Kinofil

|| TV-MA || HBO Max || Rozpočet: N/A || Herní předlohy mají konečně právoplatného filmového krále, či vlastně televizního, ovšem na filmové úrovni. The Last of Us (TLoU) se po této stránce povedlo na jedničku a dokonale převedlo jednu z nejlepších her vůbec (kterou jsem stále nehrál) na televizní obrazovky tím nejdůstojnějším možným způsobem. Avšak tento mnohdy převod 1:1 se pochopitelně neobešel bez rozpačitých momentů, odklonů od předlohy a slabších chvilek tak, jak to u každé adaptace např. knih bývá. Divák neznalý hry je tu v obrovské výhodě a věřím, že právě na ně chtěli tvůrci Mazin s Druckmanem cílit, protože...ti ostatní prostě hráli tu hru. Když pak ve hře něco funguje na 100%, proč to v seriálu měnit. Jenomže! Hra se hraje. A to je obrovský rozdíl v zážitku, kde na hráče působí daleko více vjemů než u filmu a tuplem u knih. No takhle by se dalo špekulovat do nekonečna. Podstatné je, že kmenové postavy Joela a Ellie prošli během 9 epizod jednou z nejsilnějších a nejradikálnějších proměn v historii televize. Zatímco počáteční Ellie byla dost na facku (snad i víc než ve hře), divák si k ní (i k Belle Ramsey) postupně nacházel cestu, až předčila samotného Joela v podání téměř vždy fantastického Pacala. Zatímco Ellie dozrávala v nebojácnou ženu, z Joela se postupně stávala lidská tragédie, která v závěru zaplatí jakoukoliv cenu za svůj nový ideální život, o který kdysi přišel. Problém jsem měl s vedlejšími postavami, které prakticky sloužili jen k vyplnění jednotlivých epizod, z nichž nejproblematičtější 3 a 6 ep. jako samostatné byly takřka zbytečné a tvůrci je měli shrnout do krátkého flashbacku. Chápu ale proč jim chtěli dát větší prostor. Celé TLoU je o velmi silných momentech ztráty milovaných, kde by každý z nich vystačil na celý film. Zde je jich ale tolik až mě to ke konci otupovalo aneb Murphyho zákon v plné síle. Přišlo mi to jako přehlídka všech možností lidské životní tragédie, aniž by to mělo zásadní vliv na hl. příběh. V něm totiž šlo o jediné - dovést Ellie do laboratoře a nadělat z ní vakcínu. Na rozdíl od hry tu ale na naše postavy nečekolo až tak moc zákeřných situací, pramálo "zombíků" alias clickerů a jiných konfliktů, proto se zřejmě seriál uchýlil k emocím, které živí herci lépe prodají (a taky, že jo). Bohužel 1. sérii ublížila proměnlivá stopáž a příliš mnoho epizod. První půlku bych totiž jednoznačně ohodnotil 9-10/10, zatímco samostatnou druhou 7-8/10. Urychlené finále považuji za celkem zklamání, byť je totožné s hrou, jelikož bylo cítit, že se spěchá. Po filmařské stránce je to však lahůdka vždy a všude a Mazin je po Černobylu jednoduše mistr minisérií, které se před filmy neztratí. Udělal maximum, aby se hra nemusela za seriál stydět a zároveň přinesl i pár vítaných změn a úprav. Vždy to bude o kompromisech něco za něco. Věřím, že TLoU poslouží do budoucna jako funkční šablona, jak dělat seriály/filmy podle her. 85%.

|| PG-13 || Sony || Rozpočet: $31 mil. || USA: $52 096 475 - ČR: N/A - Celkem: $52 096 475 || Kdo by to byl řekl, že má Kukaččí hnízdo neoficiální spin-off, který přitom kvalitativně nezaostává za formanovou legendou. Přesně takový je Čas probuzení, další výborný film z prostředí psychiatrické léčebny, který ale málokdo zná. Aby toho nebylo málo, příběh je inspirován skutečnou událostí, což celému filmu přidává na emocích. Byla by velká škoda prozrazovat cokoliv dál z příběhu, protože já byl dost překvapen a ze závěru přímo unešen a dojat. Kdo proto zbožňuje Kukaččí hnízdo, měl by okamžitě dát Času probuzení šanci. Williams a De Niro tu předvádí fenomenální výkony a nebýt to takové herecké kapacity, troufl bych si říct, že nejlepší své kariéry. To by ale nesměli mít na kontě tolik ještě lepších rolí. I to jen potvrzuje o jak trefný casting se jednalo. Do toho je tu ondříčkova podmanivá kamera, díky které si (stejně jako Kukačka) film odnáší českou stopu. Čas probuzení je zkrátka neprávem zapomenutý klenot. 85%.

