senzacemi jako jsou pravěké obludy či vnadné ženštiny, jak je tomu často zvykem zvykem u tvůrců amerikánských. Ten film má své občasné kouzlo, útěk balonem a jeho ztroskotání jsou nafilmovány dramaticky a na svou dobu i po trikové stránce zručně. V mnohých scénách je vidět, že se tvůrci obrazově inspirovali původními francouskými ilustracemi Julese Férata. Scéna kdy se člunek s hrdiny blíží k v jeskyni kotvícímu Nautilu vysílajícímu dva paprsky světla, je doslovnou obrazovou citací. Ale pak jsou tam slabší chvilky, zvláště ten ochočený opičák Jup, tam je očividné, že jde o nějakého artistu v kostýmu. V této sovětské verzi si jeden uvědomí, že ten původní román je velmi budovatelský, ale to asi bylo v SSSR bráno jako velký klad.

Ač je to příběh z války řecko-turecké z r. 1922, tak inspirace spaghetti westerny z mexické revoluce je do očí bijící. Ešalony atakováné divokými tlupami jezdů, rachotící kulomety, mrtvých nepočítaně, k tomu dva pochybní hrdinové, kteří jdou po penězích. A navíc, jako třešnička na dortu: Michèle "Angelika" Mercier jako chladná orientální amazonka. Nebylo by to špatné, kdyby to mělo nějaký lepší příběh, takto je to spíše řada po sobě jdoucích divokých dobrodružství.

Mile provinčně přihlouplá kopie amerických dobrodružných detektivek. Asi největším kamenem úrazu je hlavní hrdina, jemuž se ta role cool soukromého očka nedá moc věřit. Ale jinak, na svou dobu a místo, to má celkem spád, spoustu mrtvol, soubojů a honiček, několik bezvýchodných situací, z nichž jen hrdina najde východ, nějakou tu krásku v nesnázích a dokonce i exteriérové scény asi vskutku natočené v Hong Kongu. Velkou roli komického watsona má zde Ralf "Sam Hawkens" Wolter. Jinak, je to film tak dávný, že ani čínští lumpové zde ještě neznají kung-fu či jiné asiatské bojové umění.

Jen obrazy a hudba, obé skvělé. Rozvoj a zánik hornických komunit v severní Anglii ve střihovém dokumentu. Černobílé staré záběry hornické dřiny, záběry mohutných pochodů důlních bratrstev s obřadně nesenými standartami, bojovné schůze odborových svazů, ostré srážky s policií (zřejmě) v období tchatcherismu. A pak nové záběry z ptačí perspektivy, kdy megahaly hypermarketů a skladů pohlcují celé hornické kolonie. Takřka století života jedné kultury v 52 minutách.

Viděno jen na youtube, rozsekané a obrazově mizerné, ale nakonec to tak moc nevadilo, když šlo o hudbu. Je to sice takové letem světem, což zase není divu, vzhledem k tomu množství hudby, které vyprodukoval. Ale aspoň jsou zachyceny vzpomínky mnoha tehdy ještě žijících tvůrců.

Tenhle příběh je drsnější než špageťárny. Snad je to tím, že to násilí není tak efektní, takže vypadá opravdověji a syrověji. Mad Dog Morgan vezme zákon do svých rukou, aby se vydal na sebezničující cestu k Smrti. Občas vypadá jako osoba na samém kraji příčetnosti, tedy opravdu Mad, či pod vlivem drog, nicméně nějaké sympatie divákovy si vydobude.