blackJag

Podle popisu děje na zadní straně dvd si člověk řekne, že půjde o průměrnou romantickou komedii (jakých je kvanta a v jakých McConaughey i Beckinsaleová nejedenkrát exhibovali) a přední strana obalu ho v tom skutečně utvrdí. Ale chyba lávky, film je totiž dramatem o liliputech, malých lidech s vývojovou vadou, kteří musí fungovat mezi lidmi normálního vzrůstu a přitom vycházet i s "těmi" ze své komunity. Jednoho z nich, Rolfa, hraje překvapivě Gary Oldman (vůbec ne špatný výkon) a ve snímku je bratrem McConaugheyho postavy, která jako jediná z rodiny narostla normálně a teď s obavami sleduje, jak se snoubenka v podání Kate Beckinsaleové těší z čerstvého těhotenství, protože ví, že genetika je neúprosná... Když člověk odhlédne od toho, že distributor tohoto filmu u nás (společnost Intersonic) velice podle (přitom z hlediska marketingu chytře) vytvořila kolem děje matoucí auru, aby mu zajistila alespoň nějaký ohlas, dá se na toto dílo nahlížet jako na něco s velmi zajímavým námětem. Něčím, s čím se člověk normálně nesetká a ani to nevyhledává. Aby z takového neobvyklého námětu vzešel také dobrý film, musel by být postaven na pevných základech dobrého scénáře a to není. Všechno tady působí vykonstruovaně, značným způsobem nepravděpodobně (film vyvolává dojem, že lidé malého vzrůstu mají sice zdravotní komplikace, jinak jsou ale hrozně neodolatelní) a za vším tím ještě vykukuje neupřímný kalkul. Je sice hezké, že tvůrci orodují za všeobjímající snášenlivost bez předsudků, jak toho ale chtěli dosáhnou klouzáním po povrchu, to je mi vážně záhada. II Scénář: Bill Weiner. 40%

Režisér Jeffrey Nachmanoff je současně spoluautorem námětu (společně s komikem Stevem Martinem) a napsal k filmu i scénář. A práce to není úplně marná, přesto šlo mnohé vyřešit s větším citem pro napětí. Pearce a Cheadle své role zvládají se samozřejmostí sobě vlastní, v tomto směru těžko něco vytýkat. Ani pomalejší tempo nebo prakticky absence akčnějších scén nevadí, co ale mohl snímek lépe rozvést, tak určitě naznačenou nejednoznačnost postavy Samira. Také karty mohli tvůrci na stůl vyložit o něco později a déle tím tak diváka držet v šachu, protože v použité posloupnosti se každý zorientuje velmi rychle a úplné vyústění filmu poměrně snadno odhadne. Hudba: Mark Kilian. 65%

"TRPĚLIVOST MLADÝ HULIČI, TRPĚLIVOST" Black a Gass si společně napsali a s režisérem Liamem Lynchem i vyprodukovali tento úleťácký rockový muzikál, točícího se kolem hudebního seskupení Tenacious D (Black a Gass jsou výhradní členové), kteří se svou první deskou vyrukovali již v roce 2001. A tušíte správně, že pro oblíbené slovíčko FUCK (nebo jeho obměnu) se tady nepůjde daleko a o šílené nápady nebude nouze. A taky že ne. Black je ve své klasické maniakální formě k nezastavení, v čemž ho kolega z kapely nezapomíná vydatně podporovat. Ve vedlejších rolích exceluje Tim Robbins jako zkriplený cizinec s podezřele ruským přízvukem nebo Stiller co by konspiračně vyladěný majitel kytarového centra. Nesmím ale zapomenout ani na Davida Grohla (bývalý bubeník Nirvany, vedoucí osobnost Foo Fighters) v roli vilného Satana nebo Johna C. Reillyho jako pohoubičková halucinace Sasquatch, kteří jsou zmaskováni opravdu k nepoznání. Soundtrack k film se bez nálepky EXPLICIT LYRICS samozřejmě neobešel :-) 80%

