chamonix

Bratři Bradové se rozhodli odjezd z Divokého západu zpátky do Rumunska přeci jen trochu odložit, koupili malý ranč a začali hospodařit. Měli nějaký základní kapitál a jak se ukázalo, i dobré sousedy, stejně jako doma v Evropě to byli Maďaři. Jednu věc nicméně neměli – tušení, proč vlastně jim bývalý majitel svůj majetek prodal: bylo to ze strachu před jedním gaunerem, který skupuje pozemky a používá vůči lidem, jež mu své farmy nechtějí přenechat, zatraceně nevybíravé prostředky. Netrvalo dlouho a jeho lidé skutečně přijeli i k nim...

Souleyman Kante (Ahmed Sylla) je boxer, hvězda francouzské reprezentace. Otevřeně řečeno, myslí si na nadcházející olympiádě na zlato a kdyby se drželi všichni z týmu příkazů trenéra, tu výhru by s největší pravděpodobností skutečně vyboxoval. Jenže dvacetiletí chlapi napumpovaní adrenalinem a testosteronem se po tréninku přes zákaz vydali na diskotéku, tam začali s vypitým alkoholem dělat místním týpkům do holek a byl to právě Souleyman, kdo to vše odnesl. Nejprve chtěl jen uklidnit rvačku, ale když slízl ránu lahví, až mu začala krvácet pravačka, levačkou odpověděl… a druhý den byl bez místa. Možná, že rvačku by ještě bafuňáři zahladili, ale federace odhalila po incidentu u své hvězdy větší problém: rentgenové snímky lehce zraněné ruky ukázaly vážné deformace neslučitelné s další kariérou. Souleyman, který v patnácti nechal školy a od té doby neznal nic než tréninky a posilovnu, teď nemá žádný příjem a navíc byl odsouzen za násilný trestný čin. Jediným štěstím je aspoň to, že nemusel natvrdo do basy a byl odsouzen „jen“ k veřejně prospěšným pracem.
Bez vzdělání mu probační úředník dokázal nabídnout mytí záchodů ve vlacích, práci ve třídírně odpadu, anebo dělat zahradníka. Práce venku vyhrála, ale když Souleyman poprvé uviděl „svůj“ park obklopující obrovský zámek Chambord, už si nebyl jistý, že se jedná o výhru. Navíc šéf rovnou spolupracovníkům vysypal celou jeho historii. Když se k tomu přidá, že mu jdou obě ručičky dozadu a největší péči věnuje tomu, aby se, nedej bože, neumazal, mohlo to s ním skončit všelijak, kdyby právě tady nepotkal dvě holky. Do jedné – svého věku – se zakoukal, ve druhé mnohem mladší rozpoznal stejný boxerský talent, jaký kdysi viděli v něm.

Duque (Adrián Suar) je jako bývalý agent už tři roky na odpočinku. Z branže odešel po smrti bratra, s nímž v tajné službě spolupracoval, a protože se z jeho smrti obviňuje, zpřetrhal i styky s příbuznými. Návštěva bratrovy dcery, své neteře, která se u něj najednou zjevila, je tak pro něj skutečným překvapením. Překvapením s nímž mu také skončil poklidný život. Jen chvíli poté mu totiž během pár vteřin kdosi rozstřílel na cucky dům a třebaže se mu i s Juanou (Fiorella Indelicato) nejprve podařilo z nebezpečné pasti uniknout, úspěch nakonec přeci jen slavil útočník. Zajal mladou dívku a Duqueho postavil před jasnou volbu: „Buď splníš moje požadavky (chce po něm provést odvážnou loupež), nebo tvá neteř zemře.“ Duquemu nezbývá, než svolat svůj bývalý tým...

