Nutrička

Vím, že kdysi když jsem byla mladší, se mi to moc líbilo, ale asi jsem to teď přecenila. Jo, docela jsem se bavila, ale ty postavy... Herkules je nebetyčně tupý, ta fialová slečna zas od první minuty nehorázně nesympatická a Hádovi poskoci... no tak ti mi lezli na nervy přímo neuvěřitelně. Hádes sám je ale naopak nejlepší postava filmu, jeho nervní výbuchy vzteku a hořící paruka jsou výborné. A dobrý byl i boj s tím drakem na začátku, i když mi trochu vadil rozdíl mezi počítačovým drakem a kresleným zbytkem.

Na konci těžká melancholie z konce Darii. Ale přestat by se mělo v tom nejlepším že?

Počínaje tímhle filmem (a dvěma posledními díly čtvrté série) dostává Daria (poslední série i druhý film) nový rozměr. Už to není jen ten úžasně sarkastický seriál jako na začátku, teď se začínají řešit vážnější problémy. Postavy se mění, stárnou. Otázkou je, jestli přeladění seriálu na trochu vážnější notu je to pravé ořechové. Někomu to možná nemusí sedět. Já jsem to i docela uvítala. Seriál neztrácí na vtipnosti (i když některé díly jsou spíše vážnější), ale posouvá se dál. Už jsem byla s postavami natolik sžitá, že mně jejich trápení zajímalo určitě víc, než kdyby v tomhle stylu seriál začínal (ale i kdyby tak začínal, věřím tomu, že bych si ho přesto zamilovala).

Pokaždé se fakt válím smíchy. A Ptakopysk Perry je prostě frajer! :D

V některých scénách jsem si nemohla nevzpomenout na Stepford (a nebyla ta pouze přítomnost Glenn Close, co mi Stepfordské paničky připomnělo). Až se divím, že při správné atmosféře a příběhu může být normálnost absurdní a skoro děsivá. Komedií bych Chumscrubber asi nenazvala, přesto se našlo pár humorných situací. A že je ten humor fakt docela černý...

Konec mi přišel nějak nedotáhnutý. Celý film byl vlastně tak nějak... urychlený a o ničem. Christensen byl v hlavní roli tak nesymaptický, že jsem si hned po pár prvních minutách přála, aby mu Samuel L. Jackson tím svým šikovným elektrickým bičem urychleně dal co proto. Skončil u mě odepsaný, hoch. A co se dělá v případě, že hlavní hrdina nezaujme? Soustředí se na jiného hrdinu. Proč jen se nedalo víc prostoru mnohem zajímavější a charismětičtější postavě, kterou si zahrál Jamie Bell?

Dr. Horrible si mě získal od první vteřiny. Písničky jsou úžasně chytlavé, celou dobu jsem si pobrukovala. Tady jde vidět, že se dá natočit něco originálního, i když základní zápletka je vlastně celkem prostá. Dr. Horrible je i přes svou zlotřilost sympaťákem na první pohled a nejde jinak než mu celou dobu fandit. Captain Hammer je zase dokonale zparodovaný kladný superhrdina, který oslňuje už jen svým zářným zjevem. Moje největší nadšení si ale získali ti tři absurdní zpívající koňáci. První scénu s nimi jsem si musela pustit znovu, protože poprvé jsem ji nemohla pořádně vnímat, jak jsem se smála. Signed Nutrička :)

Tak jsem někde slyšela, že prý je to fanouškovský počit. Vypadá to na to...

Ne každému sedne britský humor. Já ho zbožňuju, proto si dovolím říct... co říct, rovnou zvolat: GENIÁLNÍ! Už od první minuty jsem byla nadšená. Rychlý spád, pravý britský humor, originální zápletka a sympatičtí herci. Pegga a Frosta mám film od filmu radši, ale krom nich mě nadchla taky přítomnost jiných osob, které zazářily i ve svých drobnějších rolích - například zastoupení herců z Black Books v podobě mnou zbožňovaného Billa Baileyho (dokonce tuplovaně), čističe (Kevin Eldon) a Franiny bývalé spolužačky (Olivia Colman). Takže, jestli se mi film líbil? "Jarp..."

Skvělý film s celou plejádou výborných herců. Smutně veselý, tak trochu jako Chaplinovy osudy. Moc se mi líbily scény ze života natočené stejným komickým stylem jako ty známé krátké černobílé filmy, které i po tolika letech stále baví a okouzlují.