"JE JICH VÍC. A MAJÍ LEPŠÍ VÝZBROJ. ALE MY JSME CHYTŘEJŠÍ." Tuna podobně přitroublých obratů a prohlášení dávají tušit velmi špatný scénář a ten je také společně s přehrávajícími hereckými turisty hlavním kamenem úrazu této céčkové filipínské vykrádačky ikonických sci-fi milníků, jako jsou Vetřelci nebo Star Wars. "BITVA TRVALA DLOUHO, ALE JSME TU PODLE INSTRUKCÍ" Ano, ještě nekřesťanská délka, dělají z tohoto dílka téměř můčící prostředek, přitom výraznější sestřih o nějakých 30 minut mohl z filmu udělat daleko snesitelnější záležitost, protože ač jsou triky spíš úsměvné a hodící se lepé jako filmečky do nějaké levnější pc strategie, pořád jde o sympatickou snahu, kterou tvůrci dokázali podpořit i mírnou výpravou (už od pohledu plastové zbraně s legračním pouťovým zvukem přeskakujícího setrvačníku nebo bakelitové chrániče jako součást brnění jednotek) a alespoň snahou při výběru exteriérů (to jsou i jiné hovada, které zvládnou natočit film v jedné cimře). Co si má člověk myslet o vykutáleném českém překladu názvu, už nechám na každém z vás, s filmovými hity, potažmo principielní proměnou aut v roboty však nemá nic společného. Kdyby se film jmenoval Robot Jox 2- Zápas robotů po 20. letech, dávalo by to lepší smysl :-) Na závěr ještě jedna úderná hláška hlavního hrdiny před detonací velitelského stanu vetřelčích invazivců: "ZŮSTALI JSTE TU MOC DLOUHO. JE ČAS VÁS DEPORTOVAT. ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!" Hudba: Arnold Buena, Allan Feliciano. 30%

Je to zvláštní, ale přes všechnu kontroverzi je Jackson asi jediným vrcholně popovým umělcem, kterého lze poslouchat napříč širokým spektrem, aniž by kdokoliv měl nad jeho hudbou potřebu popuzeně odblinkávat. Musel to být ale šílený život a pozoruhodně nezdolná posedlost, že se během let dokázal proměnit v člověka s vizáží smutného zjemnělého klauna s rozbitým obličejem. Z tohoto dokumentu je to všechno patrné, únava, naivní víra ve svou nedostižnost, poháněná všeobjímajícím patolízalstvím, ale i ta strašná síla a nadčasovost jeho největších hitů (Bad a Dirty Diana přesto citelně chybí). Nevím, pocity jsou smíšené, ale výsledný dojem z tohoto narychlo sešitého díla se k rozporuplné osobnosti Michaela Jacksona hodí nakonec asi nejlíp. Takový výstižný epitaf. 80%

"JDEME TO TU ROZMRDAT..." Konfrontace dvou filmových zjevů na poli komediálním, v nemnoha momentech zbytečně hrubozrnná a nechutná (ta se psím hovnem, brrr). Ferrell si jede svým obvyklým stylem a Reilly rovnocenně přizvukuje, takže jejich společné scény lze v jistých souvislostech považovat za koncert. Když se navíc přidají modelové bratrské scény, nastupuje pohotový scénář (nebo improvizace, jak odhalují bonusové materiály na dvd), který dokáže zaujmout i několika vydatnými hláškami ("MÁŠ PARÁDNÍ SBÍRKU PORNÁČŮ" "JO, JSOU ZE 70.,80. A 90. LET. JE TO JAKO MASTURBACE VE STROJI ČASU"), byť z dobré poloviny jste cpáni předvídatelnou vatou. Zasmál jsem se ale dost a pro Ferrellovu mimoděčnou idiocii mám prostě určitou slabost. 70%

