Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (187)

plakát

Smrt v sedle (1958) 

Hlavně ta nostalgie. Pamatuji si, že když jsem byl ještě malý kluk, hltal jsem tento film při společném nedělním sledování televize s rodiči. Zhmotnění všech klukovských snů! Potřebujete víc?

plakát

Mlčící hvězda (1959) 

Lem byl pro bývaly SSSR stejnou studnicí filmových námětů jako jsou jimi Philip K. Dick, Isaac Asimov nebo Arthur C. Clark pro USA. Lem nikdy nedosáhl popularity svých bratří za velkou louží a možná je tomu dobře. Jeho knihy nedosahují takové rezonance u milovníků SCI-FI a ani jeho vizionářské schopnosti nejsou v ničem převratné. Měl jsem tu čest seznámit se s literárními předlohami řady spisovatelů SCI-FI včetně Lema a bohužel ani jeho literární schopnosti nedosahují požadovaných kvalit. Nicméně je tento snímek velmi povedenou záležitostí v tehdy okrajovém žánru proletariátu. Od svých amerických konkurentů se prakticky neliší. Z dnešního pohledu úsměvné efekty a představy o cestování vesmírem je potřeba brát s rezervou a nikoli s úsměvem, nýbrž s úctou a uměleckým cítěním. Oceňuji zvrat při přistání na Venuši, který z hodných emzáků udělal rázem zlé; pacifistické myšlenky a nadnárodní (internacionální) společenství. Kde film kulhá jsou tragické herecké výkony a režijní vedení spolu s ospalým dramaturgem. Přes to všechno jsem vděčný, že tento snímek vznikl, mnoho takových není.

plakát

Hra bez pravidel (1967) 

Hodně povedené! V českých luzích a hájích, kde jsme spíše zvyklí na normalizační nótu kriminálního žánru, působí tento skoro thriller nesmírně svěže. Ještě trošku bych mu dodal temnější nádech a lehce noirovější ladění a neměl by chybu.

plakát

Blízko od sebe (2013) 

Hodně mi to svoji atmosférou připomínalo Kdo se bojí Virginie Woolfové. Není divu, těch styčných bodů je tu hned několik. Obě předlohy jsou původně divadelní hry; děj je vystavěn na interakci lidí, které spolu musí nějakým způsob vycházet, i když by se jim spíše ulevilo kdyby tomu tak nebylo; hlavní roli zde hraje text a to jak je podáván, než to kde se děj odehrává, respektive odehrává se v obou případech v uzavřeném prostředí - domě. Určitě těch paralel daleko více. Film určitě nesedne každému a je potřeba se nejprve naladit na jeho specifickou vlnu. Mnoho je zde nakousnutu a naznačeno, aby to vzápětí bylo opuštěno a zůstalo ve vzduchu jako otravný odér laciného parfému. Film dráždí svoji surovostí s jakou vyobrazuje komplikovanost lidských vztahů, které jsou všechno jen ne ploché. Jsou však kruté? Myslím si, že takto pesimistický snímek není. Přes všechny překážky a neshody si vždy najdeme nějaký důvod druhé milovat. Kompromis? Těžko říct, možná jen nic lepšího neumíme.

plakát

Vášeň (2012) 

Braina De Palmu mám rád. Dokonce bych řekl hodně rád. V určitých věcech mi připadá jako Hitchcock, budování napětí, dějové zvraty, určitá syrovost kamerových záběrů. Líbí se mi, že se nebojí bořit určité hranice, jít až na samotnou mez toho co se s mí ukazovat. To všechno však není tento případ. V určitých momentech jsem předvídal další vývoj děje a závěr mě nepřekvapil, ale spíše zklamal až naštval svoji lacinou rádoby šokující pointou. Body tedy sbírá pouze ústřední herecké duo.

plakát

Skrýš (2010) 

Na začátku jsem opravdu čekal thriller s psychologickou tématikou, ale Hannibal Lecter. Postupný posun, či spíše skok do hororu s křesťanskou tématikou, mě trošku rozladil, avšak nejvíc mě štvali dvě věci. 1) Smrt sympatického bráchy. 2) Neustále omílání krize víry a existence/neexistence Boha. Co se mi líbilo? 1) Atmosféra: opuštěná krajina jen sem tam s nějaký zapomenutým horalem. 2) Nápad s jedním tělem s mnoha dušemi (osobnostmi). 3) Ta blonďatá holčička (anděl) Babky, která, kdyby byla černošským albínem by byla ještě krutější. Takže tak, na nedělní odpoledne doporučuji.

plakát

Zlaté časy rádia (1987) 

Zbožňuji tu Allenovskou nenucenou poetiku narace. Plynulé, neuspěchané tempo, které vás neuspí, ale příjemně obejme. Sarkastický humor plný dvojsmyslů a narážek, které snad ani neumí doopravdy urazit. Takovéto věci mám od něj nejradši a upřímně řečeno je v nich nejlepší!

plakát

Touha Sherlocka Holmese (1971) 

Anglické detektivky a především detektivy mám velmi rád. Sherlock je pochopitelně mezi nejoblíbenějšími a tak jsem byl na tento český počin poměrně zvědavý. Dramatizace pro rozhlas považuji v českém podání za velmi zdařilé a doufal jsem, že i tento projekt dopadne úspěšně. Bohužel se tak nestalo. V čem spatřuji hlavní neduhy? Nevadí mi, že se nejedná o původní povídku Doyla, a že je žánrem více tlačena ke komedii než krimi. Vadil mi rozpadající se děj filmu, který nedává skoro žádný smysl ani na začátku natož na konci filmu. České parodie považuji za specifický subžánr, ale toto už prosím vice ne!

plakát

Únos aut (1980) 

Ze začátku jsem si říkal, že to bude něco na způsob 60 sekund. Realita byla něco na způsob německého soft porna. Jen ta auta, jinak vlastně není důvod se na tento film dívat.

plakát

Mortal Instruments: Město z kostí (2013) 

Další ze série fantasy červených knihoven pro náctileté. Již do nekonečné opakované klišé mě začíná nejen nesmírně nudit, ale už i urážet. Mrzí mě, že si autoři myslí, že mohou vytvořit sebevětší hloupost, která se správným mixem in a cool přísad, naplní naše srdce štěstím a jejich kapsy penězi. Ať vytváříte sebevětší odpad, vždy byste měli mít minimální úctu k tomu, kdo se jím bude prohrabávat a hrdost k sobě samým, když jej na něj budete vysypávat.