Aniki

Neni jediný důvod, nedat tomuto počinu určenému především dětem, plný počet bodů, zvlášť, pokud se u toho od začátku až do samotného závěru baví i osoby dospělé. Nejprve jsem viděl dvojku a tak bylo víc než jasné, ze pokud se dostanu k dílu prvnímu, nemůžu jej ignorovat....no a vyplatilo se. Scéna s izolepou byla sice od začátku průhledná úplně stejně, jako izolepa samotná, ale učůrával jsem u ní smíchy a že tam takových momentů bylo nevídaně.

Tak presne na toto jsem myslel. Pro mne zatim nejslabší díl, nicméně nic se nedeje. Občasné zakolísání předvedly i dnes již kultovní kousky jako třeba Colombo.

Na začátku filmu jsem se domnival, ze doslo pri scéně s Míťovou ruskou ruletou k nepřesnosti, tedy, ze revolver byl prázdný, neboť všech šest nábojů bylo vyskládáno na skříňce před ním. No mýlil jsem se, šlo o sedmiranný revolver M 1895 Nagant, který byl v té době jeste stale nejpouzivanejsi osobni zbraní ruských důstojníků. No a pak začala krása střídat nádheru. Sametové, nenásilné, až příjemně udyndávající dění okolo jedné bláznivé, sovětské rodiny. Jakoby náhodou a neuspořádaně se dozvídáme informace o jednotlivých aktérech. Informace, které nevěstí nic dobrého. Zlo vás dokáže většinou zasáhnout naprosto nepřipravené, stačí jedna jediná vteřina a život váš i zivoty lidí ve vasem okolí se nenávratně změní. Přitom konec horkého letního dne vybízel původně k přípravě na večeři a potom k lenošivému nicnedělání, přesně to přeci lidé unavení sluncem za normálních okolností dělají.

No, vlastne to nebylo vubec spatny. Jedna hvezda navic za krasnou a sexy Saldana, jedna star dolů za ten závěrečný minutový střípek "o jeden rok později" - za mne zbytečné. A zaznela tu v komentářích vtipná poznámka ala bipolar syndrome and Hulk, pobavilo.

Nebýt nerealistické scény napadení hlavní hrdinky při výjezdu z brány, kdy dvojice chlápků pálí kalachy přímo do jejího auta z deseti, dvaceti metrů a děvčica vyvázne bez škrábnutí, neměl bych toho v tomto zajímavém snímku moc na sepsutí. Hezká posedlost, která, jak už to v životě bývá, přinesla výsledky.

A já dam pět, ať nežeru. Nejen za neskutečně roztomilého Frantu Šťastného, pěkný dobový holky (mj. Karla Chadimová) a kaskaderský výkon Jiřího Adamíry, při rvačce s Kryzánkem. Zajímavé rozuzlení v čele s Menšíkem potěší a vůbec je to taková "jako" Kalašovina Rudolfa Hrušínského. Dosti opomíjený snímek.

Vojín Ryan, bohudík nebo bohužel pro tento a jiné snímky, nastavil laťku bojových scén hodně vysoko. Realita jednotlivych prestrelek (te zaverecne zvlast) působí opravdu velmi naivně, cimz dá vyznít naproste zbytecnosti tocení podobných snímků. Profesionálně prostě bitevní film Rusové asi nikdy nenatočí. O plytkosti příběhu se snad nemá cenu ani rozepisovat, je to opravdu velmi slaboučké. Odpadem neohodnotím z důvodu respektu k reálným sovětským vojákům, kteří bojovali v druhé svetove vojne.

I kdyby to mel být pripad zprofanovaneho skoro kýče, rozhodujici je, jestli umi film predat divakovi (tedy mě) emoce, a priznavam, ze to se mu povedlo, na me rozhodne zafungoval. A protoze se jedna o mozna nejlepsi film se sportovni tematikou, nezbylo mi nic jineho, nez priklepnout plnych pět bludišťáků.

Ministryně financí Alena Schillerová a její homosexuální ministerský asistent se prohánějí ve služební "oktávce" hokejovou krajinou místního klubu Kärpät Oulu. Místo zavádění kurzarbeitu zde kupodivu vyšetřují seriove vrazdy místních členů náboženské sekty. A jelikož je to poslání velice nudné, zahání Alenka dlouhou chvíli sexualnimi radovankami pouze s těmi muži, kteří si řeknou, takže o ženštinu povětrnou se rozhodně nejedná. Asistent se zatím potuluje po své rodné obci s nezbytnou cigaretou v ruce a hlavou se mu honí zmeškané sezení v homomanželské poradně a vzpomínky na temnou minulost v kruhu svých nejbližších. Tak uvidíme, kerá tady vlastně bije.

Film je koukatelný, klidne bych mu dal i za ctyri hvezdy, ale zaver byl zklamanim a navic ta pruhledna manipulace divákem. Jaká? No posuďte sami. Zatimco v jiných snímcích devadesatych let, a s Pacinem zvlásť, se to kuřáky a zadýmenými mistnostmi jen hemží, tady ne, vůbec, za 150 min. cisteho casu ani ťuk. A procpak asi? No páč tady je za toho zleho hrdinu oskliva, vrazedna, smrt na hranici si zasluhujici, tabáková firma. Fuj, hanba jí. No a za ty kladasy jsou tu nekuřáčtí novináři a vlastne i cely zbytek stejne tak nekuracke Ameriky. Pekny pokus o vsugerovani nesmyslu.