Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (3 589)

plakát

Tým zabijáků (2019) 

Hodně přímočaré a doslovné zpracování poměrně známého skutečného příběhu, který před lety šokoval veřejnost. Technicky hodně béčkové - digitální obrněná vozidla pobavila, ale těch pár přestřelek je vcelku ok. Atmosféra sice postupně houstne, ale postavy jsou natolik černobílé, že divák dopředu ví, jak to dopadne. Nat Wolff bojující především sám se sebou výborný, Alexander Skarsgard v roli velícího důstojníka taktéž. Psychologicky mi to přišlo ale dost mělké.

plakát

Toy Story 4: Příběh hraček (2019) 

Toy Story, narozdíl od Nema, nebyl nikdy moje srdcovka, ale je to fajn trilogie s pěkným zakončením. A teď čumím jako puk, že je nějaká čtyřka - dočista jsem na ni totiž zapomněl. A moje obavy se potvrdily. I navzdory krásné animaci a mnoha fakt dobrým gagům a zajímavým nápadům je to už docela nastavovaná kaše, která navíc svým vyzněním zásadně mění jednu z hlavních postav v přesný opak toho, na čem její charakter a potažmo celá původní trilogie stavěla. A to je imo ze strany tvůrců na jednu stranu dost odvážný a kontroverzní krok, ale taky zároveň zajímavá "lidé se mění" pointa. Pointa, která existenci jinak trochu nadbytečné čtyřky vlastně docela obstojně obhájí, byť rozumím, že každému po chuti nebude.

plakát

Poslední hovor (2019) 

NO TY VOLE! Tohle mi teda naprosto nečekaně odjebalo dekel, if you excuse my french, až na Saturn. Jednoduchý a všední námět: suicidal týpek volá na linku důvěry, ale sekne se a spojí se s naprosto cizím člověkem, který se mu přesto snaží pomoci. Už jen tohle samo o sobě naznačuje potenciálně emotivní film. Mind-blowing část ale je, že je to celé nejenže natočené na jeden jediný záběr (reálně, bez skrytých střihů), ale ty záběry jsou dokonce dva a skrze rozpůlenou obrazovku divák sleduje obě strany v reálném čase. Dva, více než 70 minut dlouhé úseky, kde není prostor pro chybu - ani v režii, kameře, ani v herectví. A oni to dali. Naprosto neznámí herci to dali. A jedou. Jedou na dřeň, kamera okolo nich neúprosně krouží a emoce nestříkají z obrazovky na diváka, ale divák tam s nimi skutečně je. A neskutečným způsobem to graduje. Některé momenty napříč filmem sice trochu šustí papírem a ke konci je ta emocialní reakce možná trochu moc (na druhou stranu, já su taky cíťa, takže mi nepřijde nutně nereálná), ovšem to jsou drobnosti, které milerád odpustím. Tohle je tak unikátní kus filmařiny, že to jinak ani nelze a navíc to, alespoň u mě, rozpumpovalo adrenalin intenzivněji, než lecjaký thriller. A ta unikátně intimní one-shot forma na tom má velký podíl. Dobrý článek o natáčení zde. Podobně laděný film a taky imo velmi nedoceněný zde.

plakát

Válka zítřka (2021) 

Pomalejší úvod výborný. Dobře načrtnuté vztahy, tajemno a skvělé budované napětí, které vrcholí lahůdkovými akčními sekvencemi. Je to hodně digitální, ale obrazově moc pěkné a vypadá to překvapivě draze. Dějově je to takový mix motivů z jiných známých sci-fi a mnohé scény mi přišly skoro až povědomé. Po napínavém úvodu, který šikovně udržoval diváka v očekávání, to trochu spadlo do takové té zábavné blockbusterové klasiky. S parádně dravými emzáky, nutno dodat.

plakát

Zázraky vesmíru (2011) (seriál) 