Obsadit charismatický hlas a výzor Iana McKellena do fantasy šmrncnutého projektu byl samozřejmě chytrý tah a sám McKellen dělá co může, aby jeho pojetí domnělého krále z fantaskní říše bylo co možná nejméně podobné jeho zásadní roli (pro žánr i jeho samotného), tedy Gandalfovi. Právě na něj jsem si ale při sledování filmu vzpomněl nejčastěji a celkovým vyústěním filmu zdál se potom docela zklamaný a snad i podvedený, protože podobný koncept předvedl už SVĚT PODLE PROTA, kde ty pocity byli velmi podobné, přesto film jako celek daleko lépe držel pohromadě a nebudil tak neodbytný pocit nekomletnosti. Nemůžu si pomoci, ale psychologické drama (navíc velmi dobře obsazené) mohlo přeci klidně dopadnout jako přiznaná fantasy, vůbec nic by se nestalo a zase by to bylo alespoň nějaké oživení. Překvapení tam, kde ho již člověk nečeká. 60%

Melancholická atmosféra, která se táhne celým filmem jako mlžný opar za rozbřesku, stahuje náladu diváka k trudomyslným výhledům, je chladná a odtažitá. Nebesa jsou neustále ztěžklá, krajina zimničně ponurá a teplo uvnitř honosné usedlosti je snad jen v záři krbových ohňů. To nahrává umělé historce, dávající celkový rámec a název filmu, tedy že v záři ohně, když pohasnou lampy, zastavuje se čas a každý může dělat co se mu líbí, protože jak se lampy opět rozzáří, vše je zapomenuto, jako by se nestalo... Atmosféra se mi hodně líbila, krása Sophie Marceauové je trvalá, stejně jako herecký talent, Stephen Dillane představuje pro příběh přesně to co si žádá, ale snaha režiséra a scénáristy v jedné osobě o prokreslené pojetí v nejlepší dickensovské tradici naráží v potřebě zjednodušení do formy dívčího románu. II Scénář: William Nicholson. Hudba: Christopher Gunning. 60%

"VYPADÁŠ JAKO BY CHEWBACCA A SNĚŽNÝ MUŽ MĚLI DÍTĚ, KTERÉ SE VYKADILO, TO HOVNO OSLEPLO A UDĚLALO TI ÚČES." Romantická komedie, která se snažila o nekorektní pohled a častokrát se jí to i povedlo. Dane Cook je v tomto ohledu dokonalý zjev, kterému huba jede jako rotační kulomet, což navíc dokáže podepřít vhodnou mimikou ("DĚLEJ, SAMO SE TO NEVYKOUŘÍ!), ale zapeklité zákruty zprofanovaného žánru ho brzdí v rozletu. Předně, těžko diváka přesvědčit, že by člověk, co se mu na začátku objevila v posteli modelka Mini Andenová ("JSEM SNAD NĚJAKÁ PÍCHAČKA?"), by se nějak zvlášť ucházel (neřkuli neodvratně toužil) o průměrné stvoření formátu Kate Hudsonové (neustále nás někdo přesvědčuje, že zrovna tato herečka je pro romantickou komedii zaručenou volbou, ale NENÍ!!), která si navíc opět neodpustila svou promenádu v podprsence, vypadající na ní jako motýlková náplast. Biggs zase (ve své klasické poloze) pomalu ale jistě leze na nerva, takže jedinou další životaschopnější figurou jest postava Tankova nadrženého tatíka, s gustem sehraná Alecem Baldwinem. Jako bavil jsem se, občas se i pochuti zasmál, ale zmíněné výtky platí dvakrát červeně podtrženy! "V LÁSCE MŮŽEŠ VĚŘIT JEN JEDNOMU. ŽÁDNÝ KAMARÁDCE, ANI SVÝMU ROZUMU. ALE TOMU HLÁSKU, CO MÁŠ VE SVÝ MRNDĚ." 60%

První režijní počin a rovnou trefa do černého. Sugestivní rekonstrukce skutečných událostí v pečlivě volené znázorňující optice, která svým tichým způsobem mučí divákovy smysly daleko za požadovanou mez. Není to brutálně nadpřirozené (jako v leckterém hororovém snímku), ale přirozeně děsivé ve své ponížené formě. Bez kvalitně vybraného hereckého obsazení by to samozřejmě nebylo proveditelné a člověk může opravdu jen obdivovat absolutní ponor do role, na jejímž základě vzniká koncert na hranici sebezničení. 90%