Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (1 576)

plakát

Ve stínu Padišaha (1935) 

Pěkná raritka, první zvuková mayovka, ani jsem netušil, že se dochovala. No, Hollywood tenkrát tento druh dobrodružných příběhů uměl přec jen trošku lépe, leč není to vůbec špatný pokus o evropskou konkurenci na tomto poli. Nejhezčí jsou ty záběry z pouště, či z originálních (egyptských) lokalit, vypadají opavdu barvitě a autenticky (v čemž tvůrci přece jen ten Hollywood předstihli), kamera je někdy pěkně akční. Výprava ateliérových scén je sice bohatá, ale dialogy i herecké výkony jsou někdy již dnes úsměv vzbuzující, zasloužená smrt hlavního padoucha by si zasloužila trochu více dramatičnosti. Hlavní hrdina je, jak se mi zdá, účesem a vousem připodobněn přímo Karlu Mayovi. Upozorňuji však, že jako dávný vyznavač díla K. M. (tak dávný, že už jeho dílo ani nečtu, jen ho vzpomínám) nemohu být v tomto pádu ani trochu objektivním kritikem.

plakát

El hombre de Río Malo (1971) 

Snad to má být taková spaghetti komedie, která je sice vyfutrovaná pár známými jmény (Gina je zde porád kočka) , má občas vtipné momenty, ale je nějaká nedopečená, občas zdlouhavá, prostě jen slabě trojhvězdičková.

plakát

Hrabě Monte Cristo (1998) (seriál) 

Příběh, který mám rád od dob dětských, který ale v této verzi fatálně klopýtá na obsazení hlavní role. Dle románu, pokud si má chabá paměť vybavuje, byl HMC štíhlý, s bledým protáhlým obličejem, černým vlasem a pronikavým pohledem. Tuším, že byl v románě dokonce přirovnán k Polidoriho Upírovi - lordu Ruthwenovi. G. Depardieu má však tak výrazně selskou vizáž, s tou kulatou hlavou, bambulovitým nosem na stranu a mohutnou postavou, že tu roli prostě zabíjí. To se nedá zachránit ani herectvím, které mu neupírám. Zbytek(obsazení, kostýmy, reálie) celkem jde, ale nestačí to.

plakát

Turínský kůň (2011) 

Ich bin auch dumm, protože jsem dobrovolně hleděl skoro dvě a půl hodiny na toto dílo, nepopoháněl ho, abych o nějakou podstatnou drobnost nepřišel, a pointy jsem se nedočkal. V komerčnějších filmech je apokalypsa mohutný spektákl, ale v intelektuálním filmu je to dřina a ubíjející stereotyp. Je to opravdu intelektuální snímek, tedy černobílý film bez konce. Jasně, že chápu, co tím chtěl básník říci. Jasně, ten film je působivý - kdybych v nějaké depresi se nevěděl rozhodnout, zda se na provaze za krk zhoupnout, tak tento film by mi v kladném rozhodnutí hodně pomohl. Hlodá ve mne temné podezření, že s tímto filmem se to má podobně jako s mnohou filosofickou či theologickou lekturou, která je považována za myslitelsky náročnou či temnou. Prokousá-li se našinec odbornou obskurantní terminologií, narazí často na banální myšlenku. Leč nedá se tomuto filmu upřít jistá formální dokonalost. Jednotlivé zběry jsou často působivé, byly by z nich krásné fotografie.Herci jsou typově skvěle vybráni, a toto hodnocení lze vztáhnout i na koně. Reálie i krajina jsou odpovídající. Nevím proč, ale zhruba od té doby, co ten koník přestal žrát, ve mně klíčilo a sílilo tušení a přesvědčení, že ti dva jedlíci brambor jej v závěru filmu sní, aby zkáza byla dokonána. Ale ani této pointy jsem se nedočkal - aber wie ich sagte: Ich bin dumm.

plakát

Andělé slunce (2006) 

