Davies182

Jedna za Carradina, druhá za někdy-dobré akční scény. Jinak shit.

Bohužel jeden z mála novějších MTV seriálů pro děcka, který absolutně nechápu. Rozhodně bych jej nikdy nepustil svým budoucím (?) náctiletým ratolestem! Děti by si v ranném věku měly z něčeho vzít příklad, a ne čumět na podobné hovadiny, kde trojice nevinně vypadajících děvčátek dělá bordel jako parta ožralých surovců. Kdyby to bylo směřováno ke staršímu publiku - OK; jinak silně nevhodné.

Viděl jsem jeden díl, a v tehdejší době byla spousta lepších seriálů, u kterých se dalo strávit dětství...

Nejkrystaličtější příklad detektivky ze staré školy - poslední film Polanskeho natočený na americké půdě stál opravdu za to! Při sledování jsem měl pocit, že se dívám spíše na Scorseseho snímek, protože režie a atmosféra (ta hlavně) byly vybroušeny na maximální možnou míru dokonalosti, a já se nedivím, že byla Čínská čtvrť již po několika letech od premiéry označována za klasiku žánru, ne-li rovnou kult. Nicholson se do role detektiva, který se šťourá tam, kde nemá, perfektně hodí a jeho zachmuřený výraz dodává celému filmu ten správný šmrnc. Na hercově obličeji bylo zcela jasně vidět, že se během natáčení několikrát chytnul s prchlivým a puntičkářským reřisérem, a častokrát se dostali takzvaně do křížku: tohle je totiž další z nemála opěvovaných starších filmů, při jejichž natáčení panovalo na place hotové peklo, a i tím jsou pak v branži proslaveny - plní stránky retročlánků ve filmových magazínech a všude se o nich mluví. Peklo ale panuje i v Los Angeles ve ztvárněném příběhu: neúprosné vedro, vysušené ulice bez jediné kaluže vody, lidé se potácí jako zombie a před úpalem je chrání jen stylové klobouky... Tenhle film pak ve zmiňovaném prostředí rozjíždí tak důmyslnou detektivní zápletku, že mi při jejím hltání oči div nevypadly z důlků. Nicholsonův hrdina Gittes je celým svým duchem odhodlaný, dotáhnout načatý tajemný případ zavražděného muže do konce, a nezastaví jej ani několik pořádných nakládaček a svištící kulky. Naopak, podobné situace mu spíše dají podnět k tomu, aby se snažil ještě více, protože tu zřejmě jde o něco velkého... 2x jsem málem vyletěl z kůže, když se na překvapeného Gittese snesla sprška střel - hlavní hrdina se prochází po klidné noční přehradě, a najednou se ozve rána jako z děla, no kdo by se neleknul! Perfektními momentkami, napínavým dějem, haluzní zápletkou, bezvadnou stylizací a dalšími věcmi je Čínská čtvrť naplněna k prasknutí, a Polanskemu nestačí než přeze všechny trable, které vznik skvělého krimi doprovázely, zaslouženě poděkovat.

Pomalu dekádu před revolučním Matrixem přišel nenápadný režisér Phil Joanou, a v závěru svého ambiciózního snímku s bravurním hereckým osazenstvem a neopakovatelnou atmosférou předvedl jednu z nejlepších akčních scén, jaké jsem kdy viděl. Scéna trvá asi pět minut a je kompletně zpomalená, takže je plná dechberoucích záběrů na rozstřelované části těla, nábojnic odlétávajících z komor zbraní a průstřelů nábytku. A je to lepší než cokoliv s bouchačkama z eposu bratrů Wachowských! Film Stav milosti ale není akčním snímkem, je to spíš taková poctivá gangsterka, ve které nechybí rozzlobení Irové a nenasytní Italové, kteří spolu v amerických ulicích bojují o nadvládu nad zkaženým, zatraceným městem. Tomuto kousku hollywoodské produkce jsem dal přednost před klasikou Francouzská spojka. Neviděl jsem ani jeden ze snímků, a jelikož běžely oba současně na dvou rozdílných TV stanicích, rozhodl jsem se nakonec pro modernější odnož Krimi / Drama / Thrilleru. Nemohu stoprocetně posoudit, ale myslím, že jsem udělal dobře (koneckonců staré klasiky s Genem Hackmanem se na televizi určitě ještě dočkám). Za zmínku nade všechny stojí bombastický Gary Oldman, jehož postava nasraného kriminálníka mě dostala... Sean Penn se nijak extra nepřetáhl, ale naproti tomu podává svůj standardní, tj. velmi dobrý a uvěřitelný herecký výkon. Ed Harris mne svou brutálností - kterou mu předepsal scénář - také překvapil, a roztomilá Robin Wright Penn je nahatá vážně k sežrání... Story nedělá ostudu podobným mafiánským drsným filmům, všechno má grády, koule, vtip a 134 minut uteklo jako nic. BTW na plakátu vypadá Sean Penn skoro jako Mel Gibson :-).

