Davies182

MA-SA-KR!!! Zážitek, jaký jsem měl úterečního odpoledne z nevšedního anime snímku Akira se dá přirovnat snad jedině k šoku, který si pro mne v nedávné době přichystal depresivní Antichrist. Film Katsuhira Ôtoma naštěstí nešokuje scénami tak, jako Trierova "sonda do duše zkažené ženy", vše si ale vynahrazuje děsivou závěrečnou akční scénou, ve které se představuje jeden z nejbizarnějších záporáků animované japonské produkce. Já osobně jsem čekal, že Akira bude příběh dvou gangů v Neo-Tokiu, který by mapoval životní cestu hrdiny, podle kterého se dílo jmenuje. Nemohl jsem se více splést a o to více být překvapený! Nejenže Akira znamená něco naprosto jiného, ale celý bravurní příběh pojednává o něčem totálně odlišném, a nejvíce k němu sedne označení hodně akční sci-fi. Za sebe nechápu komentáře, ve kterých je promílán slabý začátek: mě přišel výnikající, akční a poutavý. Vždyť v první polovině vlastně sledujeme osudy ubohého Tetsua, kterak se postupně mění v persónu, která z něj zbude na konci - prvních šedesát minut je tedy napínavým příběhem zmateného chlapce a jeho kamarádů, kteří se snaží rozkoukat se ve zmatku, jež se kolem nich děje (teroristé, nemocnice, revoluce). A již v těchto počátečních filmových minutách jsem byl absolutně nadšený z krásně barevných a stylových akčních scén! Na rovinu: bez nich by Akira byl jako Komando bez Schwarzerneggera. Akce v tomto psycho snímku jsou tak vypiplané, že jsem každou z nich sledoval s vytřeštěnýma očima a se zatajeným dechem; ať už se jedná o motorkářské souboje, nebo kulervoucí bitky psionických sil. Ty jsou zdaleka nejlepší, a vedle silně brutálního podtextu Akirovi i ony přidávají nejvíce procent na verdiktu hodnocení. A to jsem stále v půlce! Druhá část filmu se pak nese v atmosféře nejen osobní záchrany, ale i pomsty, kolapsu celé společnosti a hlavně finále desetkrát lepšího a výbušnějšího, než závěr prvních Transformers. To se musí vidět, tohle umí pouze animace, a natočit s živými herci podobný film je i na dnešní dobu zhola nemožné. Pocity z tohoto snímku mi v hlavě víří jako nějaké tornádo, které pohltilo, vcuclo duhu, a leskne se a hřmí ve své nebezpečnosti všemi jejími barvami... Dvě nejsilnější slovní spojení se mi na rty derou bezprostředně poté, co si název skvělého anime vybavím: parádní akce a inteligentní pointa. Akira je spektakulární dobrodružství plné omračujících barviček a scén, v jehož pojetí dostává maximální destrukce zcela nový význam.

Vybuchující Felicie!!! Jinak nic moc: moderní kamera a hrůzné věci, které chlápek za ní prováděl, mě s*rou a rozesmívají zároveň dodnes.

Scénáristé nasadili jako Semirova parťáka drsného young-cool-german-boye s nagelovanými vlasy a úsměvem, po kterém zvlhne každá slečna pod dvacet, a můj zájem o do té doby koukatelný a zábavný seriál šel do kytek... nebo to bylo tím, že už jsem nebyl teen?

Zápletka měla filmu dodat šťávu, jenže Tom a Semir ve vězení, to prostě není ono... Jinak stále stejně "dobré".

Další poměrně solidní film k seriálu Kobra 11, který se vyznačuje vlastností přeplácané, přehanné, a tak akční režie, že ani na vteřinu nenudí. A pokud mne třetí dvoudíl dokázal udržet u TV a pobavil jsem se u něj, je to dobře.

Maximální potěšení pro mladého fanouška německého seriálu (kterým jsem určitě byl!) se sympatickou dvojkou parťáků. Vezmu-li v úvahu, že je to německá produkce, tak tento dvoudíl nedopadl vůbec špatně: je to napínavé i originální (bez ohledu na Nebezpečnou rychlost), a hlavně svižné, nenudící a akční... Prostě samé superlativy! Tento jediný film jsem dokonce viděl dvakrát; předávání batolete ve stotřicetikilometrové rychlosti na dálnici rulez.

Na televizní pilotní filmy k jednotlivým sériím Kobry 11 docela bída, ale koukat se na to dá... Dobře, že Semirův parťák nevydržel déle než jednu sérii, neboť byl hodně nevýrazný, suchý...

Nezapomenutelný TV film s roztomilým hladovým žralokem :-).

Rád jsem u něj odpoledne po škole zabíjel čas, ale Škola zlomených srdcí je jen jedna...

Hop, hop a letím! ROFL