Recenze (236)
Arrietty ze světa půjčovníčků (2010)
Roztomilý svět půjčovníčků mě vtáhl a velmi se mi líbil. Hra s perspektivou, vzbuzuje v divákovi stejný úžas jako u Arrietty.
Soukromá vichřice (1967)
Stejné schéma jiní lidé. Absurdní scény, ale ta pointa je v podstatě bravurní a ze života.
Místo (1961)
Takový obyčejně neobyčejný život. Nevím proč, ale při sledování jsem si vzpomněla na Formanova Černého Petra. Vážná témata střídána s komickými prvky (některé části přijímacího řízení byly dost absurdní).
Denní směna (2022)
4,5 * protože jsem se neskutečně bavila. Super nahláškovaná jízda. Parádní choreografie, nápaditost zabíjení upírů (na to jak si bráchové v "hnízdě" předali kulku jen tak nezapomenu). A ty hlášky - diskuse ohledně série Stmívání mi dost polechtala bránici.
Poslední čas na lásku (2008)
Příběh ani děj není nový. Ale celkově mi to dnes sedlo a navzdory všemu mě potěšil (pozor SPOILER) optimistický závěr.
Výkřik bez ozvěny (2020) (seriál)
Vnitřně neuvěřitelně znepokojivé. Tak stísněně jsem se dlouho necítila. (Zajímavý komentář Spotczek).
Kursk (2018)
Politika důležitější než lidské životy...
Neviditelný (2020)
První polovina hodně dobrá, tajemná, strašidelná a přotom vlastně stačila v němterých momentech absence zvuku. Druhá půlka místy mnohem méně uvěřitelná, ,závěr očekávatelný, ale kdyby byl jiný, tak by mě asi naštvali. Možné spoilery: nemělo by to fungovat tak, že neviditelného v dešti voda obtéká a stává se tak částečně viditelný? Násilné scény mi přišly příliš akční, trochu robotické a vypadaly jako by bojival nějaký superhrdina (kolik z nás zvládne odhazovat druhého na dva metry daleko a tak?)? Elizabeth Moss mám ráda hlavně ze Šílenců z Manhattanu, nicméně mi nepřijde jako fame fatale (ale jsem jen ženská, muži mají asi jiný vkus). Ale mírně vyšinité ženy zvládá (Stíny nad jezerem, Příběh služebnice a nyní toto).
MR 73 (2008)
Slušná deprese.
Le Jeu (2018)
Předlohu neznám. Asi jsem čekala legraci a překvapilo mě spíše drama.