|| R || IFC Films || Rozpočet: N/A || USA: $660 561- ČR: Neuvedeno - Celkem: $663 114 || Stanfordský vězeňský experiment ze 70. let je legenda mezi sociálními experimenty, jejichž výsledek předčil očekávání. Zde bohužel v negativním smyslu. Natočit o něm film a zachovat autenticitu samotného experimentu proto není žádná hračka. Stanfordský vězeňský experiment na to šel ale dobře a na diváka po svižném úvodu chrlí přesně ty pocity jaké vyvolává experiment reálný. Nemluvě pak o celé řadě otázek k chování vězňů a dozorců. Takové vysvětlování by bylo na dlouho a ve výsledku nemůžu nic než film ke zhlédnutí doporučit. Největší plus film nese v obsazení. Bez výtečných herců by se totiž nepodařilo vyvolat autenticitu. A to včetně Ezry, který je sice v současnosti persona non grata, zde naopak předvádí zřejmě nejlepší výkon své krátké kariéry. Podobně trefný obsazením je i Sheridan, který však zůstává v Ezrově stínu. Kdo ve stínu ani zdaleka nezůstává je zdejší "John Wayne" (Michael Angarano), který si celý film krade pro sebe a, jak se v závěru ukáže, i samotný experiment, který se Billy Crodupovi vymkne z rukou už po 2 dnech! Veškeré scény s buzerací vězňů dozorci jsou tak neskutečně deptající na nervy, že jsem měl chuť hned několikrát sám vybouchnout. Trochu škoda, že film nenabízí odpověď na otázku, proč se dozorci (a vlastně i vědci) vymkli kontrole a chovali se tak nelidsky (protože mohli?) k vězňům, zatímco oni se z počátku pouze bránili buzeraci, která ke konci zajde do opravdového extrému. Ale možná je to tak dobře. Film díky tomu totiž perfekně vrcholí a v divákovi zanechá silnou stopu a hromadu myšlenek. Bravo! 85%.

|| PG-13 || Marvel/Disney || Rozpočet: $200 mil. || USA: $212 161 392 - ČR: 30 296 414 Kč - Celkem: $473 056 931 || 5. Fáze MCU snad nemohla odstartovat hůř. Třetí Ant-Man už od trailerů naznačoval průšvih, výsledek je snad ale ještě zoufalejší. Tahle trilogie sice vždy měla ty nejnižší ambice z MCU, jedničku ale považuju za velmi solidní rodinnou komedii s Paulem Ruddem jen se superhrdinskými prvky. Dvojka už se pokoušela o víc, moc to nedopadlo, pořád se ale na to dalo dívat. Trojka je pro změnu nekoukatelná a neskutečně houpá po scnénáristické stránce. Ani ne po deseti minutách strávený na Zemi se přesouváme do kvantové říše, v níž strávíme zbytek filmu. Fajn, tohle se vědělo předem. Problém je ve vizuálním podání celé říše, která působí extrémně lacině, uměle a ošklivě. Srovnání s rodriguezovým Žraločákem a Lávovkou je na místě, protože přesně takto třetí Ant-Man vypadá, jen s pár dolary navíc. Na druhou stranu ono by se to ještě dalo nějak přežít, kdyby existoval zajímavý a dobře zpracovaný příběh. Místo toho je Quantumania plná hloupých scén, kdy např. Pfeiffer půl filmu zatajuje příchod Kanga, ačkoliv o něm divák dávno ví z trailerů. Když pak na něj dojde, film trochu stoupne, protože Mayers odvádí na nového multizáporáka patřičný výkon. V závěru ho ale sráží fakt, že Ant-Man prostě musí vyhrát, ačkoliv by na něj za normálních okolností neměl, a tak zvítězí za pro Kanga opravdu ponižujících okolností. Ponižující je také krátké cameo Murrayho, který ve filmu je jen proto, že musel, ačkoliv by ho Marvel nejraději vystřihl. Co je úplně nejvíc ponižující je výstup MODOKa. Tohle se prostě nesmělo dostat do výsledného střihu. Ke zbytku ani není co dodat, je tak tuctový a nezáživný (Cassey, Lilly, Douglas, Pfeiffer + nové postavy), že se mi rychle vykouřil z hlavy. Gratuluju Kevine, Quantumania má slušně nakročeno k nejhorší marvelovce všech dob! 45%.