Docela tu rozumím i těm negativním komentářům. Obsahově je to skutečně občas docela slabé a nekonkrétní, profesor Brian Cox je tu takový filozof amatér, co se prochází po všemožných tematických koutech planety Země, fascinován úplně vším. Brian má ale taky jednu nespornou výhodu: umí tuhle náladu dokonale přenést na diváka. Třeba už jen tím, jak expresivně vyslovuje slovo "stars." Poslouchat jeho téměř až poeticky laděné přednášky o životě, vesmíru a vůbec, často vizuálně podpořené trochu absurdně vším, co má Brian na svých cestách po ruce, mají, alespoň na mě, slušný terapeutický efekt.

plakát

Poslední nás zachrání (2015) 

Od parodie na klasické slashery jsem čekal ledacos, ale rozhodně ne komedii, která je nejenže vtipná a místy fakt zábavně meta, ale vlastně i překvapivě inteligentní. Čekal jsem přepálené scream queens, ale zápletka ohledně srovnávání se se smrtí naopak postavy příjemně polidšťuje a dává jim určitou hloubku. Kdo chce a čeká horor, tak asi potěšený úplně nebude, ale jako taková lehká letní komedie odkazující a zlehka parodující staré klasiky to na mě, navzdory hodnocení, zafungovalo velmi dobře. Vizuálně to vypadá pěkně, obrazově je to hravé a i ten přístupnější rating tomu vlastně ve finále celkem sluší.

plakát

Navěky (2021) 

Evropa ve válce, fronta kdesi u Salzburgu a polo-opuštěná maďarsko-ukrajinská vesnice v týlu, která už ani nikoho nezajímá. Úpadek civilizace, ztráta morálky, chaos. Sled dekadentních obrazů a podivně zvrácených scén, které diváka dokonale znechutí, ale zároveň toho konkrétně příliš neřeknou. Odstrašující efekt patrný, varování čitelné, ale můj šálek čaje to asi úplně není.

plakát

Toman (2018) 

Film důležitý zejména obsahově a jsem rád, že jsem ho mohl vidět. Na druhou stranu bych si dokázal představit i záživnější provedení, než tohle mozaikovité vyprávění o mnoha postavách, ve kterém a ve kterých se dost špatně orientuje a které dlouho nikam moc nevede. Ta filmovost tomu dost chybí, drajv to nabere až ke konci. Tam, kde se naplno ukazuje, jak temné období, po krátkém poválečném oddychu, má pro český stát na desítky let nastat.

plakát

The Boy Behind the Door (2020) 

Žádné zbytečné okecávání, film přejde po pár úvodních minutách rovnou do akce a je to slušný napínák. S jedním ale: nevím sice, jak běžně uvažuje zhruba 10-letý americký fakan, ale myslím si, že úplně každého hned instinktivně napadne, že úkolem číslo jedna, když už teda popřu zákony fyziky a skolim protivníka nějakým zázrakem k zemi, je vždycky záhodno jej i v první řadě odzbrojit (osobně bych mu ještě preventivně vrazil kudlu do krku, ale tak budiž no). Ta kvanta sebevražedných nelogičností docela kazí celkový dojem z jinak velice slušného thrilleru.

plakát

Rubikon (2022) 

Po formální stránce bych neměl moc výhrad. Kvalitní vizuál i ozvučení a že mám rád sci-fi béčka, tak mi vůbec nevadí úsporné kulisy. Ale po stránce scénáře to nedává divákovi absolutně žádný důvod, proč by měl vzít Rubikon na milost. Nemá to vůbec žádný drajv. Není tam žádné tajemno, žádné napětí a ještě k tomu jsou ústřední postavy krajně nesympatické a pro mě osobně i co do motivací nečitelné. Nevyvolalo to ve mně vůbec nic, žádné emoce. Na George Blagdena (Athelstan z Vikings) jsem se docela těšil, ale ten tady nemá v podstatě pořádně co hrát.

Časové pásmo bylo změněno