JohnCZ

Yea yea, že nemám filmovej vkus jsem slyšel už několikrát. A víte co? Já vám na to seru. Je fakt, že akční scény vypadají hodně levně a působí, jako kdyby byly tvořeny pro nějaké béčko na Netflixu, ale jinak je WW84 esence starosvětské superhrdinské komiksovky, která se více než na vymazlené CGI řežby soustředí na samotné postavy a předávání ušlechtilých, byť naivních myšlenek. Jak mě přeplácaný Birds of Prey zoufale nebavil, tak tohle mi sedlo. Zaokrouhlím nahoru. You can't always get what you want!

Naprosto jednoduše natočená indie komedie o dospívání v křesťanském prostředí, jež je ovšem hodně vtipná a celkově příjemně napsaná tím, jak se trefně, ale překvapivě nekonfliktně strefuje do pokrytectví radikálního křesťanství, které na mladých lidech páchá více škody, než užitku a brání jim v sebepoznání. Natalia Dyer a její kawaii mimika za každou cenu je v téhle roli taky trefou do černého. Stejně jako dobové reálie (CRT monitory, AOL, staré Nokie a samozřejmě absence sociálních sítí) dodávající filmu určitý retro a uvěřitelnější feel.

V dokumentární rovině naprostá pecka, ale v momentech, kdy se neherci snaží něco jakože hrát, tak to působí docela nepřirozeně. Takových chvil ve filmu naštěstí moc není a divák se může nechat unášet parádními záběry panensky čisté přírody a lidí, kteří s ní v souladu žijí.

Barry Pepper je od pohledu strašnej nesympaťák a člověk si na něj musí zvyknout, ale jinak je to skromné, leč parádní survival drama skutečně natočené uprostřed nehostinné kanadské tundry. Jednoduché, docela předvídatelné a až na pár momentů zavánějících americkou limonádou ovšem příjemně syrové a realistické.

Zajímavé, jak pilot u tohohle seriálu nevypovídá o jeho zbytku vůbec nic. Po zhlédnutí úvodního dílu jsem měl pocit, že u tohohle dílka budu trpět, neboť navodil atmosféru naprosto bezduchého béčka, kde vojáci nabíhají do boje neohroženě a se stupidními macho hláškami navrch. To se naštěstí s dalšími díly změnilo a i když se Over There nevyhnul jisté idealizaci, nakonec se tvůrci s patosem a otravnými srdcervoucími příběhy, které často trápí současné válečné seriály, dost mírnili (ani scény z domova mi nevadily a příjemně doplňovaly dění) a posílá vojcly z akce do akce. Opravdu spíše zobrazuje takovou tu každodenní realitu, kdy je to nekonečně courání po poušti celkem vopruz, ale taky se může každou chvíli cokoli posrat a vyhodit tě může random do vzduchu i malé dítě. Over There umí být v jednu chvíli veselý a v zápětí na to dost mrazivý. Výborně profiluje postavy a zbytečně s nimi nezametá. Akcí se taky nešetří a je rychlá a intenzivní, ale je nutno mít na mysli, že je to 15 let starý televizní seriál (který není od HBO, jak tu někteří nepochopitelně tvrdí, ale od FX) a obsahuje relikty tehdejší doby. Od lacině roztěkané klipovité kamery snažící se zamaskovat absenci krve a efektů v přestřelkách obecně, až po celkově levnou produkci, kde je hodně vidět, že to kluci natáčeli kdesi v kalifornské poušti. Ten Irák z toho bohužel zas až tak cítit není a po stránce výpravy to citelně pokulhává. Rozhodně je dobré od toho nečekat drahý seriál typu Band of Brothers nebo Generation Kill, ale co seriálu chybí v budgetu a vizuální rovině, to vyvažuje sympatickým přístupem k divákovi. Líbily se mi i závěrečné titulky s fajn songem na pozadí.