Tak to zvedám obočí a vrtím hlavou, když čtu ty opravdu, ale opravdu falešné a prázdné komentáře. Vždyť zde je krásně vidět efektivní působení neviditelné ruky trhu nespoutané žádným lživým humanrightismem, která s mimimálními náklady dokáže zajistit, aby lidské zdroje, pracující ve zlatém dole, byly sexuálně saturovány a mohly produkovat vyšší zisk pro akcionáře.

plakát

Anne of the Indies (1951) 

Ten film má mnohé, aby to byla skvělá staromódní romantická pirátská vyprávěnka - drsnou hrdinku (které to sluší i v nejprudší bitevní vřavě), svérázné pirátské typy (zvláště kpt. Černovous je sympaťák a kopa veselá), skvěle zvládnuté bitvy a technikolorovou barevnost, v níž každá scéna vypadá jako barvotisková ilustrace ze staré dobrodružné knížky. Ale !!! bohužel je tento příběh zneřáděn přihlouplým a cukerínovým milostným románkem drsné Anky s jakýmsi pochybným floutkem (nejslabší z hlavních herců), který to nemyslí poctivě ani s Ankou, ani s pirátským řemeslem. Škoda.

plakát

The City Under the Sea (1965) 

Nevzpomínám si, že by E. A. Poe sepsal nějaký sci-fi příběh o podmořském městě, tohle vypadá jako by tvůrci vyplenili nějaký román, který sepsal André Laurie (Paschal Grousset). Vzhledem k roku vzniku by chtěl být našinec vstřícný, ale moc mu to nejde. Celkem hezky vytvořené podzemní prostory a solidně vyplněný výstřih hlavní hrdinky, jsou největší přednosti filmu. Jinak je to dost zfušovaný šlak, plný nelogičností , hloupostí a občas i trapného humoru, který neudrží stálou pozornost ani nostalgicky naladěného diváka. Občas je to dokonce nechtěně srandovní. Jednou se to přežít dá, ale (řečeno s Poem v českém překladu) víckrát už ne!

plakát

Cjamango (1967) 

Moc povedený plagiát prvních Sergioleonovek. Hlavní hrdina je jasně Clint II. A jinak- zpocené tváře, vyprahlá krajina a nepočítaně padouchů, kteří s krátkým zaklením a s kulkou v těle klesají do prachu náměstíček zapomenutých měst či na prošlapanou dřevěnou podlahu saloonu. Zápletka nepříliš originální, děj předvídatelný, ale zde to nevadí. Jen ten dětský faktor (a příslušné citové vydírání) je jakési novum. A hlavní hrdinka je zajímavý typ. Ne klasická kráska, ale šmrnc má. Opravdu je škoda, že je zde trochu upozaděna a že je zde za velmi pasivní osobu. U ní by si našinec dovedl představit, ža jako divá fúrie koná své krvavé dílo pomsty.

plakát

Sherlock Holmes ve Vídni (1976) 

Freude, Freude, Freude / vždycky na tě dojde. Dokonce i v případě Sherlocka Holmese. Vskutku příběh, který rozkotává zaběhlé holmesovské šablony, a činí tak způsobem velmi zábavným a napínavým. Příběh, který balancuje na hraně vážně míněného holmesovského apokryfu a mírné parodie. Atmosféru c. a k. Vídně období fin-de-siècle se tvůrcům podařilo evokovat náramně. Typově dobře vybraní herci (i když na Holmese si našinec musel trochu zvyknout), zvláště Vanessa Redgrave je jako křehká secesní kráska Lola Deveraux dokonalá a Robert Duval je zřejmě ten nejlepší Dr. Watson, kterého lze ve filmu spatřit. Opravdu skvělá vlaková honička a velmi neobvyklý konec. Ale já jej Sherlockovi přeji!

plakát

A Christmas Carol (1938) 

Film je to fantaskní, romantický a sentimentální - drží se tedy věrně Dickensovy předlohy. Zvláště pochmurná krajina, kde se Scrooge potkává s Duchem budoucích vánoc, jako by vypadla z plátna Caspara Davida Friedricha. Zručně natočeno, pobaví a dojme i po těch letech.