.baris.

Tohle je pro mě moc bolavé téma, moc bolavá součást našich dějin. Jan Palach je pro mě hrdinou a jsem schopná hádat se do krve s každým, kdo by se odvážil tvrdit, že jeho čin byl zbytečný. Hořící keř se mi dostal pod kůži jak nejhlouběji to šlo. Nedramatizoval, nepřeháněl, na nic si nehrál, prostě BYL. A někdy je tohle "být" mnohem silnější než všechno vymyšlené. Postavy jsou vykreslené jako normální a skuteční lidé, jakých známe tisíce. Ale kdo z nás by proti něčemu takhle odpornému dokázal bojovat tak, jak to dokázala Palachova rodina s doktorkou Burešovou? Film je doplněn skvělými výkony prakticky všech herců, ale tím nej(ne)uvěřitelnějším - a podle mě životním - výkonem je ten Jaroslavy Pokorné. A mimochodem, díky tvůrcům za epizodu s Janem Zajícem. Ani na něj bychom totiž neměli zapomínat. Škoda jen, že tenhle projekt - ani nevím kvůli čemu - nemohl jet na Oscary. Se vší úctou - všichni předchozí čeští výherci by se mohli jít klouzat.

Na začátek mi dovolte jednu poznámku: Brad Pitt je s narůstajícím věkem nejenom čím dál přitažlivější, ale taky čím dál lepší herec. To by stačilo, ať se nerozplynu. Musím uznat, že jsem od Bábelu příliš nečekala, ale nakonec pro mě byl velice silným zážitkem.. Jedna hloupá klukovina, která odstartuje lavinu událostí, několik úplně cizích lidí, které spojuje to, že jejich životy zásadně ovlivnila jedna jediná věc. Všechny části se mě hodně dotkly, ale z Japonského příběhu na mě zároveň dýchala hrůza a šel mi mráz po zádech, tak šílený a vzdálený svět to pro mě je. Paradoxně mnohem vzdálenější než marocká bída. Nevím, co k tomu víc říct. Bábel mě tak vnitřně rozerval, že jsem ještě dlouho po skončení titulků nebyla schopná slova. Jen jsem plakala.

Je sobota večer. V televizi dávají Stmívání (ne, že bych byla vyloženě jeho odpůrce, ale díky, jednou stačilo), 4. díl Shreka (kam se hrabe na první dva díly) a pořad s Vladimírem Menšíkem (nic proti tomuto velikánovi českého filmu, ale přece jen, sobotní večer si představuji strávený trochu jinak). Říkám si, že se snad raději půjdu učit (což už by bylo skutečně velmi krizové), ale v tom mi zrak padne na Má mě rád, nemá mě rád. Název mě nijak extra nezaujal, ale co už... Zkusím to tedy (v nejhorším skončím usínáním nad tou šílenou bichlí, co se mám do čtrnácti dnů naučit). Přišlo za mnou velmi příjemné sobotní překvapení! Tisíckrát natočené téma, ale tentokrát je to všechno najednou úplně jiné! Milé, nevtíravé a místy velmi vtipné, má to šmrnc a grády! Chválím za úžasný nápad "dvou světů", skvěle vystižené myšlení chlapa a ženské, originálně podané a zabalené v hercích, kteří mi na své role sedli jak... no, sedli mi na ně hodně :). A navíc mě postava Juli velmi zaujala klasickou pravdou, že "být odlišný se neodpouští". Tohle se moc a moc povedlo a já jsem dojatá :).

Totální smršť, veledílo. V tomhle filmu je úplně všechno a k tomu je to naprosto dokonalej uměleckej zážitek.

