Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (3 574)

plakát

Marťanské lodě (2021) 

Ten lehce artový, ale hodně příjemně indie feel protkaný celým filmem mě na tom hodně bavil. Je to čistá pocitovka, tvořená prostředím, barvami, překvapivě i příjemnou hudbou a kamerou s citem pro detail. S parádní Eliškou Křenkovou, která je pro takovouhle citlivou romanci jako stvořená. Příběhově je to spíše taková psychologická terapie (na motivy skutečného příběhu), než-li plnohodnotný film, ale svou neurčitou mírnou zlověstností diváka po celou dobu dost napíná. I přes jednoduchost scénáře to na mě zapůsobilo, možná právě tou civilní všedností. Jedinou technickou výtku bych směřoval k fest tragickému ozvučení dialogů. To už je skutečně nepochopitelný trademark českých filmů.

plakát

Tau (2018) 

Jestli něco Netflix svého času uměl, tak to byla tahle malá, úsporná, ale vizuálně hezky esteticky vypadající sci-fíčka. Tau sice nepatří mezi ty nejlepší kousky a co scénáře ani zdaleka nevyužívá potenciálu námětu, ale film zpracovává mou oblíbenou tématiku a AI s charismatickým hlasem Garyho Oldmana rozhodně není k zahození, stejně jako vždy parádní hudba Beara McCrearyho.

plakát

iNumber Number: Zlato z Johannesburku (2023) 

Jednička byla levná, vtipná a syrová a od dvojky jsem neměl s ohledem na černé hodnocení velká očekávání, ale zároveň, vzhledem k tomu, že ČSFD je poslední roky dost nechutnou baštou rasismu, jsem ho bral poněkud s rezervou. A yeah, není to tak špatné, i když ani vyloženě nějak extra dobré. Dvojka je především jiná. Víc šílená, víc barevná (bez dvojsmyslu), ale taky svým dobráckým příběhem víc divácky přístupná a méně násilná. Prostě víc Netflix. Odvyprávěné je to celkem nepřehledně, ale ta jihoafrická výstřednost, atmosféra Johannesburgu a divný smysl pro humor mě na tom celkem bavil. A taky ta digitální nasteroidovaná hyena tvle. :D

plakát

iNumber (2013) 

Je to levné, yeah, a ta shaky cam snažící se zakrýt lacinější akci byla občas taky over the top, ale nakonec to bylo celkem chytlavé. Dvojice policajtů, co se zaplete se skupinou polodebilních gangsterů a postupně se dostává do čím dál tím větších sraček. Přesně takhle přímočará ta zápletka je. Místy je to napínavé, místy docela vtipné a to zaplivané prostředí jihoafrických slumů a všudypřítomná korupce tomu dodávají potřebnou šťávu.

plakát

Tajná invaze (2023) (seriál) 

Má to náznaky atmosféry, vcelku fajn temnější vizuál, hudebně skvělý opening (vizuálně ten AI odpad ale fakt ne), hromadu skvělých herců a tak celkově se mi to přízemnější pojetí dost zamlouvá... ale proč je to proboha tak strašně unavené? Jako by to nikoho ani pořádně nebavilo. Od hlavního hrdiny, přes vedlejší postavy, až po záporáka. Kurňa, vždyť i ta jindy silně expresivní a živelná Emilia Clarke tu nemá co hrát a její studenej čumák není ani drsnej, ani sympatickej, ani tragickej, ale prostě... nijakej. Zápletka okolo skrullů není úplně marná a trochu si dělá srandu ze všech těch ještěřanských konspiraček, ale nestihne se ani pořádně rozjet a je hned konec. Pár odkazů na současnou geopolitickou situaci potěší, stejně jako nečekaný kopanec do Slovenska. Jinak ale slabší nevýrazný průměr.

plakát

Life in Outer Space (2022) 

Na Netflixu je to uvedeno jako dvojice (2x52m) samostatných dokumentů s podtituly "The Solar System" a "Exoplanets" a je to dobré sledovat v tomto pořadí. Jinak je to ale celkem basic dokument s nepříliš hezkými animacemi, který nemá ani vizuálně a ani obsahově oproti dražším BBC bratříčkům, až na pár momentů jako názorné ukázky, jak se za pomocí spektrografu hledají a analyzují vzdálené earth-like exoplanety, moc co nabídnout.

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Svěží závan starého dobrého MCU. Krásné a kreativní vizuály, nadupaný soundtrack, hodně akce, všudypřítomný humor a především - má to duši. Občas to působí až moc nesourodě, zejména až nečekaně smutně tragický Rocketův origin, který tím jak tne do živého, jasně nade vším vyčnívá. Zároveň se ale díky tomu lehko zařadí mezi nejsilnější momenty celé trilogie.

plakát

Blackout (2021) (seriál) 

Až na trochu zbytečnou linku se ztracenými dětmi hodně solidní politicko-katastrofický thriller, který se otírá o atraktivní téma případného celoevropského blackoutu a jeho dopadů. Nesmyslů tam je celkem dost a to i poměrně elementárních, ale má to fajn atmosféru, neokoukané prostředí evropských měst a institucí - a to nejen těch německých, dostatek napětí i akce. Z toho tématu by šlo vytřískat asi i víc, obzvlášť pokud by zápletka nabrala globální kontury a nepřítelem by byl někdo jiný, ale i tak je to na šestidílnou sérii slušná výpravná jízda, která má jak začátek, tak především i jasný konec.

plakát

Po životě (2019) (seriál) 

Po první sérii to byl jasný plný počet. Kombinace depky a luxusní kombinace suchého a štiplavě sarkastického humoru, kdy Tony každého na první dobrou nekompromisně stírá, byla dost super. A to i v tom, že i když seriál na první dojem působí jako klasický britcom, tak jím vlastně moc není a ve správných momentech umí rychle dupnout na brzdu. První série navíc předvedla moc hezký dějový oblouk a působila příjemně uzavřeně. Přesto ale byly natočeny další dvě série, které už působí trochu navíc a jen se nimrají dál v tom, co už bylo předtím řečeno. Tony se už nechová tak "agresivně", už to není taková sranda, ale spíš taková melancholie. Přesto si svým feel-good writingem, nesmírně sympatickými postavami, líbivým skoro až romanticky působícím britským maloměstem a jakousi snahou o navození každodenní rutiny After Life drží, i přes bolestivá témata, neskutečně pohodovou a podvědomě civilní atmosféru až do konce. Trochu mě mrzelo, že ve třetí sérii chybí některé oblíbené postavy a obsahově už tomu skutečně zlehka docházel dech, ale finální emocionální horská dráha plná drobných postřehů o životě v podobě finální epizody výsledný dojem vystřelila opět na vrchol.

plakát

Ant-Man a Wasp: Quantumania (2023) 

Marvel Wars. Rozjezd dobrý, vizuály krásně hravé a na detaily bohaté a celé to působí, i přes místy dost brutální vykrádání umělecké estetiky Star Wars, fakt zajímavě. Jenže v půlce jako kdyby došly tvůrcům nápady, přestali z ničeho nic dramaticky rozvíjet jak postavy, tak celý svět a narychlo splácali generické finále s plochým záporákem, který je v podání Jonathana Majorse navíc strašně nudný. Ty scénáře jsou opravdu čím dál tím horší.