TMaR

Tak rozhodně je to film, který se vryje do paměti, to nemůžu popřít..

Z filmu pro mě plyne ponaučení: Pokud do lochu, tak jedině s Russellem za manžela... A jinak film byl větší citovej masakr než všechny romantický dramata za... zkrátka asi hodně dlouhej časovej interval...

Když jsem byla malá, tak jsem se u toho i bála... Fakt!

Let me introduce you... The day I started to like Kirsten Dunst.

Po dlouhé době jsem viděla film, u kterýho jsem si říkala "tak tohle se mi hodně líbí". Kdyby nebylo nevyváženosti dvojic, líbil by se mi ještě víc, ale třeba bude mít režisérka příště šťastnější ruku. Od začátku naprosto padnoucí hudební doprovod (a to jsem si ani nebyla vědoma toho, že jeho tvůrcem je ó sám velký Clint) a díkybohu to nezabil nějakej nanic konec. Nad zařazením do TOPky ještě zauvažuju!

V dávných dobách, když jsem se ještě dívala na televizi, existovaly tři filmy, u kterých, když se objevily v televizním programu, mé srdce zaplesalo - Limonádový Joe, Tajemství hradu v Karpatech a Adéla. A u Adély plesalo jaksi nejvíc...

Jeden z mála filmů, jejichž pointa mě na nějakou dobu pěkně odvařila. Od té doby mám takový tušení, že Nolan je asi hodně dobrej kluk (:D).

Na první asi tři díly jsem se dívala jen protože se tenhle seriál neustále objevoval mezi nejnavštěvovanějšími filmy a měl šokantně vysoké hodnocení. U toho jsem si neustále říkala: sakra, sakra, sakra, CO JE NA TOM, SAKRA, TAK SUPER?!! Ta rozvláčnost? To, že se tam nic neděje? Ty fakt divný postavy? Nebo jejich množství, jako naschvál, aby se všichni pletli? Pak jsem si uvědomila, že mě něco nutí se podívat na další díl... a další... a další... až jsem začala nadávat: sakra, sakra, sakra, PROČ SE TO, SAKRA, TAK POMALU STAHUJE?!! Do těch hrdinů, ze kterých je jeden parchoš větší než druhej a intriky jsou snad ještě horší než v Gossip Girl (:D) jsem se snad zamilovala a na konci mi nezbylo, než si povzdechnout: sakra, sakra, sakra, PROČ BUDE POKRAČOVÁNÍ AŽ ZA TAK SAKRA DLOUHOU DOBU?!! Aktualizace po půl roce, kdy mě nějaká neviditelná síla donutila podívat se na celou sérii znova v rozmezí nějakých třech dní (a to se mi zatím ještě u žádného seriálu nestalo, že bych ho potřebovala vidět celý podruhé): až teď dokážu plně ocenit genialitu příběhu (ne, opravdu, toto není fantasy ve smyslu - explicitní dobro proti imateriálnímu zlu nejlépe v kombinaci s nějakým proroctvím, kde v podstatě o nic nejde, tohle je surová dávka politiky, taktiky, hajzlovství a nečekaných zvratů, díky logičnosti, vybroušenosti příběhu a "realističnosti" - hlavně, co se chování postav týče - by mi ani nevadilo, kdyby chyběla ona fantasy stránka příběhu. Nechápu, jak mohl autor zvládnout tak širokou plejádu postav, z nichž každá je prakticky dokonalá a jak s nimi příběh dokázal rozehrát takovým způsobem a nezamotat se do něj - a nejen to, jak může ten příběh dávat perfektní smysl. A ty dialogy, och můj bože, onanie typu rozhovorů mezi Littlefingerem a Varysem jsou prostě grandiózní... A to všechno mě vedlo k jediném logickému závěru, a to přiřazení do oblíbených seriálů.

Škoda toho sladkého závěru, otevřený konec by neuškodil. A taky škoda, že ti sympatičtí pánové v obleku svou vážností byli občas spíš k pousmání. Ale celkové mi to nějak padlo do nálady. Jako oddechovka příjemné. Vlastně mě s odstupem času napadá, že tomu ta fantasy příměs možná spíš uškodila.

To, že mě spolubydlící musely několik týdnů nenávidět, protože jsem byla schopna se dívat dlouho do noci a při tom zažívat hlasité záchvaty smíchu, je, abych tak řekla, res ipsa loquitur(:D)... Kdysi jsem měla bláhovou představu, že HIMYM nikdy nic nepřeková... Jenomže představte si o stupeň lepšího Teda (JD), Lily + Marshalla (Carla + Turk) a Barneyho (Todd), doplňte o Údržbáře, Dr. Kelsa, Dr. Coxe a jeho milovanou manželku a dostanete... nevím, co, ale já určitě svůj nejoblíbenější seriál:p