|| TV-14 || Netflix || Rozpočet: N/A || Zlatá sedmdesátá řadím mezi jedny z nejlepších a nejzábavnějších sitkomů všech dob. Takže oznámení pokračování, které se přesune do 90. let a představí nové postavy, ve mě vzbuzovalo znepokojení. Naštěstí jsem si mohl hned po první epizodě oddechnout. Ta totiž představila nové postavy prostřednictvím starých, což přineslo obrovskou dávku nostalgie. Bylo mi jasné, že se Eric, Dona, Kelzo a další dlouho nezdrží (a někteří bohužel jen na jeden díl), ale i tak byla radost je opět vidět. Nové postavy v čele s Leiou pak ale od začátku působily dost průměrně, tedy jako casting jakékoliv jiné netflixovky. Bohužel s dalšími díly se to potvrzovalo víc a víc. Tahle parta je sice fajn, ale nemá na to nést kult Zlatých sedmdesátých. Jenže! Je tu Kitty a Red. Tahle dvojice naštěstí zůstává v celé sérii, krade si veškerý prostor a fórky pro sebe a oba dokazují, že na to pořád mají. Právě díky nim jsou Zlatá devadesátá solidním, nadprůměrným sitkomem, který byl možná zprvu zamýšlen pouze jako experiment zájmu, ale nakonec jsem rád, že vznikne pokračování. Bez Kitty a Reda se však neobejde a nové postavy budou muset přidat na charismatu a komičnosti, aby jej jednou mohli táhnout sami. Držím jim ale palce. Ono totiž kolik dobrých sitkomů dnes vzniká? 75%.

|| TV-14 || Netflix/MGM Television || Rozpočet: N/A || Konečně příjemné překvapení z nabídky Netflixu 2022. Od Wednesday jsem nečekal prakticky nic a nebýt extrémně nadšených ohlasů, úplně by mě to minulo. A to by byla strašná škoda! Wednesday je totiž velice originální, zábavný, nápaditý, skvěle zrežírovaný a napsaný seriál. Na jednu stranu sice kopíruje x populárních prvků ze všerůzných filmů a seriálů, na stranu druhou si to dělá po svém a chce se odlišit. Tim Burton si mimo jiné splnil sen a na seriálu je poznad zkušený tvůrce, byť sám o sobě nepředvede nic převratného a má na kontě daleko víc lepších, typicky "burtonovských" děl. No a pak je tu obzasení. Jenna Ortega se pro roli Wednesday jednoduše narodila a na svých ramenou nese celý seriál. Její výkon je naprosto fenomenální, originální a zábavný, díky čemuž i slabší epizody nespadají někam k průměru, ale stále si udržují úroveň. Zároveň během osmi epizod prochází pozvolným polidštěním osobnosti a každé její malé pousmání na jinak kamenné tváři zahřeje u srdce, což zúročuje hlavně finále. Příběhová stránka pak není sama o sobě nic extra originálního, ale detektivní zápletka s pátráním po mýtickém monstru je velmi nosná a připomíná třeba některé díly Harryho Pottera, kdy díky ní objevujeme okolní svět a nové postavy. Každá epizoda tak má, co nabídnout a seriálu nikdy nedojde dech. Po filmařské stránce je to lahůdka: málo CGI a když už, tak je chytře využito (Věc), hezké kulisy, kostýmy, halloweensko-vánoční atmosféra a precizní kamera a práce se světlem. Za slabší stránku považuji Elfmanovu a Baconovu hudbu, která mě nijak nenadchla, byť do burtonovského díla pasuje. Pak je tu taky poněkud slabší vedlejší obzasení Addamsovi rodiny, kde nebýt známých jmen, vůbec by v příběhu nemuseli být. To však neplatí o Enid, ředitelce, šerifovi a dalších postavách, které nejsou jen pěšáci v příběhu, ale projdou si větším či menším charakterovým vývojem. Wednesday je zkrátka dobře odvedená, poctivá práce, kde se sice na jednu stranu obávám o kvality druhé série, na straně druhé se ale nemůžu dočkat. 95%.

