Kursk

Komplexne natočená ťaživá dráma ruskej ponorky Kursk, pýchy ešte za Sovietskeho zväzu. Zručná réžia ponúka pohľad medzi námorníkov, ich rodiny, ale hlavne zchátralým prístupom námorného vedenia, ktorý radšej obetovali mnoho mužov, než by im mali pomôcť zahraniční záchranári. Okrem emócií je práve v tomto film najsilnejší, vykresľuje zastaranú techniku súčasného Ruska, zlé rozhodnutia vedenia ( predané batérie v záchrannej ponorke ), či nábor námorníkov ( mladý muž je v ponorke po krátkom školení ). Vo vedľajších úlohách sa predstavili veľké európske herecké hviezdy, čo posunulo film na vyšší level. (28.03.2019)

Posledních deset minut sem regulérně prořval. To je hrůza, o co víc na člověka dolehne filmová retrospektiva něčeho, co si jako dítě moc dobře pamatuje z televizních zpráv. Byly to tenkrát silné prazdniny u babičky v Ostravě, sledovat každý večer ty nepovzbudivé novinky... Nesmyslná byrokracie takto připravila o život otce desítek dětí. (23.04.2019)

Myslím že film pracuje se zadanou látkou nejlépe, jak mohl. Výprava výborná, práce s fakty korektní, fabulovaná dramatizace v únosných mezích. Sděluje bez přehnaného patosu to podstatné: že za tragédii mohl šlendrián, a že v Rusku, jako vždy, lidský život neznamená nic ve srovnání se strategickými zájmy. --- Smutný je fakt, že Rusové tohle pořadí hodnot všobecně akceptují. Pár vdov si poplakalo, ale národ jako celek vítá fakt (nebo iluzi?), že do ozbrojených sil se od té doby investuje mnohem víc, a jejich výkonost a prestiž se zlepšily. (21.06.2019)

Toto je tak silná udalosť, že mala byť natočená so silnými emóciami, podobne ako Titanic. Tu sa to vôbec nepodarilo, je to chladné, zo zbytočnej smrti námorníkov nemá nikto husiu kožu, pretože tá smrť je natočená naozaj sucho, hoci s hektolitrami vody. Hlavne je to fikcia, my nevieme, čo sa reálne vo vnútri ponorky dialo, a tak sme tu fakt mohli viac pritlačiť na diváka. (16.10.2021)

Kursk se topí v očividně xkrát přestříhávaném postprodukčním pekle, kde není čas prakticky na nic, takže role postav jsou buď melodramatické, expoziční nebo prostředníky spravedlivého lidového hněvu, aniž bychom z nich měli možnost líznout si něčeho opravdového. Zejména sekvence s kvokajícími manželkami vyznívají až legračně ve snaze propašovat do celého příběhu nějak ženské postavy, které se postupně v oněch všech svých třech scénách nedozví, co se stalo s jejich manželi. Dle filmových fotek ze scén, které ve filmu vůbec nejsou (viz galerie), ale nejspíše jejich vzájemnému vztahu a následné zoufalé nemožnosti konání byl přikládán daleko větší význam. Jedna věc je ale na Kursku poměrně unikátní. Sledujeme totiž hrdiny, jež se ocitli v situaci známé z mnoha jiných snímků, z nichž jsme zvyklí na to, že ji překonají ve jménu šťastného konce a naší odměny za napínání. Scény z vnitřku ponorky mají úplně stejný charakter a vývoj jako všechny ostatní scény tohoto typu, akorát od začátku víme, že to nedopadne dobře a všichni zemřou. Přesto zažíváme stejné situace, velké oběti a neokázalá hrdinství, jež by v případě dobrého konce zdůraznily jejich důležitost v zachování charakteru protagonistů. Ovšem pocit, když zadržujete dech v podvodních sekvencích s hrdinou, který se snaží vytáhnout nad hladinu kamaráda v bezvědomí, ačkoli víte, že mají stejně akorát pár hodin života, vlastně nebudí toliko napětí, jako poučení o síle sebezachování tváří v tvář blízkému a naprostému konci. Sebezachování o kterém se nikdy nikdo nedozví, ale které dává existenci smysl do její poslední chvíle. (16.04.2019)