Jedním z pašeráckých kanálů, kterými se dostává kokain do USA, jsou „ponorky“ kolumbijských kartelů. Tato poloponořená plavidla jsou velice primitivní stroje, na nichž se může v libovolnou chvíli rozbít doslova cokoliv, stejně jako se to stalo i na lodi, které dali hrdé jméno Guadelupe. Když její posádce vypověděl službu motor a hrozí potopení celého plavidla, přišel kapitánovi na mysl jeden velmi špatný nápad – odstranit plombu na dveřích rozdělujících vnitřní prostor a vstoupit do té části, v níž jsou uloženy tuny drog… a kde ke svému překvapení spatřil ještě jiný, v tuto chvíli více mrtvý než živý náklad. 
Všichni tři muži, kteří vyrazili ve stísněném prostoru pašerácké lodi na sever, si byli od samého počátku vědomi hrozby udušení spalinami motoru. Stejně reálná byla po celou dobu i možnost utopení se v této plující rakvi a od chvíle, co poškodili pečeti, jsou velmi blízko i bolestivého konce života z rukou vlastního zaměstnavatele. Jenže smrt si většinu z nich nakonec nachází daleko neočekávanějším způsobem.

V jednom krušnohorském hornickém městečku si havíři už celé věky přivydělávají vyřezáváním a sláva jejich umění dávno přesáhla hranice rodných krajů. I když už dnes dláto a nůž nepotřebují k tomu, aby přilepšili rodinám, zdejší muži stále během dlouhých zimních večerů zasedají s kusy dřeva, aby z nich nakonec vykouzlili nádherné reliéfy či figurky. Například andělíček má cenu až 2 000 marek, tedy měl by, kdyby je jejich autoři prodávali, jenže oni se k nim chovají téměř jako k vlastním dětem. Spíše než cokoli jiného figurky ukládají jednu ke druhé do speciálně k tomu určených truhel. 
To, že se jedné noci celá taková truhla z půdy ztratila, bylo něco nepředstavitelného a není divu, že se o případ okamžitě zajímá Volkspolizei! Už se samotným začátkem vyšetřování se objevily i otázky jako: nesouvisí infarkt starého havíře se zmizením jeho sbírky? A nesouvisí s následnou sérií krádeží lidového umění i nehoda dalšího havíře, který jen tak tak přežil pád ze střechy a po uzdravení se odstěhoval až na druhý konec země? Zprvu pátrání kriminálky k žádným výsledkům nevedlo, pokrok přineslo až zřícení stropu v jedné z dávno opuštěných důlních chodeb po městem.

Třída 7.A z Volkovanska je skvělá parta, která má už za sebou spoustu společných akcí a když padl návrh jet na pár dní pro změnu na vodu, byl všemi přijat s nadšením. Naneštěstí rodiče na takový výlet hleděli už trochu jinak a z dvaatřiceti spolužáků nakonec dostalo svolení jen devět. I ta necelá desítka si to však s oblíbeným učitelem báječně užívala, široko daleko jen slabý vánek ve větvích, šumění říčky a oni. Pohodu narušila už první peřejka – že se zvrhli, na tom by nic až tak zlého nebylo, kdyby se neotočila právě loď, kde vezli i proviant, takže přišli o chleba, brambory, sůl… prostě o všechno jídlo na týden. V Rusku to není jako na Lužnici od hospody k hospodě, od krámu ke krámu, naopak. Právě teď to mají podle mapy do nejbližšího obchodu 50 kilometrů. Učitel si tedy vybral nejsilnějšího z nich a spolu se vydali na dlouhý pochod pro nové zásoby, zatímco ostatní mají čekat na tábořišti na jejich návrat.
Těchto osm druhý den ráno náhodou zachytilo na dlouhých vlnách v rádiu volání SOS až z dalekého severu z potápějící se rybářské lodi a návrh, že musejí dát vědět o lidech v nesnázích do jejich domovského Murmansku schválili všichni jednomyslně. Vždyť možná právě na nich leží odpovědnost za záchranu životů lidí někde na moři. Příroda jim na cestě k nejbližšímu telefonu klade velké překážky a děti jeden po druhém odpadají. Po celodenním pochodu lesy a bažinami se už stmívá a poslední dva se dostali na břeh obrovského jezera...

Povídkový film. V prvním příběhu bukurešťští kriminalisté pomáhají odhalit svým kolegům v Constanci pašování narkotik. Ve druhém příběhu se pak dostali na stopu obchodu s ikonami, které nejprve pachatelé zaměňují v klášterech za padělky, aby se je poté pokusili vyvézt ilegálně za hranice.

