Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (3 567)

plakát

Mapa dokonalých maličkostí (2021) 

Velmi neokoukaným a originálním způsobem pojaté téma časové smyčky, v naprosto perfektní atmosféře ala Life is Strange. Chytla mě zápletka, zamiloval jsem si hlavní dvojici, okamžitě jsem si oblíbil celý ten vypiplaný, ale nepřeplácaný audiovizuál. Tohle se mi trefilo do vkusu naprosto.

plakát

Nedotknutelní (2017) 

Backlash, co tenhle film po své premiéře schytal byl úplně neuvěřitelný a i když chápu, že původní film je modla a sám ho mám rád, ani remake nedělá nic špatně. Je vtipný, milý, okouzlující a decentně dojemný úplně stejně jako originál. Rád jsem si ten příběh po letech zase připomněl.

plakát

Psycho (1960) 

Překvapivě více krimi než horor. Nějakým zázrakem jsem to neměl vyspoilerované, takže to na mě fungovalo i po stránce příběhu. Dějově je to film přehledný, vcelku zábavný a asi chápu, proč je tak kultovní, ale dneska nemá pro běžného diváka, kromě hezké černobílé estetiky a hereckých výkonů, moc co nabídnout. Je to prostě fest staré.

plakát

Tajemná řeka (2003) 

Nikterak překombinovaná, ale kvalitně natočená mystery krimoška ze staré školy, plná hereckých hvězd a skvělých výkonů. Díky jednomu hintu, kterého si vyšetřovatelé všimnou až podivuhodně pozdě, se dá pachatel odhadnout poměrně rychle. Přesto je ale celá ta atmosféra nejistoty dostatečně vtahující a stejně tak zajímavé i samotné postavy.

plakát

Nadpřirozená moc (2023) 

Není to dokument, jenž by člověka, který ruskou full-scale invazi na Ukrajinu sleduje od samotného počátku, v něčem vyloženě překvapil. Ale je to dokument, který je svižně a atraktivně sestříhaný a zároveň shrnuje vše potřebné. První část hodně rekapituluje věci více či méně známé, ale pro pochopení ukrajinského ducha skrze historické souvislosti to naprosto stačí. Vypíchnul bych tu akorát onen paradox, kdy na jednu stranu Rusové zarytě lžou o tom, jak Ukrajina neměla o diplomatické rozhovory zájem a jakákoli jednání odmítala, zatímco doma byl naopak Zelenskyj často terčem kritiky za to, jak leze Kremlu servilně do zadku tím, jak se neustále snaží o nějakou dohodu a vyzývá k setkáním. Prostřední část věnující se prvním dnům invaze se mi zdála jako zdaleka nejlepší, neb je plná výživných a dosud neviděných materiálů z Kyjeva a okolí prezidenta, včetně unikátního a dost bezprostředního rozhovoru pořízeného jen pár hodin po vypuknutí. Úvodní hodiny války působí svým plíživým pocitem blížící se noční můry, která nemůže dopadnout dobře, skutečně hororovým dojmem. Poslední třetina ale na můj vkus až moc často ukazuje, že se jedná o dokument primárně směřovaný americkému publiku. Ač je plný všemožných pravd a postřehů na téma demokracie a boje za svobodu, ke konci už patos až moc dominuje nad informační složkou a působí to rušivě. A to i proto, že tu není ani explicitně potřeba, neb za Ukrajince beztak hovoří samotné činy.

plakát

Den po konci světa (2014) 

Super námět, Italia Ricci na koukání vyloženě magnifique, má to pár fajn thrillerových momentů, ale je to za prvé hodně podfinancované, což by mi až tak nevadilo, ale ten do prázdna vyšumivší scénář, který je navíc i v rámci žánru celkem nablblý, už celkem jo.

plakát

Kuciak: Vražda novináře (2022) 

I když o tom má divák ledacos načteno, vidět to na vlastní oči na záběrech v dokumentu je prostě síla. A síla je to o větší, když si divák uvědomí, jak krátkou paměť Slováci při posledních volbách měli. A že si opět do čela zvolili onu přidrzlou typicky devadesátkovou mafii, která nelení a od první chvíle, zcela bez skrupulí a bezprecedentním tempem pracuje na rozkladu právního státu, uchvácení všech institucí v zemi a zajištění beztrestnosti vlastních lidí. Zase jsem o něco vděčnější za to, co tu v Česku máme a co jsme si zvolili. A do dalších voleb nezbývá než doufat, že příklad Slovenska pro nás bude dostatečným odstrašujícím případem.

plakát

Barbie (2023) 

Je to barevné, místy celkem vtipné, dost často to naráží na různá společenská témata, občas to prostě dělá reklamu a ve filmu se (asi) mihnou všechny možné i nemožné panenky, které pochopitelně neznám a tak plně nedokážu ocenit všechny ty odkazy a narážky, ale že bych se při sledování nějak výjimečně bavil nebo mi film něco nového předal, to říct nemůžu.

plakát

Leden (2022) 

Čekal jsem asi trochu něco jiného, ale je teda pravda, že atmosféra celé té šedivé sovětské beznaděje a touha po lepším životě je tu zachycena velice dobře a civilně. V současné době, kdy Rusko oživuje své imperialistické ambice a opět si brousí zuby na své sousedy, se divák chtě nechtě na tyhle filmy dívá i jinak než jen jako na (ne)dávnou historii. Je to hodně pomalé, indiečkové, artové, ale ne vždycky úplně v tom dobrém. Je to sice hodně realistické, ale nemá to moc sympatické postavy a, i když má k tomu film párkrát slušně nakročeno, tak ani děj, který by vyvolal silnější emoce, což je z hlediska tak zajímavého období a neokoukaného prostředí celkem škoda.

plakát

Tenkrát v Mexiku (2003) 

K mému překvapení fakt bída. Rodriquez se pokusil přetvořit jednoduchou stylizovanou akční vypalovačku ve stále stylizované, ale komplexnější slow-burn krimi drama. Odvyprávěné je to ale chaoticky, sestříhané nepřehledně, El Mariachi hraje místy až druhé housle a moc velká zábava to prostě není.