Celý snímek bych bez meškání označil za prachobyčejný průměr, kdyby ovšem nebylo Demi Mooreové! Nesnáším Kutchera!!! ;-)

Half-Life2 hadra! Takže, máme tu několik indicií, podle kterých lze poznat, že si Blomkamp tuto hru buď velice oblíbil, že je jejím obrovským fanouškem, a nebo že ji prostě hrál a přišla mu fajn :-). První indicie: ohromná věc nad městem, ze které jde strach a respekt, a která mění životy všech obyvatel pod ní. Druhá indicie: parádní atmosféra, která nemá včetně emzáků vůbec daleko k prostředí, ve kterém se nejlepší FPS století odehrává. Třetí indicie: hmatatelná a lehce uvěřitelná mytologie, v Districtu 9 už chybí jen pán s kufříkem! No a nakonec je zde úchvatná přehlídka kreativních zbraní, aneb jak by se asi tvářili ochránci zvířat, kdyby viděli, jak se hlavní hrdina rozhodl vyzkoušet gravity gun na bezbranném prasátku? Pecka! V podstatě se to ani nedá označit za prachsprostý kopírák, protože H-L2 je přeci jenom PC hra, a District 9 spadá do filmové kultury. A co se týče nápadu a zpracování snímku, ten si z Gordona Freemana nebere vše, ale jen těch pár nejlepších nápadů, viz výše. Pak už jede pan režisér zase jenom za sebe, a pomáhá mu v tom (můj nejoblíbenější) Peter Jackson. Ten nejenže se v posledních letech dokázal z obtloustlého hobita s plnovousem změnit na sympatického muže s normální postavou (závist, chlape, napiš mi mejla, jak´s to udělal), ale dokázal Blomkampovu filmu vtisknout šmrnc a napětí, jaké jsem v kině dlouho nezažil - a to je přeci jen pro hollywoodskou kulturu důležitější fakt. Snímek je akční po celou svou stopáž, a i když na tom má olbřímí zásluhu vychytaná ruční kamera, tak se prostě pořád něco děje. Malý zádrhel se objeví zhruba ve čtvrté pětině filmu, jenže to se dá s přehledem odpustit vzhledem k tomu, co po ní následuje. No a malinká poznámka nakonec: příště je lepší vypravit se na podobnou pecku nejlépe ihned na premiéru, protože něco takového jsem zažil naposledy u knižního Harryho Pottera: celý svět kecá v kancelářích, autobusech, na ulici jen o Districtu, a já jsem znal pomalu půlku příběhu ještě před tím, než jsem se v sále posadil na zadek. Takže Avatar je jasnej - půlnoční projekce.

Taková roztomilá hříčka, aneb co nás čeká a nemine za pár let! Při sledování jsem si vzpomenul na hlášku z Bladea, kdy se spolu v podzemí baví partička upírů: "A kdo jste vy, člověk?" "Já nejsem člověk, jsem právník."

Značná část mého hodnocení se skládá z přihlédnutí k moc pěkným holkám, které ve filmu účinkují :-), protože jinak je tohle spíš taková červaná knihovna... Na posezení s přítelkyní nebo první rande naprosto ideální.

Tenhle kraťas jsem v dětství miloval a nesnášel zároveň; kvůli té hrozivé animaci!