UncleG

Jenom H.P. Lovecraft by dokázal popsat ty ohavné, rouhačské hrůzy, které prostřednictvím šílence propadlého peklu vyhřezly devátého října léta páně 2019 na televizní obrazovku. Žádné zobrazovací metody nebyly dosud navrženy tak, aby vydržely příliv něčeho tak esenciálně odlidštěného, zrůdně cizího. Žádná dosud známá mysl nebyla tolik ztýrána, aby mohla v plném rozsahu přijmout a pochopit strašlivou zrůdnost "TOHO", co bylo vyvrženo ze světů vymykajících se všemu rozumu. Průměrně odolný jedinec začne zhruba po třiceti sekundách Soukupova "Premiéra" krvácet z očí a po minutě pocítí utrpení duší navždy uvězněných v Tartaru. Honem přepnout na Šlágr TV, kde je svět ještě normální.

Průměrně koukatelná, lehce otřepaná a hodně předvídatelná báchorka o "podivné sešlosti". Nakročeno bylo k bombě, ale nakonec z toho bylo jenom plácnutí do vody.

Velmi podařená "zlodějna", uvěřitelně zpracovaná, vymazlená žánrovka, v níž tak nějak nikomu nejde držet palec. Protože jak policajti tak i lupiči jsou i nejsou "v právu". Jeden z mála filmů za poslední dobu, kterej dokonale graduje, neonanuje nad vlastní "coolovostí" a má všechno tak nějak "akorát" poskládaný. Překvapení a oba palce nahoru.

Film, ve kterým je nejvíc supercool zpomalovaček za zvuků supercool rocku, zobrazujících jak někdo někam náhodně jde. Naprosto tragická práce s hudbou, která jakoby chtěla vykrádat Ritchieho "Lock, Stock", ale žalostně selhává. Stejně tak jako na všech dalších filmařských frontách. V ústřední gerontí skupině by člověk těžko pohledal "cool zlodějskýho dědka", jakákoli sympatie s kýmkoli z hlavních hrdinů je nemožná. Zvlášť proto, že během 100 minut stopáže se zaměnitelní páprdové tak nějak podle generátoru náhodných čísel random klackují sem a tam, aniž by udělali cokoli, kvůli čemu by se jim dal držet palec. Závěrečná vykrádačka je zajímavá asi jako sledovat jak si chcíplá vopice užívá jízdu na porouchaným kolotoči.

Kdo má místo mozku nudle, nechť si pustí tudle... Prosím vás, ono to asi chtělo být vtipné, že? A to jakože za každou cenu, že?

Bažanti (Les Bidasses) vs Predátor, který touží státi se autistou. A kde jsou tam nějací prdící permoníci? A proč nikdo nespadl z balkónu do dvacetipatrovýho dortu?

Ukázka, jak filmařsky funguje pan Zelenka: Scéna 1: Peklo. Žito hovoří s čertem a čerticí. Čert pronese monolog a zmizí v trikovém kouři. Žito položí otázku. Čertice odpoví a zmizí v trikovém kouři. Dialog se uzavírá. Scéna trikem končí. Scéna 2: Přeneseme se na 10 sekund na jiné místo, kde se děje cosi, co nedává moc smysl. Sdělení nula. Scéna 3: Skáčeme zpátky do pekla, kde Žito jakoby nerušeně debatuje s čerticí, jakoby jejich debata před deseti sekundami neskončila. Mám pocit, že za tohle se na filmařských školách vyhazuje od zkoušek. Jinak ano, pohádka je kolosálně nudná. Na "ústředního paňáka" se v podstatě nedá dívat, aniž by člověku samovolně neodumřelo půl milionu mozkových buněk. Celé je to děsivě tupé, prázdné. Pobavila mě ale příšerná dokreslovačka hradu. "Hudba" (ehm) k nevydržení. Tak jo, Zelenka. Zase ses předved.

Běžnej generickej "vidláckej" horor, kterých se na americkém venkově urodilo habaděj. A to je strašná škoda. Protože si evidentně před natáčením filmaři společně nesedli a nepodumali nad otázkou v čem tví kouzlo vrahouna s hokejovou maskou. A tak se z děsivý, nemilosrdný a naprosto nezastavitelný tupý síly jménem Jason Voorhees stala jenom obyčejná figurka z jakéhokoli jiného hororu. Pardon, ale chcete snad naznačit, že Jason si rozsvěcuje světlo, aby viděl na svoje oběti? Jason že bere zajatce? Jason že sprintuje? "Střélá šípe" z luku? Jason že si kope tunýlky a pořádá páteční čajové dýchánky se štrůdlem? Tohle prostě NENÍ Jason. Nehledě na naprosto špatný použití klíčovýho zvuku "Kee Kee Kee, Ma Ma Ma..." úplně ve všech případech, kdy zazněl. Jako teda Strejda Havran je zklamanej.

Bože! Takže se zase (znovu a tudíž opakovaně) plácáme v nebi plném supertrapnejch vtipů na všemožné svaté a nesvaté... (Křéééééč!) a pak opět sestoupíme s čertem a andělem na povrch zemský, kde se tentokrát uděje jedna veliká prdlačka. A pak si na závěr za odměnu užíváme dalších několika rádobyhumorných laciných křečí ve vizuálně laciném nebi. Některé z "nebeských" nevtipů z prvního dílu byly považovány za tak zdařilé, že nám je dvojka musela připomenout. Radostí krvácejmež z očí, prosím!

Teda takhle, plantážníci... Mám pocit, že tohle je ta nejvysokoropočtovější pohádka, jakou ČT kdy natočila. Ty prachy z toho doslova cákají do našich diváckých oček... A to s takovou intenzitou, až by to jednomu způsobilo zrudnutí duhovky. Má to světlo a má to výtvarnou atmosféru. Rozhodně se nejedná o pohádku v papudenklových kulisách, ale o počin, který by (z pohledu vizuálního) mohl být bez hanby promítaný v kinech.. Za to body navrch. Jenže! Proč se vypláclo TOLIK (--- tolik! ---) peněz na příběh o ničem? Ptám se! Klasický nešvar novodobé pohádkové o-hovnovosti se tu dostává do doslova obludných rozměrů. Dějová pustina vrcholí tím, že hlavní postavy mění bezdůvodně svoje motivace a přesvědčení několikrát dokola. A pak už to celé naštěstí skončí. No jo, tak zase snaha byla, žejo? ... (Jo a mimochodem... Hana Vágnerová, Míša Maurerová a Vica Kerekes fakt nejsou jedna a tatáž ženská? Jste si tím jístí? Viděl jě někdo někdy pohromadě na jednom místě? )