V nedávné době jsem viděl ještě jeden podobný seriál o cestě na Mars. The First navzdory modrému hodnocení se mnou totálně zamával. Ačkoli se seriál, podobně jako Away, více zaměřoval na pocity a vztahy, každá scéna měla svoje místo a každá epizoda své pointy. Tehdy jsem seriál označil za Tenkou červenou linii ve vesmíru a že je tenhle seriál uměleckým zjevením, za tím si i nadále stojím. Od Away jsem neměl přehnaná očekávání, ale doufal jsem, že i tentokrát se bude jednat o příjemné překvapení. Žel bohu, překvapení se nekoná. Away totiž v dramatizaci občas absurdně přestřeluje a místo realistického vykreslení vztahů a pocitů lidí na pozadí zlomové události kosmonautiky, jsem dostal spíše ubrečenou hollywoodskou limonádu. A vlastně ani tu limonádu ne, protože Away je při delším sledováním totálně vyčerpávající záležitost, kde bych počet pozitivních momentů spočítal na prstech jedné ruky (nešikovného dřevorubce). Nevím, jaká bývá nálada při reálných letech do vesmíru, ale předpokládám, že navzdory šílenému tlaku nebude ani zdaleka tak nesnesitelná, jako tady. Naopak technických detailů ohledně mise se divák dozví minimum (a i to málo je tam zjevně blbě). Vlastně ani nebylo po celou dobu pořádně vidět, co posádka na lodi mimo řešení osobních problémů (a vody) dělá. Pěkné finále celkovou pachuť po celé té depresivní náloži příliš nezachraňuje a je to vlastně dost škoda, protože když pominu podivný scénář, tak mi obsazením posádka dost sedla a řada dílčích osobních příběhů mě zaujala a bavila. Jen se to nějak nezvládlo celé ukočírovat a sladit v uvěřitelný a méně nepříjemný celek. Místo dobrého pocitu odcházím od sledování přežvejkaný a vyflusnutý.

Více než jako plnohodnotný film to na mě působilo jako epizoda Black Mirror. Super áčkový vizuál a řada zajímavých nápadů, ale jako samostatný film je to podivně neuspořádané tím, jak to nevyrovnaně mixuje dvě naprosto odlišné dějové linie a nedokáže si udržet stabilní tempo. Herecky je to obsazené příjemně a Clooneyho postarší psí kukuč dokáže vyvolat kýžené emoce, ale zato jeho režie je fest nevýrazná.

Chytře se tvářící film, který ale chytrý není. Film obsahující dost nesmyslů a čistě blockbusterově fungujících scén, ale není to blockbuster. Film artově nasnímaný, ale není to art. A i ta jedna akční scéna jako kdyby tam byla navíc. Ad Astra hrozně pěkně vypadá, obrazem i zvukem tvůrci kouzlí lahůdkovou atmosféru vesmírných dálav, ale chybí ji nosnější scénář. Po celou dobu sledování jsem měl navíc pocit, že film neví, čím chce být. Ve finále tak plně neuspokojí ani popcornové geeky, ani milovníky uměleckých dramat.

Se Stargate jsem vyrůstal, se Supernatural dospěl. Patnáct let je zatraceně dlouhá doba na jeden seriál. A i když ten core příběhový Supernatural skončil na konci 5. série a poté se jelo 10 let na volnoběh, byly to postavy, malé příběhy a celková rodinná atmosféra linoucí se celým seriálem, co mě u Supernatural udrželo až do konce. A i když to mnohdy drhlo, vykrádalo sebe sama a v poslední i sérii už ani pořádně nectilo lore a nastavenou původní logiku svého fikčního světa, měl Supernatural až do konce to něco, co má jen málokterý seriál. To něco, k čemu jsem se každým rokem s chutí vracel a nechtěl, aby to někdy skončilo. Po finální sérii nicméně musím uznat, že již bylo načase, protože na ní bylo poprvé skutečně cítit, že už tvůrci neví, co dál vyprávět a zatímco epizodické zápletky i přes svou repetitivnost byly díky tvůrčímu týmu stále svěží, mytologii již jednoduše nebylo kam dál vést. Finální zbytečně doslovný a emoce ždímající epilog v podobě epizody "Carry On" snáším jen hodně rozpačitě. Za mě ten pravý Supernatural skončil o díl dřív - přesně tam, kde měl.

Úplně ukázková hollywoodská romantika. Nenáročná, decentní, příjemně obsazená, ale taky co do scénáře nepříliš ambiciózní. Nejvíce to bylo znát v závěrečné dvacetiminutovce, která po všech těch útrapách nepůsobila až tak uspokojivě, jak by asi mohla.