Zločinecká organizace, která si říká prostě Svaz, vyrábí syntetickou drogu, vylepšený Andělský prach, který po aplikaci násobí fyzické schopnosti. Lidé jsou pod jeho vlivem mnohem silnější, rychlejší, dokáží skákat z domu na dům a vedle toho projevují i bezmeznou agresivitu. Po celém městě roste počet nepochopitelných násilných činů a vražd a jen Svaz ví, že to vše je pouhé testování nové série drogy a že cílem jejich laboratorních pokusů má být schopnost komukoliv prodat 100 procentně spolehlivého vojáka. Policie tápe a k rozlousknutí případu přispěje vražda jednoho bývalého policisty. Mrtvý a Ryo Saeba (Rjóhei Suzuki) spolu vedli soukromou detektivní kancelář a když Ryo odhalil, že jejich poslední zakázka a smrt přítele spolu souvisí, pustil se po stopách vraha. Aniž by o to stál, bude mít i nového parťáka, sestru zabitého kolegy, jedinou ženu, o kterou nenapravitelný sukničkář s výjimečnou muškou opravdu, ale opravdu nestojí.

Máša (Mariya Sternikova) a Nikolaj (Aleksandr Yanvaryov) z vesnice Novoselki se mají rádi. On se považuje za obyčejného učitele, jí však přiznává velký talent. Mladá dívka má krásný hlas, proto ji podporuje, když se vydává do města ke zkouškám na konzervatoř. Na komisi udělala Máša svým zpěvem ohromný dojem a ostatně nejen na ni, protože už druhý den se její fotka objevila na titulní straně jednoho společenského časopisu a ono foto přináší donedávna neznámé vesnické dívce ohromnou popularitu po celém Sovětském svazu. Na dívčinu domácí adresu přicházejí dopisy z celé země... a všechny zůstávají bez odpovědi, protože adresátka už žije daleko odsud. Dvě výjimky tu nakonec přeci jen byly – přesně dva pisatelé se dopisu od Máši dočkali, jen jejich skutečným autorem byl naneštěstí její malý bráška Michas, který rozhodně nečekal, jak vše dopadne. Že se v Novoselkach znenadání objeví dva právě do civilu propuštění vojáci a že si to rovnou namíří k Mášině otci požádat o její ruku. Najednou jsou tu tři ženiši a přitom nestojí ještě ani základy budoucího domova novomanželů. Tak vyhrnout rukávy a hybaj na stavbu!

Jsou dvacátá léta a do jednoho kazašského aulu přijíždí tříčlenná agitační brigáda „Rudá jurta“. Nikdo je nevítá, zato ve vzduchu je cítit napětí. Místní pastevci totiž od návštěvníků nečekají nic dobrého – je to jen pár minut, co odsud zmizeli jiní jezdci, kteří si posloužili vším jejich majetkem. Na rozdíl od basmačů zdejšího beje, kteří je okradli o všechno cenné i o potraviny, či boty, však náčelník agitbrigády Ajdosov (Nurlibaj Esimgalijev) se svými pomocníky od obyvatel aulu nic nechce. Naopak, vezou pro všechny očkovací vakcíny a také jim chystají divadelní představení. První, s kým se nově příchozí dokázali sblížit, byly děti a přes ně získali nakonec i důvěru ostatních. Což je jenom dobře, protože brzy bude potřebovat jejich pomoc zase Rudá jurta. Místní bej se svými basmači už pro ně chystá krvavou lázeň.

Bývalý neomezený vládce Sedmiříčí Murza-bek už dávno utekl do ciziny, ale žít tam sám jako žebrák nechce. Proto ze sovětského území unáší celé vesnice „svých“ Kazachů a s celým jejich majetkem, jurtami i stády je žene za hranice. Na špinavou práci má bandu nemilosrdných hrdlořezů pod velením Žunuse (Achmed Šamijev), právě teď nejhledanější osoby sovětského Turkestánu. I když se za ním honí celý oddíl pod vedením komisaře Tochtara Bajtenova (Idris Nogajbajev), daří se mu stále unikat, až to vzbuzuje podezření a nakonec je na základě pomluvy vydán příkaz k zatčení za napomáhání nepříteli právě na tohoto soudruha. Je to šílené, ale revolučními boji zocelený komunista je najednou označován za kazašského nacionalistu proto, že v roce 1916 bojoval v Žunusově oddílu během proticarského povstání. A i když se právě jemu nakonec podařilo krvavého basmače zajmout a přivézt za mříže, skončil ve stejném vězení jako Žunus. Komisaře čeká soud, ale jeho nejbližší budoucnost se nakonec odvíjí ještě neočekávanějšími cestami...