Člověk by tomu hrozně rád věřil, ale.. takhle to prostě v životě nechodí.. Dvě hvězdičky dávám nikoli proto, že by se mi film vyloženě nelíbil, skoro bych řekla, že tomu bylo naopak (např.polemika o víře a vztah k Bohu pro mě byl příjemným "okořeněním" filmu).. Ale právě pro tu neuvěřitelnost přichází takhle "nízké" hodnocení.. Znám totiž spoustu filmů, jejichž děj by se sotvakdy odehrál a stejně všemu věřím, jenže tentokrát jsem to prostě tvůrcům nesežrala.

Zklamání. Z tohohle tématu se dalo vytěžit mnohem, mnohem víc. Slabý scénář a trapné pokusy o vtip, křečovité jako prase nezachraňují ani kvalitní výkony Polívky s Labudou.

Film od ženy pro ženy. Pozitivní, milé, vtipné aneb 105 minut dokonalé zábavy. Tohle je přesně ten humor, který mám ráda. Poslední dva filmy Alice Nellis (tedy Perfect Days a Revival) mě dokázaly rozesmát a nabily mě energií. Nejdřív jsem se smála, pak plakala smíchy, a nakonec i dojetím. Skvělý výkon .. no, vlastně koho? Chýlková, Kotek, Bydžovská, Kronerová, všichni excelovali, ale koho bych vyzdvihla, tak to je rozhodně Ondřej Sokol, jehož homosexuál byl dokonalý právě tím, že nebyl ani trochu "hetero", ale ani příliš "teplý", takže nepůsobil směšně... A ten růžový svetřík mu vážně seknul dokonale! Když přidáme navrch scénář plný hlodů, dobré vystavění děje a skvělou hudbu Jana Ponocného (alias Circus Ponorka), je to pro mě velmi příjemné překvapení :)..

První dojem po příchodu z kina? Zvláštní. Strašně zvláštní film. Ale jen v tom nejlepším slova smyslu. A když se nad tím zamyslím, druhý takový snad neznám. Začátek ve mně budil dost rozporuplné pocity, skoro jsem si říkala, že nechápu, proč jsem na TOHLE chtěla jít, ale dala jsem filmu ještě šanci a on ji využil. A to takovým způsobem, že jsem zhruba po půl hodině úplně zapomněla na popcorn, který jsem si položila na prázdnou sedačku vedle sebe. Křídla Vánoc jsou tak... lidská, ano, to je to slovo.. Tak přesně vystihují pocity (bez)naděje, které velmi důvěrně znám, až mě z toho mrazí... A právě tím mě zaujaly. Na nic si nehrají, prostě jsou. Z kina jsem odcházela s úsměvem, nadějí a řekněme takovým vnitřním klidem. Ponechme stranou, (MENŠÍ SPOILER) jestli člověk věří na zázraky, anděly, v Boha či jiné "nadpřirozeno". Tenhle film prostě má svoji hloubku, ať už člověk v něco věří nebo ne.. (KONEC MENŠÍHO SPOILERU :) )... Asi každý se v něm totiž najdeme. I když ne každý si to přizná.

Jeden den je moje srdeční záležitost. Nejen díky mému oblíbenému Jimu Sturgessovi (ach <3!), nejen díky skvělé Anne Hathaway, nejen díky tomu, že jsem se v tom dost našla a nejen díky tomu, že mě ten příběh vždycky zas a znova dojme. I když tohle by samo o sobě stačilo, tenhle film je mojí srdeční záležitostí hlavně proto, jak zvláštně hřejivej pocit mám, když na něj koukám. No, a pak je tu teda ještě zase ten Jim, že jo, to nesmim zapomenout zmínit. Ten asi i kdyby hrál Hitlera, tak se mi bude líbit. :D P.S.: Konec mě nenaštval, naopak, mně se líbil! Dobře to udělali! A překrásná hudba a dobrej humor a můj milovanej Edinburgh a "I love you, I just don't like you anymore..."

Nádherný, nádherný film, a to jak vizuálně, tak myšlenkově, s - jako vždy - vynikajícím Tomem Hanksem, a Jimem Sturgessem, který by vypadal dobře snad i zavázaný v pytli od brambor :-)..