Recenze (180)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/801/159801545_8ada60.jpg)
Shortbus (2006)
Cumming & Crying.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/481/162481891_4c4dd3.jpg)
Insomnie (2002)
Nolanovsky natočený film naroubovaný na ne-Nolanovský scénář, z čehož plyne i mnoho nešvarů v dramaturgii jinak tuctové kriminálky -- zbytečné využívání flashbacků/flashforwardů( jako dozvuk Mementa a Following) i nerovnoměrné pokrytí příběhu atmosférou( zbytečné prolínání důležitosti obou) stojí v cestě skvělému vyprávění o změnách stran v žánrovém filmu. 7/10
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/397/159397391_13c400.jpg)
King Kong (2005)
Jasný důkaz toho, že i 70 let starý příběh se dá vyprávět pomocí současné filmové podoby. A o vyprávění jde Jacksonovi především -- každá scéna vyžaduje od diváka jiný přístup, každá je natahovaná až na únosnost sledování, což mnohé odradí a donutí hledat nedostatky v tricích apod. Zároveň je ale film vyprávěním o lásce k filmu, o jeho sledování, ale hlavně o jeho tvorbu -- nelze si jinak vysvětlit, že Black JE ve skutečnosti Jackson, se svým vysněným snímkem, za meze posedlosti, za každou cenu.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/055/55517_d9322f.jpg)
Vzhůru do oblak (2009)
Gran Torino pro mladší patnácti let, které( možná nevědomky) po většinu času nepracuje se stářím/mládím/splněných snech jako s problémem přesahujícím hranice filmu, z čehož vyplývá celková plochost fikčního světa, kdy každý nový objev ( dog, pták, cestovatel) přesune druh humoru " někam mezi" a mezitím se ho nesnaší vypravěčsky sjednotit. Potěší líbivý odkaz na Příběh Alvina Straighta, který jasně ukáže, že Pixar se ze své poučně-moralizující pozice ultimátního animátorského studia nechce, či už nemůže hnout. Kubismus pro začátečníky, 3D stále sucks, Liška je geniální.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/003/3455_29b03f.jpg)
Hranice ovládání (2009)
Film vyjadřující se na tolika různých úrovních a komunikující s divákem na sto a jeden způsob. Nic není póza, nuance je nade vše.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/737/158737414_3f4f93.jpg)
Skins (2007) (seriál)
Jasný důkaz toho, že i člověk který čte J.P.-Sartra může být kokot, že zlatá mládež nemá kromě trávy a vodky nic společného, že souložit učitelku psychologie se nevyplácí, že i dneska se dá natočit rozumný teen-seriál. Po druhém shlédnutí obou sérií zvyšuji na čtyři, protože se mi líbí, jak seriál pracuje s emocemi a rozumně, ne zbytečně a nenásilně dávkuje( za doprovodu skvěle vybraných songů) kritické situace.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/676/159676612_099282.jpg)
Slepota (2008)
Kdo by čekal, že film o slepotě bude tak krásně vizuálně pečlivý ...
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/501/159501206_e515e3.jpg)
Che Guevara: Partyzánská válka (2008)
Čistý partizánský film, pravdivě špinavý, ve vykreslení jednotlivých bojovníků( kromě samotného Che Guevarry) anonymní, malickovsky průzračný. Na rozdíl od prvního dílu( a např. Stoneova suchopárného W.) zobrazuje boj jednoho muže, přesvědčeného a houževnatého, namísto figury uprostřed vnějšího politického dění. Džungle se díky Soderbergově kameře stává opravdickou džunglí, zdánlivě podružné záběry nebo scény nakonec pečlivě vydláždí cestu až k nutnému konci.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/048/48520_c9b612.jpg)
Tobruk (2008)
Válečný film, který si odpírá napětí, hromadí očekávání ( postav i divákova) a poutavě podává africká bitevní bez jakýchkoliv filmových příkras( když vynecháme digitální písečnou bouři a camera-shaking při výbuších, který je ovšem diskutabilní). Den za dnem sledujeme ubíjející čekání na bitvu( Jarhead) a ta když se konečně dostaví, nemá výraz strhujícího boje muže proti muži, ale anonymní síly dělostřeleckých výbuchů nebo zbloudilých kulek. I to pomáhá jasně vyjádřit změnu od netrpělivého, nadšeného očekávání až po zklamání a následnou bezvýchodnost boje , kdy se v polovině filmu oddělíme od -hlavní postavy- a sledujeme bloudění pouští a prozření postavy -vedlejší-, kdy se může konečně pořádně rozvinout Marhoulův cit pro kompozici záběru umocňující " nedramatičnost" války v jakékoliv její podobě. To vše bez jediné známky atmosféru-kazícího patosu.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/007/7773_7a91fe.jpg)
Konec srpna v hotelu Ozon (1966)
Post-feministické nukleární drama placené z peněz armádního filmu. Skrze osm mladých a Staré putujeme zdevastovanou krajinou, ale namísto efektních triků vnímáme rozpad pomocí kamerových nájezdů, podprahového vnímání a nepřeklenutelnou propastí mezi starým světem, snažícím si uchovat zbytky morálky a důstojnosti a novým řádem nikoho.