Sám název už odhaluje obsah filmu: „U nás doma v údolí Křinice.“ Představuje jednu z oblastí nádherného Saského Švýcarska, jeho známá i neznámá zákoutí, život zdejších obyvatel i lákadla pro turisty: výhledy do krajiny, vodopády, malebné hospůdky, naprosto unikátní tramvaj a další. Mezi horolezci jsou celé Elbsandsteingebirge světoznámou horolezeckou oblastí, ale když je voda v řekách, jsou pískovcové „hory“ atraktivní i pro vodáky. Bývaly dokonce doby, kdy se na Křinici jezdily i slalomové závody.

Archivní pocta saskému pískovcovému lezení s mnoha horolezeckými záběry: výstupy na Falkenstein, rathenskou Lokomotivu, či Steinschleuder, dominantní Bloszstock hluboko v lesích národního parku, malebné Herkulovy sloupy v odděleném Bielatalu a další a další.

Alexej (Anatolij Papanov), Pavel (Valentin Smirnitskij) a Alexej mladší (Alexej Jasulovič) jsou tři generace Lukovových, mezi nimiž panují báječné vztahy. Děda, otec a syn dohromady nejen bydlí, ale spolu také spřádají plány do budoucna a mají za sebou i nejednu společnou lumpárnu. Ještěže se prostřední tak dobře oženil, protože moc jiných žen by podobně jako Ljusa (Galina Polskich) tři chlapy v jedné domácnosti nezvládly. Nejmladší ještě nemá holku (i když ho už začíná zajímat spolužačka), nejstarší pro změnu už před lety ovdověl. Ovdověl, ale začíná si říkat, že není ještě tak stár, aby zůstal sám až do smrti. Tehdy se máma rozhodla, že si novou tchýni vybere sama – dědeček má ale vlastní rozum...

Lu Steigerová je dívka, která odjela z diskotéky s přítelem své kamarádky. Navzdory tomu, co ta si o ní myslela, Lu skutečně jen využila šanci dostat se s ním v dešti na motorce dřív domů. Ostatně později dala svému doprovodu skutečně důrazně najevo, že nic, ale opravdu nic dál nebude. Druhý den byla nicméně nalezena bez známek života vedle kolejí.
Mrtvá pracovala na železnici a nutno říci, že na jejich stanici panovaly mezi osazenstvem, diplomaticky řečeno, napjaté vztahy. Mohou tedy za násilnou smrt dcery přednosty právě ony? Či někdo ze zmíněného milostného trojúhelníku? Anebo je motivem hospodářská kriminalita – vyšetřovatelé Fuchs s Arendtovou se během pátrání dozvěděli o vykrádání vagónů?

Ve svém luxusním domě byla nalezena v bezvědomí a v těžkém stavu dvaapadesátiletá ředitelka jedné rostoucí kosmetické společnosti. Události předcházel před několika měsíci velký zvrat v Maudině (Marine Delterme) osobním životě, když dala na radu přítelkyně a po dlouhé periodě bez mužského (manžel ji opustil po comingoutu) si našla známost.
Její nový partner byl sice o dvanáct let mladší, ale jinak naprostý ideál – štíhlý krasavec, vnímavý, výborný kuchař, dokonalý milenec… a elegantní, seriózní a doposud sebevědomá manažerka se zamilovala jako školačka. Když z domu zmizel první obraz, mávla nad tím rukou, protože jí sdělil, že ho dal do sklepa, neboť se mu „nelíbil“. Nad ztrátou šperků také nepřemýšlela a ani když musela poprvé za oba platit v restauraci, protože jeho kartu terminál nepřijal, si nezačala klást žádné otázky. To její dospělý syn Joseph (Julien Crampon) tak činí: kdo je vlastně ten mámin nový? Odkud se vzal? – jenže toho nebere nikdo vážně, všichni si myslí, že mladík, kterého celý život rozmazlovala, jen žárlí. Mathias (Marc Ruchmann), který se v jejich domácnosti tak pohodlně zařídil, se nicméně s tím, čeho už dosáhl, nespokojil. Intrikuje dál a aniž by Maud manipulace prohlédla, už se zaměřil i na její přátele, její firmu...

