fragre

Kdyby tento film viděl James Bond, jistě by by jiným automobilem nejezdil!

Film, kterému se povedl malý zázrak - ani Olga Schoberová tu nevypadá sexy.

Vůdcova lidská tvář. Mix fýrerova domácího videa s Evou B. v hlavní roli, dokumentárních záběrů a záběrů propagandistických. Na počátku je tento film pomalu idylický (byť je ta idyla traktována ironicky) , kde se záběry z vůdcovy dovolené v Obersalzbergu střídají se záběry Německa vykresleného jako země oplývající mlékem a strdím, plné pilných rolníků, dělníků, umělců a matek opatrujících děti. Postupem doby začínají přibývat záběry okázalých slavností, pochodů, hystericých projevů a na úplném konci vidíme záběry bojů, dopadajících pum a hromad mrtvol hrnutých bagrem do masového hrobu. Lesk a bída III. říše.

Obraz Giocondy, jakožto všeobecně známé ikony, zde přejímá funkci obrazů zázračných Madon. Ty varují před hněvem Božím, Giconda před hněvem Země. Film zřejmě ovlivněný dobovým strachem z atomové války. Přes své stáří stále působivý.

Tak tenhle film jsem původně chtěl vidět jen kvůli krásným očím Marie Drahokoupilové. Moc jsem však nevěřil Pavlu Kohoutovi (kterému talent neupírám, jen mi připadá, že toužil a touží vždy jet na té správné vlně, takže , jak se mi zdá, i v disentu se ocitl mimo jiné proto, že jel zrovna na té správné reformní vlně a rodná strana mu náhle uhnula). Nakonec to bylo ale vcelku příjemné překvapení. Civilně zahraný film. Jinak téměř instituciolizovaný filmový sympaťák Brzobohatý zde hraje playboye (byť v dobové skromné verzi), M. D. děvče, která se zachová jako mrcha z nezbytí, aby se vyhnula feudálnímu systému umístěnek, a (mně neznámý) M. Junášek jako zamilovaný a chápavý klaďas (až trochu nerealisticky chápavý a dušínovský, a herecky nejslabší z hlavní trojice). Ale lehce vyměnit zápletku - namísto domorodky s umístěnkou dát cizinku s touhou po povolení k pobytu – a bylo by to aktuální i dnes.

Neuvěřitelně "cool" blbý film, s afroamerickým "cool" tuponěm v hlavní roli, který tu roli dostal zřejmě v rámci pozitivní diskriminace. Evidentně se snaží o černošskou verzi pařezovitého herectví Arnolda Schwarzeneggera, kterou však dovádí k nechtěné parodii (což lze ale podotknout i u "hereckých" kreací zbytku ansámblu). Navíc je ten chudák evidentně postižen ochrnutím obličejového svalstva, což je ale asi zde bráno jako klad, neboť by jinak nemohl po celý udržet v obličeji ten tupý výraz obecního blba, dokonce i když je kopán do rozkroku. Rmutný je pak pohled na K. Kristofersona, jehož si našinec pamatuje ze sedmdesátých let jako zajímavého písničkáře i slušného herce.

Tísnivá atmosféra a smutek, ke které se hodí tmavý černobílý materiál (nevím, zda to byl záměr tvůrců, nebo je to bídnou kvalitou onoho), prosakují celým filmem. Nebýt občasného oslovení "soudruhu", nic nám nepřipomíá, že se nacházíme v čase 3. pětiletky. Dávný zločin vrhá dlouhé stíny, ne každý má odolné svědomí, které by nerozžíralo vědomí viny. Sama vražda, vrahova nevolnost z vlastního činu a jeho úprk rákosím jsou velmi působivě natočeny.

Nádherný poetický a takřka "westernový" příběh o chlapci a koni. Nevědět, že příběh je z Camargue, klidně bych si někdy tipoval americko-mexické pohraničí. Naštěstí není tento film takové citové vydíradlo, jak bývají hollywoodské šlaky s dětmi a zvířaty (viz Zaříkávač koní) . Je vidět, že opravdu dobrý film si vystačí s obrazy a hudbou, slovem šetří.

Pomalu a téměř dokumentárně vyprávěný film. Lurdy, jako podivné spojení zbožnosti a zbožněpeněžních vztahů, vypadají zde dosti bizarně. Na tomto pozadí se však lépe odraží tento na první pohled nenápadný a neatraktivní příběh, který má konec tak víceznačný, že záleží na diváku, co si vybere. Ani po druhém shlédnutí mi není jasné, zda je režisérka věřící či atheistka.Přikláněl bych se k druhé možnosti.

Býval jsem velký fan Greenhorns / Zelenáčů, takže mne potěšilo vidět je zde v jejich nejlepší sestavě. Písničky jsou fajn, ale celé to pojetí pořadu se všema těma úděsnýma "srandičkama" je příšerně trapné, prostě přiblblá estráda, která se ke kapele vůbec nehodí. Vše spolehlivě doráží "vtipný" Petr Novotný, už tehdy ohavně slizký a vlezlý.