|| R || R. U. Robots || Rozpočet: 450 mil. Kč || USA: $1 374 325 - ČR: 55 552 304 Kč - Celkem: $4 418 699 || Ono to vlastně není tak blbé, jak se někteří pokouší tvrdit. Jen je potřeba snížit svá očekávání, zapomenout na fakt nejdražšího českého filmu a být zvědavý na moderní pojetí klasického domácího hrdiny. To, že Jákl pojal Žižku jako akční středověké drama není nic překvapivého. Zřejmě jen takto mohl hrdinu, co nejvíce přiblížit zahraničnímu publiku. Bohužel Jákl není a nikdy nebude žádný Ritchie (od nějž často okatě čerpal), a tak je výsledek velmi nedopečený a o samotném Žižkovi se toho moc nedozvíme. Na druhou stranu vzhledem k nekonečným historickým dohadům nebylo úplně špatnou volbou zvolit smyšlenou linku se záchranou/únosem nějaké Kateřiny. Bohužel film těchto volných rukou dostatečně nevyužije a neustále se odehrává v českých lesích, na pár hradedech, v malé vesnice a to je vše. Jediným malým připomenutím "vysokorozpočtového" filmu je kraťunký, ale pěkný záběr na středověkou Prahu. Výsledek proto působí ne jako zahraniční produkce, ale stále jako ta tuzemská s hromadou omezených prostředků, na které se ale Žižka nemůže vymlouvat. Ono to totiž vždy jde natočit i jinak. Potěší alespoň zahraniční herecké obsazení, které vlastně nic extra nepředvede, zároveň ale ani nijak neuráží. Foster do role Žižky poměrně pasuje... a takhle bych mohl mluvit i o dalších včetně Caiena, pro nějž šlo (zřejmě) o jednu z posledních rolí. Následně potěší hromada českých herců, s nimiž to, jako prakticky se všemi postavami, úplně dobře nedopadne, ale alespoň připomínají, že jde stále o domácí produkt. Žižka mimo jiné vynahrazuje nedostatek prostředků velkým množstvím brutality, která je ale naštěstí tak akorát na hraně, aby adekvátně zobrazovala krutost středověku. Se samotnými akčními scénami už je to ale horší. Jákl se zde totiž od "akčního" Kájinka příliš neposunul, a tak je vše zle nasnímané, obarvené a sestříhané s hromadou sterilních dronových záběrů. Žižka i Jákl tak dokázali, že peníze nejsou jediný důvod, aby česká kinematografie mohla vzkvétat. Pořád potřebujeme talentované tvůrce, kteří si s jakoukoliv látkou dokážou poradit na peníze nehledě. 60%.

|| PG-13 || Amazon Prime || Rozpočet: N/A || Ron Howard se konečně vrátil k tomu, co mu vždy šlo nejlépe - lidská dramata podle skutečné události na pozadí nějaké tragédie. Vzhledem k tomu, že tragédie thajských fotbalistů z jeskyně je dost čerstvá záležitost, bál jsem se, aby z toho nevylezl jen nějaký hollywoodský kalkul, který se chce za čerstva přiživit. Howardovo jméno však naštěstí mírnilo obavy a výsledkem je mix 33 životů, Everestu a do jisté míry i jeho Rivalů. Tentokrát se však soustřeďujeme převážně na záchranou akci a nic moc víc okolo, což je vlastně dobře. Záchrana 13 fotbalistů je totiž dostatečně nosná a napínavá, aby si s ní celý film vystačil. Ať už tehdy někdo záchranou akci bedlivě sledoval nebo jen četl zprávy, věřím, že tu na něj čeká dost překvapení "jak to vlastně bylo". A je to něco dechberoucího a úzkostlivého. Valná část filmu je, logicky, věnována potápění se zatopenou, nekonečnou jeskyní, kde potapěči často proplouvají trhlinami ne širšími než rozpětí ramen. Vysvobození 13 lidí bez potapěčských zkušeností se proto zdá jako nemožná mise. A právě takto k tomu film přistupuje. Pokud už jste zapomněli, jak to dopadlo, nezjišťujte si to! Trio Mortensen, Farrell a Edgerton ztvárnili své role adekvátně a nijak moc jako jediné herecké hvězdy nevytrhují diváka z pozornosti. Stopáž je sice více než výživná, ovšem máloco by se dalo stříhat. Howard se svými Třinácti životy znovu dokazuje, že má smysl točit tyto polodokumentární příběhy, jelikož stojí za zfilmování a také si uvědomit cenu lidského života bez ohledu na věk, rasu, postavení. 80%.