Po konci 2. světové války byla sovětská kinematografie postavena před úkol změnit veřejné mínění o Polsku, jež bylo ještě před pěti lety zarytým nepřítelem SSSR. Tak se na plátnech kin objevil hrdina odboje, muž mnoha tváří střílející fašisty obouruč – Zygmund Kolosowski (Boris Dmokhovsky). Polský antifašista Zygmund Golemba, dříve novinář, ale v souvislosti se složitou mezinárodní situací povolaný do armády, padl záhy po přepadení Polska do zajetí. Důstojnická čest mu nedovolila odevzdat se osudu bez odporu a při první příležitosti se pokusil o útěk. Během zátahu na uprchlíka unikl v převlečení za katolického preláta a tehdy to byla jen první z mnoha identit, které na sebe během následujících let v ilegalitě vzal. Jako chromý německý veterán dokázal shánět vše od informací po zbraně a v uniformě maďarského důstojníka dokázal osvobodit spoluobčany odvážené do Říše na nucené práce.
Podobný kousek se mu podařil u soudu, kam se dostal nepoznán namaskovaný jako starý advokát a odkud pomohl uprchnout zatčeným železničářům. Zygmundovým majstrštykem však bylo, když s úspěchem vystupoval jako místní velitel SS, aby dostal na svobodu vězně přímo z německého kriminálu. Golemba, jenž si nome de guerre zvolil podle svého přítele, malíře Kolosowského, který na začátku okupace raději spáchal sebevraždu, než by pracoval na Němce, bojoval s okupanty všemi prostředky, používal pistole, nože i výbušniny. Na místě činu však poté vždy zanechal podepsaný vzkaz, že toto provedl on a Němci už jsou šílení z toho, kdo je k sakru ten Kolosowski?

Tatínek dvou bratrů – po smrti maminky je veze do Moskvy za jejich kmotrou – přišel o život během útoku bílých na vlak, kterým cestují. Jeden bezprizorní kluk, s nímž se jen chvíli předtím seznámili, byl svědkem toho, že jej nezabila žádná zbloudilá kulka, ale že šlo o prachsprostou vraždu. Všichni tři kamarádi později v hlavním městě hrají nezanedbatelnou roli v odhalení připravované vzpoury eserů, ostatně vrah z vlaku je jedním ze spiklenců...

Na frontové letiště včera přibyl jeden nováček. Není to žádný letec, ale traktorista, který se bude na silničním válci starat o rovný povrch vzletové dráhy. Neuplynulo ani 24 hodin, co je ve službě, a zažívá své první bombardování. V tuto chvíli není na celém letišti důležitějšího člověka, než je on! Na něm záleží, za jak dlouho bude startovací plocha ve stavu, aby sovětská letadla mohla opět do vzduchu. Když Němci vypustili celý náklad pum, ještě se vrátili a ostřelují dráhu i z kulometů…

Sissy (Lynn Hastings), Toni (Jamie Jensen), Monica (Elizabeth Loredan) a Sheryl (Gloria Upson) jsou čtyři roztleskávačky fotbalového týmu University Rambling a za své Rams by doslova dýchali. Proto, když se náhodou dozvěděly, že konkurenční vysoká z Landley jim chce přetáhnout tři nejlepší hráče, se vydávají na téměř posvátnou misi, aby verbování překazily. Holky sice brzy zjišťují, že celá akce bude výrazně obtížnější, než si zprvu představovaly, ale všechny, jedna jako druhá, jsou pro záchranu svých Beranů ochotny doslova ke všemu.