|| PG-13 || Netflix || Rozpočet: $40 mil. || Co se to stale Riane? Po jedničce Na nože jsem ti tak věřil a ty přijdeš s druhým dílem podobně jako tehdy s osmými Star Wars! Tam, kde nás jednička bleskurychle zavedla do podmanivého postředí jedné vily, uvnitř které se nachází rodinka s vražednými sklony a vždy úchvatná Ana De Armas, ve dvojce se dlouhou hodinku mácháme s nepříliš zajímavými postavami, než se něco začně dít. Skutečně! Půlka filmu se dá poměrně snadno přeskočit (minimálně při dalším zhlédnutí, které si ale dobře rozmyslím) a až od půlky začnou Na nože: Glass Onion (s líným distribučním názvem) připománat ty pravé Rianovy Na nože. Papírově je herecký ansábl v pořádku a jsem rád za roli Edwarda Nortona ve větším filmu. Po herecké stránce je to ale o velkou řadu níž, a to včetně Craiga. Postavy jsou prostě meh (ty camea byly asi stejně zábavné jako kecy o covidu). Mezitím příběh jde tak o dvě řady níž a nebýt poměrně slušného a originálního zvratu, celý film bych prozýval. Druhá půlka je tak naštěstí více než jen koukatelná, věci začnou dávat smysl, zvraty jsou vysvětleny, jen samotný závěr není tím pravým, u kterého bych se okamžitě řekl: "To musím vidět znovu!" Dvojka Na nože připomíná typickou produkci Netflixu, kdy se zase kazí skoro vše, co minule fungovalo. Přitom měl mít Johnson vše pod palcem s bianko šekem. No nevím. Takto se na třetí díl skoro netěším, spíše bojím, a o nějakou detektivní sérii už ani nestojím. 70%.

|| PG-13 || Warner Bros. || Rozpočet: $85 mil. || USA: $151 040 048 - ČR: 14 968 088 Kč - Celkem: $286 040 048 || Baz Luhermann zase pro jednou řádí jako...jako Elvis ve svých nejúspěšnějších letech. Protože to, jak k filmu a vyprávění přistupuje má co nejvíce připomínat Elvisův život a jednou velmi dlouho trvající nespoutanou jízdu, kterou si má divák užít, ať už Elvise poslouchá nebo ne. To, že tedy film kašle na nějaké životopisné rozbory podle šablony je ve výsledku naprosto v pořádku. Elvise Presleyho a jeho příběh totiž zná snad každý, a tak není nutné držet zkrátka, zdali to tak opravdu bylo nebo ne. Luhermann na nás sype jednu zběsilou montáž se šílenou kamerou a naspeedovaným střihem za druhou, díky čemuž přepálená stopáž naštěstí uteče jako nic. Austin Butler se do role napasoval skvěle a přes původní pochybnosti předvedl výkon možná ne hodný Oscara, ale před ostatnímí hereckými představiteli hudebních ikon se stydět nemusí. Paradoxně mi ve starší verzi Elvise přišel snad ještě o chlup lepší. Mezitím Hanks je v roli často k nepoznání oproti svým ikonickým rolím a nemůžu se rozhodnou, jestli je to dobře. Butler ho totiž jednoznačně převezl a krade si veškeré divákovo charisma pro sebe, zatímco Hanks je tu dost slizký, což však jeho role i vyžaduje. Vše je tak vlastně v pořádku. Jsem rád, že po Bohemian Rhapsody, se kterou se roztrhl pytel s adaptacemi hudbních ikon je každý druhý projek originální, vzájemně odlišní, a především kvalitní. Elvis sice možná připomíná mix Rocketmana s Velkým Gatsbym, nicméně oproti oboum je na zcela odlišné úrovni. Na 5* by Elvis musel přidat na osobní lince s Priscilou a občas trochu ubrat na šílenosti a přidat na emocích. Jako hudební smršť songů, z nichž většina nění originál, je to však nezapomenutelná a mimo Luhermanna i neopakovatelná podívaná a jeden z filmů roku. 85%.